Po dlouhých sporech o její vedení a obsah se instituce Evropské unie shodly na podobě Konference o budoucnosti Evropy, tedy veřejné debaty, která má spoluurčit budoucí směřování evropského bloku. Konference po ročním odkladu způsobeným pandemií a zmíněnými spory začne letos v květnu a oproti původnímu plánu nepočítá s reformou evropských voleb a změnou unijního primárního práva.
Šéfové tří unijních institucí – Ursula von der Leyenová za Evropskou komisi, David Sassoli za Evropský parlament a premiér předsedajícího Portugalska António Costa za Radu EU – dnes svými podpisy stvrdili zahájení Konference o budoucnosti Evropy, v níž má široké spektrum aktérů včetně veřejnosti vyjádřit své podněty k budoucímu fungování EU.
„Kolegové, konečně začínáme. Konference bude unikátní příležitostí pro všechny evropské obyvatele a občanskou společnost k určení naší budoucnosti,“ uvedl dnes v Evropském parlamentu jeho předseda Sassoli. „Chceme, aby v centru celého procesu byli občané, ale také národní parlamenty, zástupci regionů, sociální partneři i zástupci akademické sféry,“ dodal.
„Chceme, aby lidé udali směr v tématech, která jsou pro ně důležitá a mají význam pro jejich každodenní život,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise, podle níž by se měli do debaty zapojit lidé ze všech společenských skupin s různými názory na EU.
Podle dnes schválených parametrů by se konference měla skládat z velkého počtu veřejných akcí a diskusí pořádaných na celoevropské, národní i regionální úrovni. Její součástí budou i panelové diskuse zástupců občanů unijních zemí. Lidé budou moci své názory vyjadřovat také prostřednictvím speciálně vytvořené vícejazyčné internetové platformy. Ta vzniká také v reakci na koronavirovou pandemii, a to vzhledem k restriktivním opatřením, které znemožňují setkávání velkého počtu osob.
Změna Smluv není v plánu
Možnými tématy, k nimž se veřejnost může vyslovit, jsou například posilování společné zdravotní politiky v návaznosti na covidovou pandemii, boj proti klimatickým změnám, digitalizace, sociálně spravedlivá ekonomika či demokratičnost fungování EU. Aktéři však mohou přinášet i vlastní podněty.
V deklaraci podepsané dnes lídry se naproti tomu nemluví o změnách unijních smluv či novém systému voleb do Evropského parlamentu včetně zavedení systému takzvaných spitzenkandidátů či nadnárodních kandidátních listin, které jako klíčový výstup konference navrhovali europoslanci. S tím však nesouhlasila značná část členských států, což podle kritičtějších evropských zákonodárců omezí možný dopad konference.
Ta měla původně začít již loni na jaře, kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok odložil. Oficiální zahájení proběhne 9. května na Den Evropy ve Štrasburku.
Parlament se s členskými státy dlouhodobě přel o to, kdo se stane předsedou konference. Jednou z možných osobností byl belgický expremiér a někdejší vůdce liberálů v europarlamentu Guy Verhofstadt. Národní vlády však nesouhlasily, a projekt tak nakonec povedou zástupci všech tří unijních institucí, kteří budou mít pod sebou výkonnou radu složenou z trojice zástupců každého z nich. Jejich výběr musí být hotov do května, kdy debata začne.
Místo původně plánovaných dvou let tak dostanou obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o Unii rok. Konec debaty je naplánován na příští jaro, kdy bude EU předsedat Francie, od jejíhož prezidenta Emmanuela Macrona nápad uspořádat konferenci předloni vzešel.