Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem ve výši 390 miliard korun. V dubnu se makroekonomická prognóza změnila, ministerstvo financí ale počítá s vyšším růstem hrubého domácího produktu. Ekonomové tak doporučují dluh snížit, ale vláda na jejich volání zatím neslyší.

V pořadu Českého rozhlasu k problematice výše státního dluhu vystoupil bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer, který upozornil, že malá otevřená ekonomika, jako je ta česká, může v důsledku zpřísňování měnové politiky dospět do nepříjemné situace.

„Snížit deficit o desítky miliard skutečně není možné. A ten, kdo to říká, tomu buď nerozumí, nebo říká naprostou nepravdu,“ tvrdí, podle Českého rozhlasu, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Ministryně financí k tomu dále připomíná, že klíč od státní pokladny drží v ruce již téměř čtyři roky a musela řešit nebývalou pandemii. Tvrdí, že má nesrovnatelně větší zkušenosti se schvalováním rozpočtů než kterýkoli z jejích předchůdců.

„Desítky miliard tam skutečně nevyškrtáte. To je nesmysl. Pokud tedy nechceme rezignovat na investice, které jsou rekordní v historii této země,“ říká ve Speciálu Plus Českého rozhlasu.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, podle Českého rozhlasu, ale její slova zpochybňuje. Prostá aritmetika podle ní říká, že očekávaný vyšší výběr daní poskytne prostor pro snižování schodku.

Ekonomika se, vzdor loňským předpovědím, už dostala ven z covidové krize, připomněl bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. „Jsem realista, protože jsem měl tu možnost sledovat z blízka devět vlád. Žijeme v předvolební situaci, kdy je státní rozpočet pod tlakem, takže je hrozně těžké politicky vyjednat jeho snižování,“ tvrdil ve Speciálu Plus Českého rozhlasu.

„Dostali jsme se do situace, kdy už ekonomika je z covidové krize venku, ale rozpočet je stále nepřijatelný, někde na úrovni 6–7 procent. V ekonomice, která už má v zásadě má normálně růst – to mne připadne velmi nebezpečné,“ dodal Miroslav Singer.

„Dluh vůči hrubému domácímu produktu mě netrápí, 50 procent není problém, ale to, že dluh poměrně rychle navyšujeme a také, že necháváme příští vládě poměrně obtížný domácí úkol,“ vysvětlil.

Miroslav Singer upozornil, že malá otevřená ekonomika, jako je ta česká, může v důsledku zpřísňování měnové politiky dospět do nepříjemné situace. „Když rozpočtová a měnová politika půjdou tak trochu proti sobě, vytváří to situace, ve kterých se začne zhoršovat obchodní bilance a bilance běžného účtu,“ řekl. „To je mix, s nímž máme zkušenost z druhé poloviny 90. let, kdy docházelo k otřesům v ekonomice a na kurzu české koruny,“ připomněl.

S tím, že hlavním problémem je zejména rychlost, kterou státní dluh narůstá, souhlasí i Julie Hrstková z Hospodářských novin. „Čeští politici ale zatím nemají žádnou vizi, jak to napravit,“ zkritizovala situaci kolem narůstání státního dluhu. Podle ní si vláda stále neví rady, jestli chce vést zemi s nízkými příjmy a nízkými sociálními výdaji nebo s vysokými příjmy a rovněž vysokými sociálními výdaji.

„Teď máme nízkodaňovou ekonomiku s vysokými sociální výdaji, což je kombinace, která dlouhodobě nemůže fungovat,“ dodala.

Julie Hrstková dává za pravdu i ministryni Schillerové, podle které není z čeho snižovat schodek plánovaného rozpočtu. To, co se vybere navíc, samozřejmě nemůže nahradit stamiliardový výpadek z předvolebního dárku, kterým je zrušení superhrubé mzdy, glosovala danou situaci redaktorka Hospodářských novin.

„Příští vláda by měla přesně říct, jakou chystá příjmovou a výdajovou politiku státu,“ uzavřela rozhlasovou diskusi.