Bohatým zdravé, ale drahé potraviny, chudým toxický odpad z dovozu - takto by se dal stručně shrnout směr, kterým se ubírá reforma zemědělské politiky EU. Na svém facebooku to zveřejnil člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu (EP) Ivan David. Konstatoval, že počátkem prosince se uv zemědělském výboru EP uskutečnila prezentace zástupců Evropské komise a „expertů“, kteří jim radí, jak upravit Společnou zemědělskou politiku EU, aby odpovídala Zelenému údělu a strategii Z farmy na vidličku. Načež k tomu dále uvedl, že v jejím rámci byly prezentovány i dva body, které, podle Ivana Davida, ohrožují schopnost zemědělců v členských státech EU zásobovat domácí trhy vlastními potravinami.
Komise požaduje, aby do tří nařízení o reformě Společné zemědělské politiky EU po jejich sválení na plénu EP a v Radě Evropy poslanci zemědělského výboru jaksi dodatečně zapracovali opatření ke snížení používání látek na ochranu rostlin o 50 % a hnojiv, a to včetně přírodních, o 60 %. Ivan David k tomu podotkl, že požadavek na omezení hnojení v podstatě směřuje k likvidaci zemědělství. „To už nemá s ochranou přírody nic společného. Hnůj a močůvka pomáhají nejen udržování a zvyšování úrodnosti půdy, ale též její schopnosti zadržovat vodu. Pomáhají vytvářet správnou strukturu půdy odolnější proti erozi. Omezení jejich používání by vedlo k těžkým ekologickým škodám,“ napsal Ivan David.
Podle Ivana Davida Evropská komise „jen tupě aplikuje ideologické poučky bez ohledu na reálnou situaci v členských státech. A hlavně bez ohledu na to, co to v praxi vyvolá“. Poukázal na to, že v Německu nebo v Belgii používají farmáři v přepočtu na hektar 4x více hnojiv než čeští zemědělci. Ochranných prostředků používají Francouzští nebo Španělští pěstitelé 3-4x více než čeští. Podle něho se Komise nesnaží zjistit, jaké jsou optimální dávky hnojiv a postřiků pro jednotlivé přírodní podmínky a druhy plodin, protože se snaží omezit výnosy. Snaží se, aby k tomuto cíli směřovala činnost zemědělců. „Chce surově a bez ohledu na následky postupovat podle ideologických hesel,“ dodal.
Záměr „naroubovat“ komponenty "Zelené dohody" a "Strategie z farmy na vidličku" Komise s koordinátory zemědělského výboru EP projednávala na uzavřeném zasedání. Podle jednacího řádu EP je většina jednání veřejná a v přímém přenosu přenášena europarlamentní televizí. Jednací řád umožňuje pracovat i „za zavřenými dveřmi“. „Tento institut je však používán jen výjimečně, je-li zájem něco tajit před veřejností. Asi bych vlastně neměl prozrazovat, co nám zástupci Komise a jejich experti řekli. Bez obalu nám přiznali, že Komise počítá s poklesem zemědělské produkce o 28 %! Tedy téměř o 1/3 a zdražením potravin vyráběných v EU o 32 %, uvedl Ivan David.
Načež místopředseda Komise Frans Timmermans konstatoval, že "to nevadí, protože komise proti růstu cen zakročí zvýšením dovozů potravin ze třetích zemí". Podle Ivana Davida těžko lze zakrýt, co je jedním ze zamýšlených skutečných cílů reformy Společné zemědělské politiky EU. Podle něho je jím snížení výroby potravin v EU proto, aby domácí potraviny mohly být nahrazeny dovozy ze zemí mimo unii. S tímto návrhem vyjádřili nesouhlas koordinátoři všech frakcí s výjimkou Zelených, v jejichž řadách působí čeští Piráti, a GUE/NFL u nichž působí poslankyně Kateřina Konečná z KSČM. Předložený návrh byl „zu viel“, neboli přehnaný, i pro předsedu zemědělského výboru EP Norberta Linse (CDU) a další členy výboru, kteří se za zavřenými dveřmi proti takovým cílům ohrazovali.
Iba David dále dodal, že strategie „Z farmy na vidličku“ je určena pro toho, kdo na to má, pro ostatní je určen „toxický odpad“. Konsatoval, že ze západní Evropy se do České republiky dovážejí přebytky, které marně ve skladech čekaly na uplatnění na trzích v západních zemích Evropy. Z mimounijních oblastí jsou dováženy produkty, u nichž se nedbá na omezení pesticidů, používání hormonů či antibiotik, a už vůbec ne na technologii zpracování nebo pohodu zvířat v chovu a při dopravě. Proto si, podle něho, nemusíme si dělat žádné iluze o kontrolách tohoto zboží. To, co projde přes celnice na hranicích EU, už nesmí být kontrolováno.
Koordinátoři zemědělského výboru EP záměr Komise neschválili a nedali jí žádný mandát jej realizovat. Nicméně, Komise se přesto pokusila v mezičase schválit povolení k dovozu velkých objemů 8 druhů geneticky modifikované kukuřice. Všechny, kromě jedné, jsou z dílny nadnárodní korporace Bayer – Monsanto. Jedna je z dílny nadnárodní korporace Syngenta. V Radě ministrů zemědělství proti povolení těchto dovozů protestovala řada členských států. Jde o to, že tyto odrůdy kukuřice byly vyvinuty tak, aby přežily obrovské dávky herbicidu Roundup, u nějž bylo prokázáno, že způsobuje rakovinu. V USA byla firma Bayer-Monsanto už v několika případech porotními soudy odsouzena k vyplacení odškodného za několik miliard dolarů pracovníkům, kteří onemocněli rakovinou kvůli častému styku s tímto postřikem. Odškodné musí vyplácet i pozůstalým těch, kteří na rakovinu již zemřeli.
„Kukuřice, jejíž velkoobjemový dovoz chce komise do EU povolit, byla genetickou modifikací vyšlechtěna tak, aby přežila desítky násobků limitů povolených nyní v EU pro postřiky. Taková kukuřice je pak doslova nosičem jedu do těla spotřebitele. Rostlina na těžce toxické postřiky nezahyne. Jed však přenáší do krmiv zvířat a do potravin pro lidi“, vysvětlil Ivan David. Podle něho je známé, jak zkracují postřiky tabákových plantáží věk dožití zaměstnanců. Komise chce povolení dovozu udělit i přes nesouhlas Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Tento unijní úřad se sídlem v Bologni vydal 3. 12. 2020 stanovisko, v němž z důvodu ochrany zdraví spotřebitelů nedoporučil povolit dovoz ani jedné z odrůd GMO kukuřice. Podle nařízení 1829/2003/ES o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech je přitom stanovisko tohoto úřadu pro Komisi závazné.
V zájmu miliardových zisků nadnárodních korporací Bayer-Monsanto a Syngenta chce Komise porušit pravidla stanovená právem EU pro nakládání s GMO (geneticky modifikovaný organismus). Jediný, kdo jí v tom může ještě zabránit je Evropský parlament. Kolegové z Výboru pro životní prostředí, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin předložili plénu Evropského parlamentu návrh námitky podle článku 112 jednacího řádu EP. „Na přípravě této námitky jsem se s kolegy ze zemědělského výboru EP rovněž podílel jako koordinátor frakce Identita a demokracie (ID),“ konstatoval Ivan David. Podle něho Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin s podporou zemědělského výboru EP navrhuje suspendovat povolení k dovozu vydaná Komisí.
Zároveň k tomu uvedl, že o námitce bude plénum Evropského parlamentu hlasovat ve čtvrtek 17. 12. 2020. Pokud ji většina poslanců schválí, povolení bude zrušeno a k dovozům toxické kukuřice nedojde. „Držte nám prosím palce, aby se podařilo náš potravinový trh od tohoto svinstva uchránit,“ vyzval Ivan David čtenáře jeho facebookové stránky.