Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého sbližování úrovně České republiky a vyspělých zemí eurozóny. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Jako další rizikový faktor uvádí i nesladěnost finančních cyklů Česka a eurozóny a otázku dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních (povinných) výdajů rozpočtu. Takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria nicméně Česká republika už v současnosti v podstatě splňuje.

Tuzemská ekonomická úroveň zaostává za eurozónou, což představuje komplikaci pro přijetí eura. Proces přibližování se sice v posledních letech obnovil, jak ČNB uvádí ve své analýze, nicméně odstup od průměru eurozóny ještě zůstává značný. Podle analýzy také přetrvávají rozdíly ve struktuře české ekonomiky ve srovnání s ekonomikou eurozóny. Jde především o nadprůměrný podíl průmyslu na tvorbě českého hrubého domácího produktu.

Naopak jedním z dlouhodobě nejvýznamnějších argumentů pro vstup do eurozóny je tuzemská obchodní a vlastnická provázanost se zeměmi platícími eurem. V analýze se dále konstatuje, že odstranění kurzového rizika a úspora transakčních nákladů při zavedení eura by znamenaly velký přínos pro český vývoz i dovoz. Přičemž se česká ekonomika dlouhodobě vyznačuje postupně rostoucím využíváním eura nefinančními podniky.

Česká národní banka ve své analýze rovněž uvádí, že i nadále je nezbytné řádně vyhodnocovat fungování nových institucí a pravidel vytvořených v předchozích letech v reakci na hospodářskou a finanční krizi, protože podstatným způsobem změnily podobu eurozóny a tím i závazky pro přijetí eura. Zároveň upozorňuje na fakt, že reforma eurozóny navíc představuje stále neukončený proces.

Podle zpravodajství České televize analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak i hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se ovšem otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku. Současně Česká televize upozorňuje, že analýza slouží jako podklad pro společný materiál vlády a ČNB Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti země s eurozónou. Loni vláda při schvalování tohoto dokumentu rozhodla, že další vyhodnocení projedná až v roce 2020. Do loňska jej projednávala každoročně.

Loni v prosinci vláda opět souhlasila s doporučením ČNB a ministerstva financí prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Ovšem součástí členství v Evropské unie byl i závazek přijmout společnou evropskou měnu.

Co se týče maastrichtských kritérií, která zahrnují limit na výši hrubého veřejného dluhu, deficit veřejného rozpočtu nebo konvergenci úrokových sazeb, tak ta už, podle analýzy ČNB, Česká republika splňuje.