Podle ministerstva financí poklesne hrubý domácí produkt o půl procenta. Důvodem je podle resortu slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. „Nevím, čemu se ministerstvo financí diví. Spotřeba je slabá hlavně proto, že dochází k obrovskému poklesu reálných mezd,“ vysvětlila v rozhovoru pro Český rozhlas ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní.
Podle ní, nová data o české ekonomice, které přinesl Český statistický úřad, hovoří o poklesu průmyslu o pět procent. Načež dodala, že dobrou zprávou je bilance zahraničního obchodu a přebytek téměř 13 miliard korun. Ale negativem je, že Ministerstvo financí ČR zhoršilo letošní výhled ekonomiky.
Hrubý domácí produkt, podle ministerstva financí, klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o dvě desetiny procenta. Důvodem zhoršení je, podle resortu, slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace.
„Dochází k obrovskému poklesu reálných mezd. Připomenu, že když vezmeme roky 2021, 2022 a 2023 i s nějakou odhadovanou mírou inflace, tak se dostaneme na zvýšení cenové hladiny o jednu třetinu. A takový nárůst naposledy pamatujeme na počátku transformačního procesu, to znamená na počátku devadesátých let,“ vysvětlila ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Jak to vidí…
„Není divu, že na to domácnosti reagují,“ doplnila s tím, že spotřebu domácností může vláda ovlivnit.
„Hospodářská politika dokáže zasáhnout, ale bohužel vidíme, že vláda prostě nechává propad reálných mezd projít přes ekonomiku,“ podotkla ekonomka Švihlíková. Jedním z významných indikátorů jsou, podle Ilony Švihlíkové, tržby v maloobchodě.
„Tam vidíme sedmnáct měsíců trvající pokles, což je opět rekord, ale bohužel jsou to rekordy v negativním smyslu slova,“ připomněla. Podle Ilony Švihlíkové se u nás spotřeba domácností podceňuje, přestože tvoří okolo 49 procent hrubého domácího produktu.
„Hodně se hovoří o tom, jak jsme závislí na zahraničí, ale zahraniční prostředí neovlivníme. Neuděláme nic s tím, jestli je silnější nebo slabší poptávka v Asii. Ale naopak spotřebu domácností ovlivnit můžeme,“ dodala.
Pokles průmyslu o pět procent není, podle ekonomky Švihlíkové, dobrou zprávou.
„Samozřejmě, že průmysl vzhledem ke struktuře naší ekonomiky vždycky upoutá pozornost a ten propad je zprávou sice asi očekávanou, ale ne dobrou i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí průmyslová výroba v dalších zemích, a to je zejména v Německu,“ uvedla Ilona Švihlíková. Ale, příčin současného stavu je, podle ní, celá řada.
„Zmiňme alespoň otázku týkající se slabého růstu, až spíše recesních tendencí v evropské ekonomice jako celku,“ vysvětlila ekonomka. Dalším důvodem je otázka energetického vývoje, která je pro země jako Česká republika nebo Německo velmi důležitá.
„Zejména proto, že země, které jsou často v nějakém konkurenčním vztahu, z těch velkých center jmenujme Čínu, Spojené státy, mají energie podstatně levnější,“ dodala. Podle Švihlíkové zároveň platí, že pokles hrubé přidané hodnoty se netýkal jenom průmyslu, ale řady odvětví ekonomiky.
„Jednoznačně hovoříme o tom, že ekonomika se propadá, a to za situace, kdy míra inflace a také inflační očekávání jsou stále velmi vysoká,“ uzavřela svůj výklad o poklesu českého hospodářství ekonomka Ilona Švihlíková.