Výroba prvotřídních mlékárenských výrobků vždy závisí na kvalitně mléka. Pro zajištění této prvotřídní kvality mléka je ovšem nutné zajistit: pohodu a pravidelnou kontrolu zvířat, kvalitní potravu pro dojnice, přísnou kontrolu mléka a krátký dovoz mléka do mlékáren. Prohlásili to na dnešní tiskové konferenci Agrární komory (AK) ČR tajemník AK ČR Jan Doležal a předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
V úvodu tiskové konference se ujal slova Jan Doležal, který uvedl, že podle evidence České společnosti chovatelů se v roce 2018 v České republice chovalo 361 tisíc dojnic, to je o 73 tisíc méně, než v roce 2004, kdy jich bylo 434 tisíc. Zároveň konstatoval, že v roce 1989 se jich chovalo 1,229 milionu, a to i přesto, že počet dojnic na českém území pomalu klesal až do roku 2018, kdy nastala stagnace poklesu počtu dojnic u nás. Přičemž, současně uvedl, že v tomto mezidobí, to je od roku 1989 do současné doby, stoupla dojivost krav na mléko z 3.800 litrů (na jednu krávu) na 8.526 litrů mléka v roce 2018. Tímto okamžikem, jak tajemník AK ČR Jan Doležal zdůraznil, tento výsledek vzrůstu dojivosti krav znamená pomyslné 2. místo v Evropě!
Jan Doležal dále konstatoval, že mezi nejčastější zastoupená plemena, která se u nás chovají, patří Holštýnské plemeno, které čítá 57,1 % objemu počtu chovaných kusů krav. Následuje České strakaté (ČESTR) s 35,7 %. Zbylých 7,6 % tvoří ostatní plemena, jakými jsou například Jersey, jejich kříženci a další.
Pohoda pro zvířata neboli „Welfare“
Jan Doležal ve svém dalším výkladu se zaměřil na otázku vytváření pohody pro chovaná zvířata, jak doporučují a požadují směrnice EU. Podle něho v posledních 20 letech došlo u většiny našich chovatelů k výrazné modernizaci stájí s dojným chovem. Prohlásil, že dnes má 90 % všech dojnic volný pohyb. Zároveň zvýraznil fakt, že podmínky v chovech dojnic jsou v České republice na velmi vysoké úrovni, neboť se vstupem do Evropské unie před více než 15 lety musí všichni chovatelé vyhovět standardům, tzv. „welfare“, dobrých životních podmínek zvířat. To znamená především maximální omezování stresu a přirozených potřeb zvířat včetně volnosti pohybu. Již během stavby nových stájí se postupuje tak, aby mohly být následně dodrženy přísné mikroklimatické podmínky ustájených zvířat, dostatečné osvětlení v chovu a dostatečné množství nezávadné potravy a napájecí vody, vysvětlil Jan Doležal.
Podle Jan Doležala jsou chovatelé motivování k tomu zajistit dojnicím nejlepší podmínky i z ekonomického důvodu, protože spokojená kráva, dobře živená, zdravá a bez stresu, dosahuje vyšší užitkovost než kráva, o kterou se chovatel dobře nestará.
Jan Doležal dále vyzdvihl skutečnost, že zvířata od narození, to je po celý svůj život, jsou pod pravidelnou kontrolou nejen zootechniků, ale také i veterinářů, jelikož Česká republika má velice přísné veterinární zákony a zákony na ochranu zvířat proti týrání. V tomto ohledu odvádí velmi kvalitní práci Státní veterinární správa. Podle něho jsou chovatelé dojnic na četné veterinární kontroly zvyklí a jsou na ně dobře připraveni, což dokazuje i velice nízká procentuální statistika pochybení na straně chovatelů.
Kvalita potravy u dojnic
Jan Doležal se ve svém výkladu věnoval i otázce krmení zvířat, kdy konstatoval, že začíná na poli. Pro české dojnice se vybírají ty nejkvalitnější porosty jetelů, vojtěšek, ale i lužních travin v té optimální zralosti. Uvedl, že tam, kde jsou zvířata, není na polích jen obilí či řepka, ale právě se tam vyskytují i jiné plodiny, jako je právě jetel či vojtěška. Zároveň uvedl, že chovatelé usilují o to dát kravám to nejlepší, přičemž v posledních letech s ohledem na požadavky spotřebitelů dochází k nahrazení krmné dávky proteinů za domácí sóju, hrách, případně řepkové šroty místo dovozové sóji, která pocházela ze zemí, kde se využívá technologie GMO (tzn. z geneticky modifikovaných plodin).
Přísná kontrola mléka v České republice
Pokud jde o kontrolu kvality mléka, dalšího výkladu se ujal Jiří Kopáček, který uvedl, že ministerstvo zemědělství vyhlásilo v roce 2016 program režimu jakosti Q CZ, ve kterém jsou sledované parametry nastavené podstatně přísněji, než uvádí evropská legislativa. Podle něho je stanoveno přísné kritérium možnosti přihlášení ke vstupu do programu Q CZ, kdy se od producenta mléka vyžaduje, aby měl nejméně 60 % dodávky mléka v těchto jakostních parametrech. Současně však konstatoval, že chovatelé, kteří tuto vysoce jakostní surovinu dodávají, však dosahují objemu kolem 85 %. V loňském roce bylo do tohoto režimu zapojeno již 963 producentů mléka. Podle výsledků z centrálních laboratoří mléka dochází rovněž k dalšímu postupnému zvyšování mikrobiologické kvality syrového mléka, což je dáno stále se snižujícím celkovým počtem mikroorganismů. Výsledky chovu dojnic svědčí o dobré chovatelské práci českých farmářů a dobré pohodě zvířat, dodal Jiří Kopáček.
Proč je tolik důležitá vysoká kvalita mléka?
Jiří Kopáček dále hovořil o podmínkách produkce mléka, aby výsledná surovina, to je mléko, které je dodáváno na trh, bylo vysoce kvalitní. Konstatoval, že zdravotní nezávadnost, jakost a nutriční hodnota konzumního mléka a mléčných výrobků je podmíněna nákupem kvalitní a hygienicky nezávadné suroviny. Vysoká jakost syrového mléka nakupovaného od zemědělců je proto vždy určujícím faktorem konečné jakosti mlékárenských produktů, ale ovlivňuje také ekonomiku jejich výroby.
Zároveň dodal, že se přitom nejedná o otázky nutriční a zdravotní, ale také o technologickou vhodnost mléka pro výrobu toho kterého mléčného výrobku. Současně upozornil, že parametry a kritéria jakosti mléka jsou proto důležitým faktorem proplácení mléka a určení konečné ceny mléka.
Pokud jde o jakost syrového kravského mléka, tak ji charakterizuje soubor celé řady ukazatelů, z nichž nejvýznamnější jsou zejména hygienická, mikrobiologická a senzorická jakost, dále obsah základních složek mléka (především obsah tuku a bílkovin) a výskyt nežádoucích, tj. cizorodých a inhibičních látek. Přičemž se při kontrole jakosti mléka automaticky sleduje, zda nedošlo k porušení kvality mléka přidáním vody.
V závěru svého vystoupení Jiří Kopáček zdůraznil, že v České republice vyrábíme a zpracováváme vysoce jakostní mléko, jehož parametry nás řadí mezi země s nejlepší kvalitou mléka v Evropě. Uvedl, že do nejvyšších tříd jakosti, tj. Q a I. jakostní třídy, je u nás zařazeno 97 % vyráběného mléka. Přičemž v nově nastaveném režimu jakosti Q CZ mléka je z české výroby dnes přibližně 80 % produkovaného mléka u nás.