• Zveřejněno: 15.03.2020

COVID-19 je závažnou mimořádnou událostí v oblasti veřejného zdraví pro občany, společnost i hospodářství. Infekce se nevyhnula žádnému z členských států. Jde zároveň o velký otřes pro hospodářství EU. Komise proto dnes předkládá okamžitou reakci, jejímž cílem je zmírnit socioekonomický dopad viru COVID-19 a která klade důraz na koordinovanost evropské reakce.

Komise využije všechny nástroje, které má k dispozici, ke zmírnění následků pandemie, zejména s cílem:

– zajistit nezbytné zásobování našich systémů zdravotní péče zachováním integrity jednotného trhu a produkce a distribuce hodnotových řetězců,

– podporovat obyvatelstvo, aby se neprojevily neúměrné důsledky pro příjmy a zaměstnanost a zabránilo se trvalému působení této krize,

– podpořit podniky a zajistit, aby likvidita finančního sektoru nadále podporovala ekonomiku,

– a umožnit členským státům jednat rozhodně a koordinovaně, a to prostřednictvím plné flexibility rámců pro státní podporu a Paktu o stabilitě a růstu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Pandemie koronaviru je zkouškou pro všechny z nás. Nejenže bezprecedentním způsobem zatěžuje naše zdravotnictví, je také velkým otřesem pro hospodářství. Důležitý hospodářský balíček, který byl dnes oznámen, je odpovědí na současnou situaci. Podle vývoje situace budeme připraveni podniknout další kroky. Na podporu obyvatel a hospodářství učiníme vše, co bude nutné.“

Flexibilita v případě státní podpory

Hlavní část fiskální reakce na koronavirus půjde z vnitrostátních rozpočtů členských států. Pravidla EU pro státní podporu umožňují členským státům přijímat rychlá a účinná opatření na podporu občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, které čelí hospodářským problémům v důsledku viru COVID-19.

Členské státy mohou přijmout celou škálu podpůrných opatření v souladu s platnými pravidly státní podpory. Mohou se rozhodnout pro uplatnění mzdových dotací, pozastavení plateb daně z příjmu právnických osob a DPH nebo sociálních příspěvků. Navíc mohou udělit i přímou finanční podporu spotřebitelům, např. na zrušené služby nebo letenky, které jim nebyly proplaceny ze strany dotčených firem. Pravidla EU pro státní podporu členským státům dávají možnost pomoci podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují naléhavou nouzovou pomoc. Ustanovení čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU umožňuje členským státům, aby společnostem nahradily škodu přímo způsobenou mimořádnými okolnostmi, včetně opatření v odvětví letecké dopravy a cestovního ruchu.

Dopad koronavirové nákazy COVID-19 v Itálii je takové povahy a rozsahu, že lze použit čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. To Komisi umožňuje schvalovat další vnitrostátní podpůrná opatření, která mají zmírnit vážné narušení hospodářství členského státu.

V případě dalších členských států bude Komise při posuzování použití čl. 107 odst. 3 písm. b) postupovat obdobně. Komise připravuje zvláštní právní rámec podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, který bude možné přijmout v případě potřeby.

Komise je připravena spolupracovat se všemi členskými státy, aby mohla být včas zavedena možná vnitrostátní opatření na podporu boje proti šíření viru COVID-19.

Evropský rámec pro rozpočtovou flexibilitu

Komise navrhne Radě, aby uplatnila veškerou flexibilitu, kterou nabízí fiskální rámec EU, aby mohly provést opatření nezbytná pro to, aby se omezilo šíření koronavirové nákazy a zmírnily se její negativní socioekonomické dopady

Zaprvé má Komise za to, že pandemie COVID-19 je „neobvyklou událostí mimo kontrolu vlády“. Na základě toho lze zdůvodnit výjimečné výdaje za účelem omezení šíření koronavirové nákazy COVID-19, jako jsou výdaje na zdravotní péči a na cílená opatření na pomoc firmám a pracovníkům.

Zadruhé Komise doporučí, aby se v případě negativního růstu nebo velkého poklesu aktivity upravilo fiskální úsilí požadované od členských států.

A v neposlední řadě je Komise připravena navrhnout, aby Rada aktivovala obecnou únikovou doložku, aby bylo možné zohlednit obecnější podporu týkající se fiskální politiky. Tato doložka by ve spolupráci s Radou pozastavila fiskální korekci doporučenou Radou v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v EU jako celku.

Zajištění solidarity na jednotném trhu

Tuto mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví budeme moci účinně zvládat pouze v případě solidarity a koordinovaného celoevropského řešení. Solidarita je v této krizi klíčová, zejména proto, aby se podařilo zajistit, že se prostředky nezbytné ke zmírnění zdravotních rizik nákazy dostanou ke všem potřebným. Zásadní je postupovat společně, aby byla v EU otevřeně a transparentně zajištěna výroba, skladování, dostupnost a racionální využívání lékařských ochranných prostředků a léků. Takový postup je lepší než jednostranná opatření, která omezují volný pohyb základního zdravotnického zboží.

Komise proto v tomto ohledu podniká veškeré nezbytné kroky. Členským státům mimo jiné poskytuje pokyny k tomu, jak zavést odpovídající kontrolní mechanismy pro zajištění bezpečnosti dodávek. Stejně tak Komise spouští zrychlené společné zadávací řízení pro toto zboží a vydává i doporučení k ochranným prostředkům bez označení CE.

Vzhledem k těsnému propojení evropských dodavatelských řetězců dopadá krize v souvislosti s koronavirem na dopravní systémy, které se opírají o rozsáhlou síť služeb pozemské, námořní i letecké nákladní dopravy. Komise spolupracuje s členskými státy na zajištění toku nezbytného zboží přes pozemní hranice. Nevídanou zkouškou prochází mezinárodní a evropské letectví. Jak předsedkyně von der Leyenová oznámila 10. března, aby zmírnila hospodářský a ekologický dopad nákazy, navrhuje dnes Komise cílené právní předpisy, aby se letecké společnosti dočasně nemusely řídit pravidlem, podle nějž musí na letištích využívat v daném období alespoň 80 % letištních časů, aby si je udržely i v odpovídajícím období roku následujícího.

Komise je v kontaktu s členskými státy, mezinárodními orgány a klíčovými profesními sdruženími v EU s cílem sledovat dopad krize na odvětví cestovního ruchu a koordinovat podpůrná opatření.

Mobilizace rozpočtu EU

Mimořádným těžkostem čelí především malé a střední podniky. K podpoře likvidity těchto podniků proto budou použity stávající nástroje rozpočtu EU, a to jako doplněk k opatřením přijatým ze strany členských států. V nadcházejících týdnech bude z rozpočtu EU přesměrována 1 miliarda EUR jako záruka pro Evropský investiční fond. Banky tím budou vybídnuty k poskytování likvidity malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací. Financování ve výši přibližně 8 miliard EUR pomůže nejméně 100 000 evropských malých a středních podniků a malým podnikům se střední tržní kapitalizací. Nepříznivě zasaženým dlužníkům bude rovněž přerušena povinnost splácet úvěry.

Zmírnění dopadu na zaměstnanost

Co nejvíce se musíme snažit, aby lidé nepřicházeli o práci, a chránit je před výpadkem příjmu, aby důsledky nebyly dlouhodobé. Komise je připravena v této věci členským státům pomoci. Uplatnit by se měly především režimy zkrácených úvazků a kurzy zvyšování dovedností a rekvalifikace, které se již osvědčily v minulosti.

Komise dále urychlí přípravu legislativního návrhu týkajícího se evropského systému zajištění v nezaměstnanosti s cílem podpořit politiky členských států, které usilují o zachování pracovních míst a dovedností.

Nadto investiční iniciativa pro reakci na koronavirus usnadní použití Evropského sociálního fondu, který se soustředí na podporu pracovníků a zdravotní péče.

V rámci stávajícího i budoucího nařízení by mohl být k podpoře propuštěných a samostatně výdělečně činných osob využit rovněž Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Pro letošní rok je k dispozici až 179 milionů EUR.

Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus

V rámci této nové iniciativy navrhuje Komise nasměrovat celkem 37 miliard EUR z politiky soudržnosti na boj proti krizi v podobě koronaviru. Komise proto navrhuje, aby letos nemusela členské státy žádat o vrácení nevyčerpaného předběžného financování z evropských strukturálních fondů. Jedná se o částku zhruba 8 miliard EUR z rozpočtu EU, kterou budou členské státy moci využít k doplnění 29 miliard EUR ze strukturálních fondů v celé EU. Tím se navýší investiční částka pro rok 2020 a usnadní předsunutí dosud nepřidělených finančních prostředků ve výši 40 miliard EUR, které jsou v rámci programů politiky soudržnosti k dispozici v období 2014–2020. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tento návrh urychleně schválily, a mohl tak být přijat během příštích dvou týdnů.

Kromě toho Komise navrhuje, aby byla do působnosti Fondu solidarity EU nově zařazena také krize v oblasti veřejného zdraví, a mohl být v případě potřeby použit pro nejvíce postižené členské státy. Pro letošní rok je k dispozici až 800 milionů EUR. V Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci je k dispozici až 175 milionů EUR, které lze použít na podporu propuštěným pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným.

  • Zdroj: Evropská komise