Odložení tendru na dodavatele nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by pro společnost ČEZ znamenalo částečné propouštění a odliv jaderných odborníků do zahraničí. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva společnosti ČEZ, která je za přípravu nového bloku zodpovědná. Odklad tendru by, podle něho, také znamenal pozdější spuštění elektrárny, které je aktuálně plánované na rok 2036.
Radiožurnál dále uvedl, že po posledním jednání vládního výboru pro jádro ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček oznámil, že se tendr na stavbu nového bloku Dukovan letos podle původního plánu nevypíše. O jeho dalším osudu rozhodnou šéfové sněmovních stran na konci ledna. Ve hře je odklad tendru do doby po příštích volbách.
Na otázku, co to pro ČEZ znamená, Pavel Cyrani odpověděl, že krátkodobě z toho pro ČEZ plyne, že musí počkat do konce ledna, kdy se dozví, jestli se tendr vypíše. Pokud by to rozhodnutí na konci ledna padlo, byla by to, podle něho, pro projekt dobrá zpráva. Pokračovalo by se v zásadě podle původního harmonogramu, maximálně s tím měsíčním zpožděním.
V další části rozhovoru Pavel Cyrani uvedl, že pokud by ale docházelo k dalšímu posunu, tak to samozřejmě už dopad na projekt má negativní. Posunutí tendru na dobu po volbách, by znamenalo ve skutečnosti posunutí minimálně ještě o další rok po volbách, protože bude trvat, než se znovu všechno usadí, zanalyzuje a připraví k rozhodnutí. Zároveň dodal, že pokud se takovýto projekt zastaví na dva roky, může to znamenat, že ti nejlepší, které má ČEZ v týmu, se prostě rozutečou po jiných projektech a dodavatelé ztratí zájem. Prostě převedou své kapacity někam jinam. Startovat pak znovu znamená de facto startovat od nuly.
Na otázku, že na projektu zatím pracuje zhruba sto zaměstnanců. Jak s nimi v případě odložení tendru ČEZ naloží?
Pavel Cyrani odvětil, že na konci první fáze by ČEZ měl mít připraveno více než 200 lidí, aby mohl spustit druhou fázi. V ten moment, pokud všechno dopadne tak, jak se očekává, se totiž podepisuje smlouva a začíná se s projektováním a přípravou stavebního povolení. A v tu chvíli prostě musí být připraveny kapacity skupiny ČEZ.
Pokud se projekt odloží, určitě ČEZ nebude zatím nabírat další pracovníky. A ty, kteří teď pracují na části výběrového řízení, by ČEZ buď propustil, nebo by je musel převést na jinou práci. Jsou to, podle Pavla Cyraniho, nepříjemná rozhodnutí. Ale dokud to má v rukou ČEZ, je to ještě relativně jednoduché. Ale ČEZ mám jiný problém, protože jeho vedení přesvědčilo zhruba 20 nejlepších lidí, aby do skupiny ČEZ přešli z jiných projektů ze zahraničí, ze Slovenska, z Finska. Pokud se projekt odloží, mohou zase, podle Pavla Cyraniho, odejít dál do světa. A za dva roky už se třeba nebudou muset chtít vrátit.
Na další otázku, co by odložení znamenalo pro harmonogram celého projektu, Pavel Cyrani odpověděl, že výběr dodavatele je na kritické cestě. Každé zpoždění v zahájení tendru znamená fakticky zpoždění ve výběru dodavatele. Následovalo by zpoždění uvedení elektrárny do provozu.
Radiožurnál dále sdělil, že kromě možného odložení tendru uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček další tři možné varianty, o kterých se bude v lednu rozhodovat: ihned oslovit všech pět případných uchazečů, oslovit pouze tři nerizikové uchazeče anebo oslovit jen tři nerizikové a zároveň ponechat Rusku a Číně možnost účastnit se v konsorciu.
Na otázku, ke které variantě se kloní ČEZ, Pavel Cyrani odpověděl, že ČEZ je připraven na všechny varianty. Když ČEZ před lety dělal první tendr na dostavbu Temelína, jako obchodní firma přizval všechny uchazeče, kteří měli tehdy zájem. Za normálních okolností by ČEZ postupoval znovu tak. Nicméně plně chápou roli státu a hlídání bezpečnostních zájmů, takže se čeká na rozhodnutí státu, koho oslovit.
Na další otázku, zda ČEZ do přípravy tendru zapracoval připomínky bezpečnostní skupiny státu k zadávací dokumentaci, kterou ČEZ připravil k tendru, Pavel Cyrani odpověděl, že rizika, které v připomínkách obdrželi, tak do přípravy tendru zapracovali. V nich je mimo jiné stanoveno, že bezpečnostní systémy musí dodávat firmy z Evropské unie nebo NATO s tím, že by ČEZ přitom obdržel veškerou dokumentaci, abych nebyl na nikom závislý při samotném provozu elektrárny.
Ale, podle Pavla Cyraniho, je zde jeden základní požadavek, který „visí ve vzduchu“, ale ČEZ ho formálně nikdy nedostal, a to sice - koho do tendru pozvat a koho ne. To je výlučné právo státu. ČEZ potřebuje tu instrukci dostat zcela jednoznačně, tam nemůže být prostor pro pochyby, co tím požadavkem bylo myšleno. Zároveň upřesnil, že jakmile ČEZ uvedený požadavek, to je koho do tendru pozvat a koho ne, ČEZ dostane, tak pozve přesně ten okruh uchazečů, který vláda identifikuje, jako ten správný.
Na otázku, kterou z těchto tří variant zadání tendru ČEZ preferuje, Pavel Cyrani odvětil, že ČEZ potřebuje, aby bylo stanoveno, jak má dále postupovat a zároveň si ale potřebuje pohlídat, aby součástí tendru byla v tendru byla maximální soutěž mezi uchazeči, aby jako Česká republika měli co nejnižší cenu bloku a následné elektřiny.
Načež Radiožurnál se zeptal na problém, který uvádí poradenská společnost Rothschild & Sons, která na projekt dohlíží, že výslednou cenu elektřiny ovlivní především cena financování, tedy úroky. Takže, to zda bude samotná vysoutěžená cena bloku o pět miliard vyšší nebo nižší, až takovou roli nehraje. Proto se Radiožurnál zeptal, zda argument pro co nejvyšší počet účastníků v tendru, tak aby se vysoutěžila co nejnižší cena, není částečně lichý?
Na to Pavel Cyrani odpověděl, že rozhodně náklady financování jsou v případě jaderné elektrárny ten nejzásadnější parametr, proto se financováním jako takovým ČEZ zabývá od samého začátku toho projektu. Byla proto i diskuse o tom, jak financování výstavby jaderné elektrárny zajistit tak, aby z toho následně „vypadávala“ levná elektřina. To je bez debat, dodat Pavel Cyrani.