Ministr zemědělství Miroslav Toman byl v pondělí hostem pořadu Interview ČT24 České televize, kde hovořil mimo jiné i tom, jak bude vypadat budoucí Společná zemědělská politika (SZP) a jaké budou její dopady pro české zemědělce.
Na otázku moderátora, proč Česká republika preferuje velké zemědělské podniky a nesměřuje tuto podporu malým zemědělcům, odpověděl ministr Miroslav Toman, že nová Společná zemědělská politika preferuje malé zemědělské podniky. Konkrétně to znamená, že malí zemědělci budou dostávat vyšší platby na první hektary. „Musíme si říci, že struktura českého zemědělství je trochu jiná než v celé západní Evropě. Průměrná velikost farmy v České republice je 133 hektarů. Většina živočišné výrovy, to je přes 80 procent, se dělá na farmách, které mají více než 150 hektarů,“ vysvětlil dále podstatu tohoto problému Miroslav Toman. Načež dodal, že chce, aby byli malí zemědělci na první hektary podpořeni. Proto jim také bude z celkového objemu peněz na podporu zemědělství převedeno 10 procent, a to konkrétně z peněz původně určených pro velké zemědělské podniky. Označil to za reditributivní platbu, kterou ministerstvo zemědělství podporuje s tím, že nyní se upřesňuje, o jakou průměrnou velikost farmy půjde, to je, zda to bude 133 či 150 hektarů.
Zároveň Miroslav Toman vysvětlil, že otázka podpory redistributivních plateb bude součástí Strategického plánu, který nyní musí schválit Evropská komise, aby, po jeho schválení, uvolnila na to vyčleněné peníze. Zároveň poznamenal, že Strategické plány se Komisi mají odevzdat do konce letošního roku.
Poté se moderátor pořadu zeptal na otázku zastropování zemědělských dotací pro velké farmy, která v uplynulých dvou, třech letech byla pro české zemědělce velmi živou otázkou. Miroslav Toman k tomu řekl, že pokud jde o zastropování, je dobrovolné, což znamená, že každý stát EU by si tuto vyřešit podle své struktury zemědělství. „Já si nemyslím, že velký podnik je něco špatně. Je buď dobrý nebo špatný zemědělec. Já to říkám dlouhé roky a říkat, že velký zemědělce je špatný zemědělec, to tak není. Je to buď dobrý nebo špatný zemědělec, a to bez ohledu na to, jestli má 100 nebo 1000 hektarů,“ prohlásil ministr Miroslav Toman.
Načež ministr zemědělství k tomu dále dodal, že velké firmy již dnes budou dostávat méně peněz a budou muset dodržovat velmi přísné podmínky. Musí dodržovat tzv. ekoschémata a řadu dalších věcí. V této souvislosti prohlásil, že je velmi rád, že Česká republika dokázala prosadit převážnou část svých priorit v rámci vyjednávání o Společné zemědělské politice. Konstatoval, že v tomto konkrétní případě, kde jde o redistributivní platbu pro malé zemědělce a dobrovolné zastropování pro velké zemědělské podniky. Zároveň upřesnil, že do strategického plánu budou zapracovány konkrétní podmínky, jak to v praxi bude vypadat. Dále uvedl, že současně bude součástí strategického plánu je i strategie na podporu ekologického zemědělství s tím, že Česká republika má v současné době již omezení maximální výměry pro jednu plodinu na 30 hektarech. Konstatoval, že Česká republika je v tomto stanovení výměry na 30 hektarech první a jedinou zemí, kde je to takto stanoveno. Načež vysvětlil, že toto opatření bylo přijato v rámci Strategie pro biodiverzitu. Podle Miroslava Tomana budou pole pestřejší.
Poté moderátor pořadu přešel k otázce, že Česká republika má v rámci Společné zemědělské politiky cca 140 mld. Kč, přičemž 105 mld. Kč má jít na přímé platby zemědělcům. Na jeho otázku, kolik z této částky obdrží velké zemědělské podniky a kolik malí zemědělci, Miroslav Toman odvětil, že „nechce střílet od boku“. Podle něho se to musí spočítat úplně přesně, a to tak, aby malí zemědělci dostali to, co si zaslouží.
Poté, co se moderátor opět vrátil k otázce stanovení maximální výměry 30 hektarů pro jednu plodinu s tím, že zda je daný rozměr málo či hodně, Miroslav Toman odpověděl, že jde o kompromis. „Vždyť někdo chce více a někdo zase méně,“ dodal. Přitom dále konstatoval, že jde skutečně o kompromis, který je ekonomicky udržitelný. „Musíme si uvědomit, že zemědělství se musí ekonomicky vyplácet,“ prohlásil Miroslav Toman. Podle něho, když by se výměra jedné plodiny omezila například na 5 hektarů, tak by to bylo pro konkrétního zemědělce ekonomicky neúnosné, když by se spočítaly rostoucí náklady na mnohem vyšší počet přejezdů a spotřebu pohonných hmot.
„Chci zdůraznit, že Česká republika patří k zemím, kde došlo k největšímu poklesu spotřeby pesticidů a průmyslových hnojiv. To je potřeba říci. V žádné jiné zemi EU dnes nemají omezení na 30 hektarů jedné plodiny. Jsme první zemí, která to zavedla. Můžeme jít vzorem zemím, jako je Rakousko, Francie, Německo, kde pokles pesticidů byl daleko nižší než v České republice. U nás se pesticidy používají minimálně,“ prohlásil ministra Miroslav Toman. Dodal, že u nás pesticidy zemědělci používají opravdu minimálně.
Přičemž k tomu dále dodal, že, pokud jde o využívání organických hnojiv, používají je především velké zemědělské podniky, neboť přes 80 procent živočišné produkce zajišťují právě ony. Takže, jde-li o zadržování vody a zlepšování struktury půdy, je nutné používat statková hnojiva, a to bez živočišné výroby nejde, zdůraznil Miroslav Toman.
Poté se ho moderátor pořadu zeptal, zda tato opatření v rámci Společné zemědělské politiky budou mít dopad na ceny potravin, to je pro konečné spotřebitele. Ministr Miroslav Toman to odmítl s tím, že podle něho na cenu potravin mají větší vliv rostoucí ceny energií, práce a vstupních surovin.