• Zveřejněno: 07.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, podle zpravodajství České televize o tom ve čtvrtek informovala mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

ČNB trh překvapila a navzdory očekávání své úrokové sazby zvýšila o čtvrt procentního bodu. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jak uvedl na tiskové konfrenci, se aktuální rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020,“ uvedl Jiří Rusnok.

Na tuto skutečnost reagovali významní čeští ekonomové, jak o tom dále informovala Česká televize. Například hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler k tomu uvedl, že zveřejnění výsledku měnového jednání bylo o hodinu odloženo, což naznačovalo, že dojde k možnému překvapení ze strany ČNB. Zároveň konstatoval, že obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky. Současně Jakub Seidler míní, že navzdory přetrvávajícím obavám z nejistého a nadále nepřesvědčivého vývoje v zahraničí, tak byl pro toto rozhodnutí ČNB patrně rozhodující argument, který přesvědčil většinu v bankovní radě, nástin rostoucího inflačního výhledu. Inflace se totiž nachází již nad horní hranicí tolerančního pásma 3 % a pravděpodobně bude dále zrychlovat.

„Ačkoli současná inflace je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku, roku a půl, inflační tlaky se mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější. ČNB je zároveň primárně ‚hlídač‘ inflace, na rozdíl například od americké centrální banky, která bere v potaz i vývoj na trhu práce, a inflační výhled by tak měl být pro ČNB hlavním argumentem pro nastavení měnové politiky, nikoli například samotný vývoj ekonomiky, který do rozhodování vstupuje zprostředkovaně,“ vysvětluje Jakub Seidler. 

Podle analytika ČSOB Petra Dufka bankovní rada ČNB tak evidentně reaguje na vyšší inflaci a rozšiřuje úrokový diferenciál. Zatímco americký Fed své sazby snižoval a Evropská centrální banka teprve nedávno restartovala svůj program kvantitativního uvolňování, ČNB jde proti proudu a měnové podmínky dál zpřísňuje, komentoval Petr Dufek rozhodnutí ČNB.

Zvýšení úroků bylo předmětem diskuse na předchozích zasedáních bankovní rady. „Nicméně silnější koruna a nejistoty nově související s koronavirem vedly k očekávání, že úroky ČNB zůstanou beze změny i nyní,“ uvedl k rozhodnutí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zároveň dodal, že ČNB už letos své úroky dále nebude muset zvyšovat a repo sazba setrvá na úrovni 2,25 procenta.

Česká televize ve svém zpravodajství dále uvedla, že ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Přičemž zasedání bankovní rady ČNB se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovali čtyři její členové. Tři členové rady pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

  • Zdroj: Česká televize