Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Data o poklesu ekonomiky odpovídají očekáváním ČNB i celého trhu, uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
„Pokles hrubého domácího produktu byl nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Analytici kvůli zavedení omezení spojených s šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka je výsledek prvního čtvrtletí, byť zatím jen předběžný, srovnatelný se situací na začátku roku 2009. Tehdy však šlo o vrchol recese, která následovala po rozjezdu finanční krize. Tentokrát jde vlastně teprve o začátek nové recese, která nyní graduje. Druhé čtvrtletí totiž nejspíše už bude ve znamení dvojciferného propadu, míní Petr Dufek. Zároveň k tomu dodává, že výsledek prvního čtvrtletí je odrazem nákladového šoku, respektive rozpadu dodavatelských řetězců, nuceného i dobrovolného uzavírání obchodů. Podle něho poptávkový šok, který následuje, sice zřejmě nebude tak drastický, ale o to může být delší.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se české hospodářství začalo „dusit“, protože mu chyběla zahraniční poptávka. Konstatoval, že pozitivní vliv měly vyšší výdaje vládních institucí. Nicméně jejich růst nezabránil celkově špatným výsledkům. Mezi nejvíce poškozená odvětví patřil zpracovatelský průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Přičemž zaměstnanost meziročně klesla o 0,5 procenta.
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler však upozorňuje, že zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP. Uvedl, že ČSÚ pouze sdělil, že propad ekonomiky byl tažen poklesem zahraniční poptávky a nižší tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, což bylo očekávatelné z titulu restrikcí v ekonomice. Na více informací bude potřeba počkat na začátek června, kdy ČSÚ zveřejní bližší strukturu HDP, vysvětlil Jakub Seidler.
Nicméně dodal, že je patrné, že ačkoli restriktivní opatření proti šíření koronaviru postihla pouze dva poslední týdny března, zasáhla ekonomiku tak citelně, že stáhla celé první čtvrtletí do citelného poklesu. Dále konstatoval, že propad ekonomiky v březnu byl kolem 15 procent, přitom v posledních dvou týdnech pak musel činit kolem 30 procent. Vzhledem k tomu, že duben byl zasažen téměř celý a květen se navrací k normálu také velmi pomalu, je patrné, že pokles tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí bude dvouciferný.
Další vývoj bude nyní, podle Petra Dufka, záležet nejenom na tom, jak moc poroste nezaměstnanost nebo poklesnou reálné mzdy, ale také na důvěře spotřebitelů nakupovat a investovat. A v podstatě totéž platí i pro firemní sféru, která své investice zmrazila a dál už jen předpokládá jejich pokles. Zároveň uvedl, že výsledek prvního čtvrtletí zatím není důvodem k přehodnocení našeho celoročního výhledu, v rámci kterého očekáváme pokles ekonomiky o deset procent.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda pak očekává celoroční propad ekonomiky ve výši devíti procent. Upozorňuje na to, že propad v letošním prvním čtvrtletí ve výši 3,6 procenta byl hlubší, než předpokládal trh, který očekával pokles o 3,4 procenta. Podle něho se tak jedná o nejvýraznější mezičtvrtletní propad tuzemské ekonomiky minimálně od roku 1996, od kdy ČSÚ publikuje příslušnou časovou řadu údajů. Dosud byl nejvýraznější mezičtvrtletní propad z prvního čtvrtletí krizového roku 2009, který činil 3,5 procenta. Lze tedy konstatovat, že už v prvním letošním čtvrtletí zažila česká ekonomika šok, jaký nepamatuje od vzniku samostatné České republiky v roce 1993.
„Ačkoli tak dnešní hodnota vývoje HDP byla mírně horší, než jsme předpokládali, čekali jsme pokles ve výši 3,1 procenta, prozatím stále předpokládáme pokles ekonomiky za celý letošní rok zhruba o sedm procent,“ prohlásil ekonom Jakub Seidler.
ČNB pak předpokládá pro letošní rok výraznější pokles o osm procent, čeká totiž pomalejší růst v druhé polovině roku. Na trhu jsou ale i odhady čekající pokles ekonomiky o více než deset procent. Současně dodal, že v této chvíli však stále nelze vyloučit ani jeden z možných scénářů, které budou záviset na rychlosti zotavení ekonomiky v druhé polovině roku. Pravdou však je, že scénář výrazného propadu, následovaného rychlým oživením, začíná být méně pravděpodobný.
Vystoupení guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v CNN Prima NEWS
Aktuální údaje o poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí odpovídají očekáváním České národní banky i celého trhu, uvedl v televizi CNN Prima News guvernér ČNB Jiří Rusnok. Údaje tak podle něj nic nemění na výhledu ČNB na další vývoj české ekonomiky. Dále konstatoval, že je to však potvrzení toho, že pokles ekonomiky bude velmi výrazný. Jiří Rusnok zároveň dodal, že současná krize je kvalitativně úplně jiná než ta v roce 2009. Podle něho je to zvláštní krize, která narušuje poptávku i nabídku. Nemáme zkušenost s takovým typem krize, takže tím je to také zvláštní. Současně konstatoval, že se česká ekonomika rozhodně nedostane na úroveň roku 2019 ani na konci příštího roku.
Koruna na zveřejněná data reagovala poklesem vůči euru o 0,3 procenta. Kurz koruny ale už nebude podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka výrazně klesat. „Koruna je podhodnocená a její kurz neodpovídá kvalitě a výkonu ekonomiky,“ řekl Jiří Rusnok.
Kurz by tak letos měl být podle prognózy v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 korun za euro. Aktuálně se koruna obchoduje za zhruba 27,60 korun za euro. Před pandemií se koruna obchodovala kolem 25,50 koruny za euro.
Oslabení koruny z posledních týdnů je, podle Jiřího Rusnoka, očekávatelné pro typ ekonomiky, kterým je ta česká, a volně plovoucímu kurzu.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok také ve viditelném horizontu vyloučil spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení tak zvaného kurzového závazku. „Nevidím v dohledném horizontu pravděpodobnost použití koruny jako kurzového závazku, protože nehrozí deflační situace. Prakticky to ve viditelném horizontu dokážu vyloučit. Není to vůbec pravděpodobné,“ uvedl guvernér ČNB.
ČNB využila devizové intervence k oslabení koruny jako nástroj měnové politiky od listopadu 2013 do dubna 2017. Udržovala kurz koruny nad 27 korun za euro. Kurzový závazek tehdy zahájila z obavy z deflace poté, co již předtím snížila úrokové sazby na technickou nulu.
Ekonom Jakub Seidler už dříve uvedl, že se ČNB bude chtít kontroverznějším nástrojům měnové politiky, jako je například kvantitativní uvolňování či obnovení kurzového závazku, vyhnout, pokud to alespoň trochu bude možné.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok také uvedl, že naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun nebude pravděpodobně stačit. Výpadek příjmů rozpočtu podle něj totiž bude asi vyšší, než očekává ministerstvo financí.
„Obávám se, že schodek rozpočtu spíše stačit nebude kvůli většímu výpadku příjmů, než ministerstvo financí projektuje. Ale není to až tak podstatné. Ten schodek bude asi vyšší, ale je spekulace, zda o 50 nebo 100 miliard. Ale není to nyní až tak klíčové číslo,“ uvedl v televizi CNN Prima News Rusnok.
Realistické je, podle Jiřího Rusnoka, očekávat, že i v příštím roce bude schodek rozpočtu na podobných úrovních jako letos. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno v České televizi uvedla, že se schodkem kolem 300 miliard korun počítá předběžně i pro příští rok. „Výhled na příští rok je ještě méně jistý, ale obávám se, že ministryně financí je v koridoru realistických odhadů,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
V pátek byla také zveřejněna čísla o růstu HDP i v jiných zemích regionu, nicméně srovnávání bude narážet na skutečnost, že různé země měly odlišné načasování restriktivních opatření, upozorňuje Jakub Seidler. Podle něho, zatímco Česká republika či Slovensko přistoupily k relativně silným restrikcím hned v polovině března, ale například Maďarsko začalo s restrikcemi až koncem března a mezičtvrtletní propad tak dosáhl jen 0,4 procenta. Německo k větším restrikcím přistoupilo až 22. března, a i proto se přepokládá, že propad německé ekonomiky bude oproti eurozóně poloviční, tedy mezičtvrletně o 2,2 procenta,“ vysvětlil Jakub Seidler.