• Zveřejněno: 14.07.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Červnové živly na jihu Moravy a v Ústeckém kraji způsobily zemědělcům, podle předběžných odhadů, škody ve výši 1,5 miliardy korun. V této výši to vláda sečetla do konce června a tolik peněz taky vyčlenila na kompenzace. Potvrdil to ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v pondělním pořadu Interview ČT24 o pomoci zemědělcům. Hovořil rovněž o boji proti kůrovci a o Společné zemědělské politice EU.

Ministr Miroslav Toman nejprve mluvil o pomoci zemědělcům zasaženým přírodními katastrofami: „Po shromáždění žádostí budeme vyplácet zálohy, které se po sečtení škod vyúčtují, abychom zemědělcům nebránili, protože potřebují peníze teď hned na obnovu.“ Žádosti se podle webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který je bude zpracovávat, přijímají do 17. srpna.

Kompenzace na zmírnění škod se budou týkat budov, zvířat i zemědělské produkce. Pro zemědělce a potravináře je zatím připraveno 1,5 miliardy korun, podle Miroslava Tomana se ještě čeká na vyhodnocení příslušných komisí. Pokud by bylo vyčíslení zemědělských škod vyšší, resort zemědělství by čekalo jednání s ministerstvem financí. Celková škoda po tornádu byla vyčíslena na 15 miliard korun.

Podle České televize na Moravě můžou žádat lidé z obcí Břeclav, Hodonín, Hrušky, Kostice, Lužice u Hodonína, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Ratíškovice, Tvrdonice a Týnec na Moravě. V Ústeckém kraji se odškodnění týká lidí z obcí

Bílenec, Blatno u Podbořan, Černčice u Petrohradu, Krty, Malměřice, Petrohrad a Stebno u Petrohradu.

Poté se diskuse moderátora pořadu s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem stočila i na problém s kůrovcem. Miroslav Toman uvedl, že se v lesích zdvojnásobila těžba, Lesy České republiky ale těží jen kůrovcem napadené dřevo. „Pokud se tomu (kůrovci) chce zabránit, tak my opravdu musíme jít do těch stromů, které se zdají zelené, ale kůrovec je uvnitř,“ řekl Miroslav Toman. Takový strom může podle něj „nakazit“ dalších deset. Kůrovec se prý nezastavuje, ale zpomaluje. Pomohlo prý chladné a deštivé léto, problém je hlavně v severních Čechách.

V Lužických horách přehodnocují strategii a nechtějí tak intenzivně kácet. Toman připustil, že může vzniknout několikahektarová holina. „My musíme odstranit napadané stromy z lesa a musíme je obnovit. Ono to bez toho nejde. Nemůžeme přírodu nechat úplně samovolně, protože les má i hospodářskou funkci mimo to, že jde o zelené plíce a biodiverzitu,“ sdělil Toman s tím, že lesníci podle něj dělají, co je v jejich silách.

V této souvislosti také poznamenal, že původně se kůrovec rozšířil z Národního parku České Švýcarsko, lidově nazývané Českosaské Švýcarsko, kdy se tehdejší správa národního parku otázkou možné těžby stromů, napadených kůrovcem, nezabývala. Nyní v tomto směru ministerstvo zemědělství spolupracuje s Českou inspekcí životního prostředí, potažmo s ministerstvem životního prostředí.

Poté přešla řeč i na otázku výsadby nových porostů. Pokud se podle ministra Miroslav Tomana podaří vysadit pestrobarevné, smíšené lesy, pak se nebude muset kácet plošně. Již druhý rok se, podle Miroslava Tomana, sází více listnáčů než jehličnatých stromů, kůrovec je podle něj také šancí na obměnu lesů. Podle moderátora pořadu zpráva z ministerstva zemědělství z roku 2019 ale ukazuje, že příliš rychle se nemění.

„Rychleji to nejde. My musíme využívat to, kde se vykácejí stromy tak, abychom tam sázeli pestrobarevné lesy,“ uvedl s tím, že les roste 60 až 80 let, je potřeba ho nechat dozrát. Loni se vysadilo 36 milionů sazenic smrků. „To neznamená, že smrk je sprosté slovo. Smrk není sprosté slovo,“ uvedl s tím, že do některých míst patří, a že dobří hospodáři si financují obnovu lesa z výnosů z těžby.

Zároveň uvedl, že jestliže se vlastník lesa rozhodne vysadit něco jiného, je to jeho záležitost. „Těžko můžeme říkat, nesmíš sázet,“ dodal k tomu Miroslav Toman. Je to jeho majetek, jeho riziko i odpovědnost. Pokud jde o výsadbu nových stromů, ministerstvo zemědělství podporuje obnovu lesa podle stanovených postupů.

  • Zdroj: Česká televize