Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvádí to ve svém zpravodajství Česká televize.
Ministryně práce a sociálních věcí představila počátkem roku koncepci důchodové reformy a tvrdí, že má již připravené i její paragrafované znění. Ještě před důchody a způsobem, kterým se na ně shánějí peníze, ale chce změnit způsob, jak stát vybírá daně. ČSSD podle ní podpoří paušální daň pro živnostníky, s níž přišlo ANO, pod podmínkou zrušení suberhrubé mzdy pro zaměstnance. Tu ministryně Jana Maláčová považuje za „podvod na voličích, který zavedla pravice“.
„Výsledek se nepovedl. Superhrubá mzda je světový unikát. Rozhodně to nevedlo k zpřehlednění a už vůbec ne k transparentnosti zdanění v České republice,“ řekla Jana Maláčová v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM).
V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se hovoří o zavedení daňové progrese, není ale dosud zcela jasné, jaká pásma vzniknou. Podle ministryně práce a sociálních věcí to ještě není v koalici dojednané. „Jakmile budeme dohodnutí, ministerstvo financí všechno zveřejní,“ slíbila.
Bývalý viceguvernér České národní banky a spoluzakladatel iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl potom s tím, co ministryně Jana Maláčová prosazuje, principiálně nesouhlasí. Ačkoli ministryně hovořila o potřebě snížit zdanění práce, obává se Mojmír Hampl, že dosáhne opaku. „Byl bych radši, kdybychom měli systém, ve kterém je menší progrese, než kdybychom ho znovu nahrazovali systémem s brutální progresí, kde střední třída bude hrozně krvácet tím, že se jí budou zvyšovat daně,“ uvedl v OVM. Za „brutální“ považuje zdanění s velkým počtem sazeb fungující v západoevropských zemích.
Provedením reformy daní podmiňuje Jana Maláčová úspěch při proměně penzijního systému. „Nemůžeme se bavit o důchodové reformě bez daňové reformy, souvisí to se vším. Zdanění práce – ať je to sociální pojištění, nebo ať jsou to daně – je u nás velmi vysoké. Oboje jsou to svým způsobem daně,“ připustila Jana Maláčová.
Předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová považuje za klíčové změnit způsob, kterým se penze financují – v České republice jdou dnes čtyři pětiny peněz na ně z pojistného, průměr v zemích OECD je přitom jen 50procentní. „Je potřeba připustit si, že do financování důchodů je potřeba zapojovat daleko více příjmů státního rozpočtu. To znamená příjmů z obecných daní,“ poukázala Danuše Nerudová.
Jana Maláčová se chystá právě k tomu. „To je idea nultého a prvního pilíře. Pokud by byl základní důchod financován z nultého pilíře, podle naší představy z obecných daní, tak pak to, co je v prvním pilíři, co má být kryto ze sociálního pojištění, se může přizpůsobit. Ale je to věc na roky. Věc velmi dobře promyšlené reformy,“ poznamenala Jana Maláčová.
Bez souvislosti s důchodovou reformou ale vládní politici začali hovořit o bezprostředním zvýšení penzí. Poté, co vedení ČSSD, a následně i hnutí ANO, začalo hovořit o možném jednorázovém příspěvku pro důchodce nebo valorizaci nad zákonný rámec, zazněla v sobotu konkrétní čísla. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zmínil o jednorázovém pěti až šestitisícovém příspěvku. Ministryně Jana Maláčová následně oznámila, že vládě navrhne, aby důchodci dostali jednorázově šest tisíc korun, které označila za „rouškovné“. V Otázkách Václava Moravce upřesnila, že kabinet v pondělí návrh ještě nebude schvalovat, protože jej musí probrat koalice.
„Jsem stále ještě otevřená tomu, že šest tisíc se rozpočítá do 12krát 500. Těch šest tisíc má dvě kondicionality: Jsme schopni to vyplatit, pokud to nebude mít dopad na exekuce a když to nebude mít dopad na dávky na bydlení,“ shrnula Jana Maláčová. Na druhé straně připustila, že kdyby se šest tisíc korun rozdělilo jako dodatečná valorizace do jednotlivých měsíců příštího roku, bylo by to pro stát v důsledku dražší, protože by tyto peníze již musel vyplácet i ve všech následujících letech.
Ekonom Mojmír Hampl není nakloněn ani jednorázovému příspěvku, ani valorizaci nad zákonný rámec. Připomněl slova premiéra Andreje Babiše přirovnávající řízení státu k řízení firmy. „Když máte stát jako firmu a té firmě se nedaří, nemá příjmy, neprodává, potřebuje si půjčovat, tak v tu chvíli vymýšlet, jak zaměstnancům firmy přidat nad rámec kolektivní smlouvy, rovná se dle mého fiskálnímu šílenství,“ varoval Mojmír Hampl. Zároveň však věří, že by za současné situace měli důchodci pochopení, kdyby dostali navíc pouze 840 korun v rámci zákonné valorizace a nic navíc. Podle něj ostatně k útlumu ekonomiky došlo i ve snaze ochránit před covidem-19 právě seniory. „Ekonomická logika se dostává do křížku s politickou. Nemůžete mít všechno, nemůžete mít stabilní veřejné finance, nemůžete všem snížit daně a nemůžete všem slibovat, že se budou mít skvěle,“ míní Mojmír Hampl.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je naopak přesvědčena, že je potřeba důchodcům přidávat, protože mnoho z nich má penzi velmi nízkou. Příspěvek penzistům postavila vedle návrhu umožňujícímu firmám zpětně odepsat zisk. Jana Maláčová jej označila za „dáreček pro nadnárodní korporace“.
„Když jde o návrh za 30 miliard a jde to firmám, zejména nadnárodním korporacím, tak nikdo nic neřekne. Ale když chceme, aby lidé, kteří celý život pracovali a stejně se mají mizerně, a chceme jim pomoci, tak se to považuje za populismus,“ tvrdí ministryně Jana Maláčová.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) později v Událostech ČT uvedla, že variantu jednorázového příspěvku šest tisíc korun důchodcům nepodpoří. „Je to na debatu, v rozpočtu 2020 předpokládáme, že prostor bude, ale musíme se bavit o částce rozpočtově odpovědné,“ nastínila ministryně financí.
V pořadu OVM dále zaznělo, že program Antivirus, který by měl skončit 31. srpna, ale potrvá ještě déle, protože stále ještě není připraven zákonný rámec pro kurzarbeit, který by měl stávající program natrvalo nahradit. „Máme dohodu, že prodloužení Antiviru bude buď o dva měsíce, nebo do konce roku, a kurzarbeit bude nejpozději 1. ledna,“ upřesnila Jana Maláčová.
Podle ekonoma Mojmíra Hampla je ale potřeba, aby program Antivirus co nejdříve skončil. Ten totiž podle něj nezavádí kurzarbeit, nýbrž „keine Arbeit“ (tedy žádnou práci). „Je to speciální program, kde 700 tisícům lidí fakticky platíme za to, že nic nedělají, a děláme z nich dodatečné státní zaměstnance,“ zhodnotil Mojmír Hampl program Antivirus, respektive verzi Antivirus B.
Ministryně financí Alena Schillerová se vyjádřila, že podpoří prodloužení programu Antivirus jen na nezbytně krátkou dobu, určitě je přitom proti prodloužení Antiviru C, ten představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50. Podle ní byl program důležitý, neboť sehrál svoji roli. Ale Česká republika nemůže dnes podporovat to, že jsou lidé na překážkách, a kompenzovat mzdy. „Musíme naopak podporovat to, že jsou zaměstnáváni, že vytvářejí hodnoty, a tak pomoc firmám, a to je jednoznačně kurzarbeit,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová.