Další kritika směřuje k nedostatečné podpoře obnovitelných zdrojů energie. „Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje do obnovitelné energetiky poslat jen pět až deset miliard, tedy tři až pět procent,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Spokojeni nejsou ani odborníci na dopravu. Přestože dopravní infrastruktura patří mezi hlavní pilíře národního plánu obnovy, i zde se návrh ministerstva průmyslu a obchodu setkává s kritikou.
„Investice navrhované Plánem obnovy jsou jistě potřebné, ale ne strategické, a nebudou kvalitativním skokem v oblasti dopravy. Plán vícekrát skloňuje ‚vysokorychlostní železnici‘, v konkrétním seznamu investic ale peníze na výstavbu nebo projektování chybí,“ zdůraznil Petr Šlegr, ředitel Centra pro efektivní dopravu. „Pro společnost je pak zcela neúčelné plánované prohlubování Vltavy, protože dopravní potenciál je v tomto úseku mizivý,“ dodal.
Zasažená odvětví zůstávají „na suchu”
Nedostatečný důraz na zelenou transformaci není jedinou slabou stránkou národního plánu obnovy. Na další problémy upozornila Hospodářská komora ČR.
„Má-li se jednat o skutečný plán obnovy, měla by se podpora týkat oživení a posílení odolnosti i v sektorech nejvíce zasažených koronavirovou krizí, a to cestovním ruchu, gastronomii i nepotravinářském maloobchodu, resp. v segmentu HOREKA. Tyto obory ale nejsou explicitně zmíněny v žádném pilíři,“ uvedla Hospodářská komora.
Zástupci českého průmyslu pak požadují také jasné určení peněz určených přímo pro jejich sektor. „Základní požadavek SP ČR je navýšení finančních prostředků určených pro průmysl, který bude čelit všem výzvám a regulacím a který je základem naší ekonomiky. Pokud tedy chceme posílit odolnost ekonomiky a zvýšit potenciál jejího růstu, musíme toto zohlednit v nastavení alokací,“ píše ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy.
Nikdo se s námi nebavil
Svaz průmyslu i Hospodářská komora si stěžují nejen na obsah dokumentu, ale i na způsob, jakým národní plán obnovy vznikal.
„Hospodářská komora České republiky se důrazně ohrazuje proti způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na osm pracovních dnů a předkladatel materiál oficiálně zaslal výhradně jiným ministerstvům. Představitelé podnikatelů nebyli oficiálně jako připomínková místa osloveni,“ uvedli zástupci českého byznysu.
Výzva k zodpovědnému projednání plánu obnovy zazněla i od neziskových organizací. „Materiálu by prospělo další a tentokrát již veřejné projednání,“ dodala Kárníková z Hnutí DUHA.
Dnešní předání dokumentu Evropské komisi je prvním krokem k oficiálnímu odstartování rozhovorů mezi Komisí a národními úřady. Na plán si nyní posvítí evropští úředníci. Pokud tam shledají nedostatky, dokument vrátí zpět do Česka k přepracování. Očekává se, že ladění plánů potrvá několik měsíců, finální verzi musí Česko zaslat Komisi do konce dubna 2021. Teprve po jejím souhlasu může začít finance čerpat.