• Zveřejněno: 05.03.2020

Agrární komora České republiky (AK ČR) jako jediná zemědělská nevládní organizace zřízená zákonem (zákon č. 301/1992 Sb.), zastupující zemědělce v České republice upozorňuje, že v posledních dnech byly na několika zpravodajských webech publikovány osobní názory Moniky Hohlmeier předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP (CSU/EPP-ED) související s vyšetřováním údajného střetu zájmů premiéra ČR Andreje Babiše. Přestože paní europoslankyně v rozhovorech tvrdí, že chce ke kontrolní misi přistupovat nestranně, její prohlášení a skutky představují zásadní porušení základních zásad objektivity a profesionality.

Z našeho pohledu je nejvíce problematická skutečnost, že se nezávisle tvářící předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP a vedoucí kontrolní mise otevřeně přiznává k sympatiím vůči některým politickým hnutím a nevládním organizacím. Hohlmeier si obrázek o českém zemědělství vytvořila pouze z jednostranné diskuze s Asociací soukromého zemědělství ČR, bez ohledu na činnost dalších organizací. Není pak divu, že si z této schůzky odnesla nepravdivou informaci, že se české zemědělství dělí na soukromé zemědělce, kteří jsou utlačováni druhou stranou spektra, tedy velkými holdingy a jejich akcionáři. Nic mezi tím nejspíš podle paní Hohlmeier neexistuje. Podobné výroky a přesvědčení jsou dokladem chybějící snahy o komplexní pohled a objektivitu a svědčí o účelovosti. Se stížností na neprofesionální přístup Moniky Hohlmeier se proto AK ČR dopisem obrátila na Davida Maria Sassoliho, předsedu Evropského parlamentu, dále na Ursulu von der Leyen, předsedkyni Evropské komise a na Janusze Wojciechowskeho, komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova.

České zemědělce v současnosti reprezentují tři hlavní nevládní zemědělské organizace. Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ) zastupuje menší zemědělce hospodařící podle deklarace této organizace zhruba na 10 % zemědělské půdy. Na druhé straně spektra je Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR), který zastupuje větší zemědělské podniky hospodařící zhruba na 30 % zemědělské půdy. Zdeněk Jandejsek, prezident komory k tomu upřesňuje: „Největší nevládání organizací zastupující všechny zemědělce je právě Agrární komora České republiky, jejíž členskou základnu tvoří na jedné straně menší fyzické osoby podnikající v zemědělství, střední firmy, ale i větší právnické osoby. Část členů Agrární komory ČR je zároveň členy ASZ, další část je navíc členem ZS ČR. Zásadní pak je, že členové AK ČR hospodaří na 70 % zemědělské půdy a produkují více než 80 % zemědělské produkce. Pokud by někdo chtěl nestraně diskutovat o českém zemědělství, měl by se sejít především s AK ČR, která reprezentuje podniky napříč celým spektrem, nebo případně se všemi třemi organizacemi, aby došlo k názorové vyváženosti.“

Jak to však udělala mise vedená paní europoslankyní? Sešla se pouze s ASZ, která kromě toho, že zastupuje pouze úzkou skupinu zemědělců, je dlouhodobě politicky aktivní a nejen z tohoto důvodu rozhodně není nestranná. Členové jejího vedení opakovaně kandidovali za různé politické strany ve volbách a pravidelně se zúčastňují demonstrací organizovaných politickými stranami či účelově založenými spolky. Paní europoslankyně tak projevila nedostatek smyslu pro komplexní pohled na věc a názorovou pluralitu a tím jen přispěla k politizaci celé situace.

Problematická není jen názorová a politická nestrannost paní europoslankyně, ale také nepravdivá tvrzení, která o tuzemském zemědělství uvádí. V rozhovorech například uvedla, že jsou u nás více podporovaní větší zemědělci, než ti menší, a že u nás převládá průmyslové zemědělství. Ve skutečnosti je tomu naopak. V současném plánovacím období, jehož pravidla připravovalo Ministerstvo zemědělství pod vedením KDU ČSL, které mimochodem v EP působí ve stejné frakci jako paní Hohlmeier, se uplatňuje řada zvýhodnění pro menší zemědělce. V prvním pilíři (přímé platby) jsou dotace větším podnikům kráceny o předepsanou degresivitu 5 % stejně jako v druhém pilíři (Program rozvoje venkova), kde u podpor pro méně příznivé oblasti dochází u větších podniků ke krácení plateb až o 30%. U investičních dotací bylo zavedeno rozdělení alokace podle velikosti zemědělců a projektů. U projektů do 1 mil. Kč byli podpořeni prakticky všichni zemědělci, kteří si podali žádost, a u projektů do 5 mil. Kč byla úspěšnost v průměru kolem 70 %. A u projektů s vyšším celkovým rozpočtem (nad 5 mil. Kč) byla úspěšnost naopak výrazně pod 50 %.

Dále je potřeba vyjasnit vyváženost výroby v zemích EU, na což prezident Jandejsek také dlouhodobě upozorňuje: „Co se týče výroků o průmyslovém zemědělství, měla by paní poslankyně začít s kritikou a nápravou raději doma v Německu a v dalších západních zemí Unie. Německo totiž vykazuje v porovnání s Českou republikou až dvojnásobnou spotřebu průmyslových hnojiv a pesticidů na hektar. Zatímco v České republice po vstupu do EU zemědělská produkce vytrvale klesá, v Německu je tomu i s využitím tuzemského trhu jako odbytiště pro přebytkové zboží, které je navíc českým zákazníkům připravováno z horších surovin (tzv. dvojí kvalita), přesně naopak.“ V Německu tak v současné době „průmyslově“ produkují 5,3x více vepřového na hektar, 3,4x více hovězího a 2,3x více mléka na hektar než v České republice. Pro lepší představu přikládáme přehled porovnání spotřeby hnojiv, spotřeby pesticidů a produkce mléka a masa.

Zdroj: Eurostat, údaje o nákupu a spotřebě umělých hnojiv za rok 2018

Zdroj: Eurostat, údaje o nákupu a spotřebě pesticidů za rok 2018

 

Porovnání produkce mléka, vepřového a hovězího masa v kg na 100 hektarů

 

ČR

Polsko

SRN

Nizozemí

Výroba mléka v l/100 ha

75

76

170

680

Vepřové maso v kg/100 ha

62

115

326

690

Hovězí maso v kg/100 ha

21

25

71

208

Zdroj: ČSÚ/FAO

 

Během našich diskusí a jednání s poslanci Evropského parlamentu jsme se setkali s řadou vysoce vzdělaných lidí se skutečným zájmem o evropské zemědělství a jeho budoucnost a prosperitu v celé EU. Tvrzení paní Hohlmeierové bohužel dokazují, že tento společný zájem nesdílí a úmyslně tříští aktuálně vytvářený kompromis. Nehledě na to, že tak aktivně činí v České republice. Na základě uvedených faktů trváme na tom, aby se paní předsedkyně českým zemědělcům omluvila za nepravdivé výroky a za projevy své neprofesionality.

Úřad AK ČR

Přílohy:
  • Zdroj: AK ČR