Úroda obilovin letos bude kolem 7,25 milionu tun s průměrným čistým výnosem 5,8 tuny na hektar, což je desetiletý průměr, uvedli ve čtvrtek na tiskové konferenci zástupci Agrární komory (AK) ČR, která byla uspořádána k průběhu žní.
Tiskovou konferenci zahájil nedávno zvolený prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který v úvodu poznamenal, že „v letošním roce je sklizeň pomalejší oproti předešlým letům. Podle vyjádření zástupců z jednotlivých krajů lze konstatovat, že průběžné výsledky sklizně obilovin a řepky jsou vyrovnané. Výjimkou je Ústecký a část Středočeského kraje, kde byl zaznamenán zvýšený výskyt hrabošů a oblast srážkového stínu. Naopak v Pardubickém kraji díky vysokým dešťovým srážkám a zvýšenému výskytu hraboše jsou výsledky sklizně mírně podprůměrné.“
Podle člena představenstva Agrární komory ČR Josefa Kubiše se sklizeň základních obilovin a řepky blíží ke svému závěru. K pondělnímu datu 24. srpna 2020 bylo v České republice sklizeno 91,1 % ploch základních obilovin s průměrným výnosem 6,06 t/ha. K uvedenému pondělnímu datum Josef Kubiš zároveň uvedl, že zbývá sklidit 110.778 ha plochy základních obilovin. Přičemž konstatoval, že k dnešnímu, to je čtvrtečnímu dni, je podle jeho odhadu sklizeno již 97 % či 98 % obilí a řepky. Načež svůj výklad doplnil o informaci, že ve sklizni aktuálně zaostává kraj Karlovarský a kraj Vysočina, kde bylo doposud sklizeno 72,9 % (13,6 tis. ha z 18,6 tis. ha) a 82,3 % (107,0 tis. ha z 130,0 tis. ha) ploch obilovin.
Přičemž si Josef Kubiš pochvaloval, že je díky loňskému počasí ozimý ječmen sklizen s průměrným výnosem 6,22 t/ha, což je o 0,31 t/ha vyšší výnos oproti loňskému roku. Základní obilovina, pšenice ozimá, je téměř sklizena s průměrným výnosem 6,35 t/ha, což je téměř o 0,5 t/ha více než v loňském roce. Ozimého žita je sklizeno téměř 85 % s průměrným výnosem okolo 5,7 t/ha. Naopak, Josef Kubiš konstatoval, že u jarního ječmene se projevilo špatné počasí, které sice původně slibovalo vyšší výnosy, ale díky dešti na konci května a v průběhu června je sklizeň u jarního ječmene nižší, a to průměrným výnosem 5,42 t/ha. Zároveň poznamenal, že sklizňové práce u jarní pšenice, triticale a ovsa se taktéž pomalu blíží ke svému závěru a přitom s nepatrně vyššími výnosy oproti předchozím rokům.
Pokud jde o sklizeň řepky, ta je sklizena ve většině krajů, a to s průměrným výnosem 3,42 t/ha.
Josef Kubiš dále uvedl, že podle předběžných výsledků sklizně bude letošní úroda mírně převyšovat dlouhodobější průměr sklizní.
Náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělství a potravinářství Jindřich Fialka ve svém vystoupení poděkoval zemědělcům za mimořádné úsilí v letošním náročném roce a za bezproblémový průběh sklizně. Samotnou úrodu zhodnotil pozitivně, neboť došlo k meziročnímu nárůstu výnosů u všech komodit při dosažení vysokých kvalitativních parametrů. Načež dodal, že laboratorní výsledky kvality ukazují na velmi širokou variabilitu kvality pšenice, ale můžeme ji hodnotit jako dobrou s lokálními odchylkami. Takže, podle něho, je kvalita pšenice dobrá, horší je však ječmen. Avšak i tak by však měl být dostatek plodin pro českou spotřebu, která činí v České republice kolem pěti milionů tun ročně. Problémy s nedostatky v potravinářství by tak neměly obecně nastat.
V proběhu tiskové konference se však zástupci Agrární komory ČR rozhovořili o jednom závažném problému, který letošní sklizeň obilí vážně poznamenal, a to o přemnožení hrabošů. Podle Josefe Kubiše, který je rovněž i dlouholetým předsedou Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR, přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Je to dáno i tím, že letos byla sklizeň regionálně odlišná. Ve velké části republiky bylo až příliš vlhko, na Ústecku naopak sucho. Právě proto se hraboši v Ústeckém kraji, společně se Středočeským krajem, logicky rozmnožili.
Josef Kubiš k tomu dále dodal, že hraboši potřebují teplo a sucho. Načež problém spočívá v tom, že hraboši žijí a množí se ve škarpách kolem silnic, to je v sousedství polí. Dále v zelených pásech, které se vytvářejí volně v přírodě. Přitom nikdo v současné době neřeší přemnožení hrabošů, a to právě ve škarpách a zelených pásech. „Přitom se od odborníků dozvěděl, že jeden pár hrabošů dokáže mít za rok cca až 2450 potomků. Takže, když hraboši spotřebují svoji stravu v místech, kde se množí, logicky potom postupují do polí, aby našli nové zdroje své obživy. Na důkaz svého tvrzení Josef Kubiš popsal jeden konkrétní příklad ze severních Čech. „Zemědělec na konci května vymetal zasetý jarní ječmen a za tři týdny byl sežraný, tam nezbylo na tom poli jedno stéblo. Ze dvou stran tam byla silnice, z jedné strany suchý potok, a ty myši se ze silnice přestěhovaly na pole a dokázaly za tři týdny tu úrodu sežrat,” uvedl Josef Kubiš.
Prezident AK ČR Jan Doležal k tomu poznamenal, že škody v loňském roce dosáhly zhruba dvou miliard korun a letošní škody se dají odhadovat do výše až 1,5 miliardy korun.
Představitelé Agrární komory ČR Jan Doležal a Josef Kubiš dále uvedli, že zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům takové přípravky, které jsou právě tou možností, jak ochránit ozimy, neboť ty zemědělci sejí převážně v září.
K tomu můžeme dále dodat, že hraboši se v České republice přemnožili již dříve. Známý je případ z loňska, kdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil v létě rozhoz tohoto přípravku na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a hlavně ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Jan Doležal k tomu dále sdělil, že v současné době se hledá řešení, jak tuto situaci vyřešit. Tak, aby to schválilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí nebylo proti. Načež náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka k tomu poznamenal, že ministerstvo zemědělství žádné plošné použití tohoto či jiných přípravků nepovolí.
Na otázku redaktora webových stránek Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – ASO ČR, jaké jsou zkušenosti s použitím stroje Terrier, který je určen k podpovrchové aplikaci návnad pro hraboše, odpověděl prezident AK ČR Jan Doležal v tom smyslu, že právě tento aplikátor, který umožňuje podpovrchovou pokládku návnad proti hrabošům, Agrární komora ČR zemědělcům doporučuje, zvláště těm v severních Čechách.
K tomu můžeme jenom dodat, že Agrární komora na svých webových stránkách uvádí, že aplikátor Terrier vznikl, jako reakce firmy P&L na situaci v roce 2019 na Moravě, kde byl v mnoha podnicích silný výskyt hrabošů. Výrobek P&L je produkt české firmy, která řešila technologii pokládky návnad pro hraboše, a je naprosto v souladu se směrnicemi ministerstva životního prostředí, jakož i ministerstva zemědělství.
Zároveň však musíme poznamenat, že na nedávné tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR, který je členem Agrární komory ČR, a která byla věnována otázce přemnožení hrabošů, zaznělo, že výroba a koupě tohoto stoje je prozatím poměrně drahou záležitostí, takže se našim zemědělcům doporučuje, aby se koupě tohoto aplikátoru stala záležitostí, kdy se toho ujmou takové organizace, jako jsou odbytová družstva, jejichž posláním je hájit zájmy zemědělců.