Zdravotnické a lékařské odbory požadují pro příští rok růst platů ve zdravotnictví o 15 procent. Přidání chtějí do tarifů, tedy do základu výdělku. Stát by to mohlo podle odhadů asi 14 miliard korun. Na tiskové konferenci to ve středu prohlásili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.

Nože, ale i břity pil a mnoha dalších nástrojů budou ostřejší díky nejnovější české technologii. Vývojáři totiž přišli na to, jak odstranit letité problémy spojené s výrobou těchto řezných nástrojů.

Po zrušení superhrubé mzdy počítají ANO a ČSSD s dvojí sazbou hrubé mzdy. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty. V úterý to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem.

Nová evropská strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) zcela zastínila předešlou debatu o reformě společné zemědělské politiky. Evropský agrární sektor se tak připravuje na přechodné období.

„Na začátku měla vláda směr dobrý, ale teď je to větší a větší chaos,“ prohlásil pro Český rozhlas ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI a člen bývalého ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Poslancům by se plat snížil asi o 22 000, uvedla to na svém Twitteru. Podle Lidových novin, které vycházely z původní zprávy ČTK, by se minimální mzda, podle Jany Maláčové, měla automaticky valorizovat podle vývoje mezd.

Zpráva Lidových novin dále uvádí, že například v květnu Jana Maláčová hovořila o tom, že vládní ČSSD navrhne, aby platová základna ministrů, poslanců či senátorů dosahovala maximálně pětinásobku minimální mzdy. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni u nás asi 150.000 lidí.