Spotřebitelské ceny v říjnu potřetí v řadě zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,9 procenta ze zářijových 3,2 procenta. Promítly se do toho především pohyby cen energií. Lidé více platili za alkohol, tabákové výrobky nebo maso. Naopak opět klesly ceny za poštovní služby a telekomunikace. Podle zpravodajství České televize o tom dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane pod třemi procenty po zbytek roku.
Podle ČSÚ na vývoj mělo největší vliv zpomalení růstu cen v oddíle bydlení. Ceny elektřiny oproti loňskému říjnu zmírnily svůj růst na zhruba pět procent a ceny zemního plynu klesly o téměř čtyři procenta. Nájemné ale zdražilo o dvě procenta, vodné o 1,7 procenta a stočné o 1,5 procenta.
„Inflace se konečně vrátila do svého tolerančního pásma. Vysoké ceny však stále nepříjemně doléhají na domácnosti, kterým se v průběhu koronavirové krize snížily příjmy,“ říká k aktuálním číslům hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Proti září se spotřebitelské ceny v říjnu zvýšily o 0,2 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, nižší byly ceny za bydlení.
Alkohol byl ve srovnání s loňským říjnem letos dražší o 3,5 procenta, tabákové výrobky o více než 14 procent. Za maso se platilo zhruba o pět procent více, uzeniny zdražily bezmála o šest procent, ještě o něco více vzrostly ceny zeleniny. Ve stravovacích službách Češi platili o 5,3 procenta více. Poštovní a telekomunikační služby naopak zlevnily zhruba o tři procenta.
Meziroční inflace se pod třemi procenty se podle analytiků zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku. „Pod třemi procenty se inflace pravděpodobně udrží i v závěrečných dvou měsících letošního roku. Výraznějšího zvolnění inflace ke dvěma procentům se však dočkáme až v příštím roce,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče celková inflace může mírně klesat i v dalších měsících. „Říjnová data by měla utvrdit bankovní radu v jejím názoru, že zvyšování úroků může být pozvolnější a že hlavně může začít později, než jak vykresluje čerstvá prognóza z dílny centrální banky, jež předpokládá první zvýšení úroků již na jaře 2021,“ uvedl Radomír Jáč.
Inflace bude mít tendenci dále klesat i podle analytika ČSOB Petra Dufka. Velkou neznámou je ale podle něj reakce obchodníků poté, co snad ještě před Vánocemi budou moci konečně otevřít své kamenné prodejny. „Zda půjdou cestou marží nebo naopak budou chtít před vánočním finále zákazníka nalákat za každou cenu, lze jen spekulovat. Desinflační trend to však s ohledem na stav ekonomiky už nejspíš nezastaví,“ uvedl Petr Dufek.
Do vývoje inflace se přitom podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka promítá několik protichůdných vlivů. „Oslabení kurzu koruny zdražuje zboží dovážené ze zahraničí. Zároveň ovšem výrazně klesly ceny ropy a zemního plynu na světových trzích. Dovozní ceny nerostných paliv jsou o více než dvacet procent nižší než loni,“ upozornil David Marek.
Ve čtvrtém čtvrtletí dojde také podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta k dalšímu snížení dynamiky inflace. „Roli v tom sehrají ceny potravin, jejichž tempo by do konce roku mělo dále zvolňovat, čemuž nasvědčují i příznivé odhady letošních sklizní,“ konstatuje David Vagenknecht. Ve směru nižší inflace budou působit podle něho také klesající regulované ceny, a to především díky snížení cen elektřiny a plynu. Vliv bude mít i utlumená ekonomická aktivita v důsledku druhé vlny pandemie, což se projeví i ve slabší spotřebitelské poptávce. Podle něho by inflace měla do konce roku setrvat mírně pod hranicí tří procent. K výraznějšímu poklesu dojde až začátkem příštího roku, kdy se kromě vlivu vyšší srovnávací základny ještě citelněji projeví protiinflační vlivy druhé vlny pandemie, uvedl. Zároveň dodal, že aktuální říjnová inflace tak nepřinesla z pohledu finančních trhů žádné překvapení. „Není důvod předpokládat výraznější reakci koruny,“ dodal David Vagenknecht.
Statistici zároveň zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za září. Ceny v exportu vzrostly meziročně o 0,9 procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Dovozní ceny, které proti loňskému září klesly o 1,3 procenta, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků. Podle ČSÚ se meziměsíčně ceny vyváženého i dováženého zboží zvýšily o 1,9 procenta, přispělo k tomu oslabení koruny.