Můžeme se spolehnout, že o vyrovnání dluhu po covidové pandemii se postará solidní výkon ekonomiky v nejbližších letech? Nebo nás čeká škrtání státních výdajů a zvyšování daní? A jak se ekonomický vývoj promítne do života běžných lidí? V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu odpovídala ekonomka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody.
Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Podle zpravodajství České televize to oznámila v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku.
Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, které zastupují většinu zemědělských prvovýrobců v Česku, se obrátily na obchodní řetězce s žádostí o jednání. Chtěly společně hledat cestu, jak zajistit českým spotřebitelům české potraviny, které jsou kvalitní, za dostupné ceny a kamiony je nepřevážejí na dlouhé vzdálenosti. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, který zastupuje obchodní řetězce, a na který některé řetězce odkazovaly, tuto nabídku odmítl.