Už v následujících deseti letech, ve svém zpravodajství to uvádí týdeník Echo, opustí český trh práce přes milion lidí, kteří zamíří do penze. Zatímco tento úbytek ještě zvládne kompenzovat přírůstek z druhé strany, v následujících letech začne odcházet populačně nejsilnější generace tzv. Husákových dětí. A to bude nejen pro trh práce značná výzva.

Společnost Alma Career, lídr na trhu práce s působností v zemích střední a východní Evropy, provedla nedávno mezinárodní šetření zaměřené na spokojenost s výší mzdy. Výzkum probíhal na platformě Paylab, kterou Alma Career provozuje také v české mutaci, známé jako Platy.cz. Do šetření se zapojilo přibližně 15.000 respondentů z devíti zemí: Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Slovinska, Severní Makedonie, České republiky, Slovenska, Estonska, Litvy a Lotyšska.

Vážení čtenáři, z Bulletinu č. 4, který vydává OS zdravotnictví a sociální péče (OSZSP ČR), přetiskujeme článek předsedkyně OSZSOP ČR Dagmar Žitníkové, která v něm podrobně sděluje členům odborového svazu, jak vlastně probíhalo jednání vedení svazu s vedením ministerstva zdravotnictví o přípravě zákona o jednotném odměňování a se zvýšením platů a mezd ve zdravotnictví pro rok 2025.

Od roku 2026 budou muset zaměstnavatelé hlásit úřadům i dohody o pracovní činnosti, které nepodléhají pojistnému, a to včetně výše vyplacené odměny. Podle serveru Podnikatel.cz se tato nová po povinnost se bude týkat všech zaměstnání malého rozsahu. Počítá s tím novela zákonů, která se pojí se zavedením Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ).

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.