Během mezinárodní konference na téma: "Dopady digitalizace práce na zaměstnanost, kolektivní vyjednávání a sociální zabezpečení zaměstnanců" zazněly i nepříznivé prognózy toho, co s sebou nová průmyslová revoluce přinese v oblasti práce. Úkolem politické reprezentace, ale i zaměstnavatelů, nejbližších let bude se na to připravit a negativním jevům pokud možno čelit.

Doby, kdy člověk nastoupil do jedné práce a setrval v ní někdy až do důchodu, jsou podle všeho nenávratně pryč. Stejně tak to, že by se někdo díval přes prsty s nálepkou fluktuanta na někoho, kdo práci vždy po pár letech vymění. I když tady přece jen pozor – je totiž otázka, kdy je normální jít lidově řečeno o „dům dál“ a kdy je to přece jen brzy…Tématu se proto věnoval nedávno i portál Jobs.cz.

Je to tak - společnost je na počátku nového období, a to se nazývá čtvrtá průmyslová revoluce. Vyvolává to řadu nejistot, hypotéz a nezodpovězených otázek. Přitom je víc než zřejmé, že tohoto stavu muselo být dosaženo, protože rychlý vývoj nových informačních a komunikačních technologií, robotiky a kybernetiky vnáší do oblasti výroby kvalitativní a tím pádem i revoluční změny.

Díky jednodušším pravidlům a pružnějšímu přístupu bude společná zemědělská politika (SZP) přinášet reálné výsledky, podporovat zemědělce a zajišťovat udržitelný rozvoj zemědělství EU. To je základní myšlenkou sdělení „„Budoucnost potravinářství a zemědělství“, které dne 29.11.2017 přijala Evropská komise. Nastiňuje v něm, jakým způsobem zajistit, aby nejstarší společná politika EU obstála ve zkouškách, které na ni v budoucnu čekají.

Zatímco podle průzkumů čeští spotřebitelé zohledňují při výběru potravin především kvalitu před cenou, v reálu hraje největší roli právě cena. Ukazují to statistiky Družstva CBA, které v Česku provozuje síť více než 900 obchodních jednotek. Připlatit si za nadstandardní kvalitu výrobku je ochotná spíše menšina spotřebitelů, nejčastěji v oblastech s vyššími příjmy.