Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Podle portálu Zemědělec to uvádí Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27 200 korun.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Podle zpravodajství České televize jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

V červnu se konal v Olomouci 29. sněm Agrární komory (AK) ČR, na kterém byl zvolen, kromě nového vedení této nevládní zemědělské organizace, která reprezentuje zájmy naprosté většiny českých a moravských zemědělců. Novým prezidentem AK ČR byl zvolen její dosavadní a dlouholetý tajemník Jan Doležal, kterého jsme požádali o rozhovor.

Evropská komise představila 1. července Evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost. Agenda vytyčuje cíle na příštích 5 let, pokud jde o prohlubování dovedností a změnu kvalifikace. Obsahuje 12 opatření zaměřených na dovednosti pro pracovní místa, a to pomocí partnerské spolupráce s členskými státy, podniky a sociálními partnery v kontextu změn, zajišťování podmínek k tomu, aby se lidé mohli zapojovat do celoživotního učení, a využití rozpočtu EU pro uvolnění veřejných a soukromých investic do dovedností.

O nové evropské strategii pro malé a střední podniky se u nás, až na pár výjimek, příliš nehovoří. Stojí však za to ji zmínit, a to přinejmenším v kontextu koronavirové pandemie, která její kontury poněkud změnila a zdůraznila oblasti, na které by se podpora MSP měla v příštích letech zaměřit.

Německá kancléřka Angela Merkelová převzala do rukou předsednictví v Radě Evropské unie dne 1. července. Koronavirová pandemie do značné míry pozměnila chystané priority německého předsednictví a je zřejmé, že jeho ústředním tématem bude zotavení ekonomiky a boj s pandemií. Klíčovým nástrojem pro zotavení bude plán na podporu oživení Evropy a dlouholetý finanční rámec EU pro léta 2021-2027, na kterém se lídři členských zemí EU dohodli 21. července. Diskuse o penězích dokonce zastřela odchod Velké Británie z EU, přestože i ten má dopad na objem budoucího rozpočtu.