Práce Evropské komise se zakládá na prioritách stanovených v jejích pracovních programech předkládaných obvykle každý rok na podzim. Ve svém programu pro rok 2021 představeném 19. října 2020 si Evropská komise vytyčila opatření, která pomohou Evropu postavit na nohy po koronavirové krizi, zajistí její odolnost a přispějí k ekologické a digitální transformaci Evropy. Program, který letos Komise nazvala „Unie vitality ve světě křehkosti“, je seznamem nejen plánovaných nových opatření, ale také těch, která měla být předložena v letošním roce, ale řešení krize jejich předložení oddálilo.
V květnu 2019 proběhly volby do Evropského parlamentu, načež b na podzim loňského roku vznikla nová Evropská komise. Tyto dva nejvýznamnější orgány evropských struktur se nyní snaží stanovit a nechat si schválit jednotlivými členskými zeměmi EU koncepci nové politické a hospodářské linie EU na příštích sedm let, to je na léta 2021 až 2027. Velmi výrazným rysem této nové tendence, kterou se Evropská komise, ale i Evropský parlament, snaží prosadit, je tzv. snížení emisí a „ozelenění“ EU. To se přirozeně promítá do všech aspektů lidského života a činnosti. Tudíž i do evropského zemědělství.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Podle zpravodajství České televize v pondělí o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident ČR Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.