Velká Británie opouští Evropskou unii, a tak z 28 členských států se již v krátkém čase stane Unie tvořená 27 členy. V médiích se se objevuje řada informací o blížících se problémech, které z odchodu Velké Británie z EU vyplývají. Jedním z nich je i otázka, jak se bude dále rozvíjet evropské zemědělství. Právě na toto téma na svých webových stránkách velmi často reaguje i Agrární komora (AK) ČR, která reprezentuje naše zemědělce, ať již při hájení jejich zájmů u státních orgánů ČR (vláda ČR, Ministerstvo zemědělství ČR atd.), tak i v rámci organizace COPA/COGECA, který reprezentuje nevládní agrární organizace vůči orgánům EU v Bruselu.

Vládní koaliční strany se dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Zatím ale koalice nenašla shodu na tom, jakých profesí by se to mělo týkat. V pořadu Partie televize Prima to v neděli prohlásil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kompletní důchodová reforma se podle něj v tomto volebním období ale nestihne.

Návrh ministerstva financí na zavedení stravenkového paušálu, který by souběžně fungoval spolu se stravenkami, a který v tomto týdnu odsouhlasila koaliční rada vlády ČR, se stal hlavním tématem dnešní schůzky premiéra Andreje Babiše s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou a předsedou Asociace samostatných odborů (ASO)Bohumírem Dufkem. Ti ho při této příležitosti informovali o tom, že odbory zásadně nesouhlasí se zavedením stravenkového paušálu, jak to v současné době navrhuje ministryně financí Alena Schillerová.

Ministerstvo dopravy připravuje novou koncepci dálnic, která by aktuálně plánovanou síť rozšířila o více než 400 kilometrů. Nové dálnice by tvořily okruh středních Čech a měly by ulevit přetíženým cestám v okolí Prahy. Ze stávajícího plánu dálniční sítě přitom stále není dostavěno zhruba 800 kilometrů. Ministr dopravy Vladimír Kremlík chce také zrychlit stavbu komunikací. Plánuje, že proti rozhodnutí úřadů by se nešlo odvolat.

V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí Visegrádské čtyřky, připojil se k nim také rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovaly na jadernou energii.

Polsko bude výrazně největším příjemcem peněz z fondu, kterým chce Evropská komise (EK) kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). ČTK to ve středu sdělily diplomatické zdroje.