Vláda na svém pondělním jednání projednala a schválila materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují.
Vláda se zabývala i příspěvkem pro končící horníky těžební společnosti OKD. Horníci, kteří přijdou o zaměstnání kvůli utlumování těžby, dostanou kromě jedenáctinásobku mzdy v rámci kolektivní smlouvy i příspěvek ze státního rozpočtu. Podle zpravodajství České televize pracovníkům nad povrchem vyplatí 5300 korun, příspěvek tak klesl z původních sedmi tisíc korun. Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat osm tisíc korun měsíčně.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si už nemůžeme dovolit v souvislosti s epidemií koronaviru poškodit českou ekonomiku více, než je. Odmítl tak slova ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO, který o zavření ekonomiky na 14 dní promluvil jako o posledním možném opatření.
Polovina českých zaměstnanců nevychází s výplatou v průběhu měsíce. Problém ale není v tom, že by brali málo peněz, spíš přiznávají, že s měsíční částkou neumí ideálně hospodařit. Téměř polovina lidí tak týden před výplatou sahá k rychlým půjčkám, které je mohou přivést do problémů. Podle zpravodajství EuroZprávy.cz/ČTK to zjistil průzkum, který pro společnost Advanto uskutečnila společnost EMA data.
Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.