Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR s podporou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů ve čtvrtek varoval před rušením malých nemocnic. Znamenalo by to omezení dostupnosti péče, hrozí i odchod zdravotnického personálu mimo systém, řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Vyzvala k přidání peněz do zdravotnictví na úroveň alespoň devět procent hrubého domácího produktu z nynějších sedmi procent.
"Malé nemocnice jsou úplně základním atributem pro poskytování kvalitní zdravotní péče. Je důležité, aby člověk v regionu dostal péči v odpovídající kvalitě co nejblíže svému bydlišti," prohlásila Dagmar Žitníková. Odmítla argument, že je v Česku příliš hustá nemocniční síť. Zatímco v zemích Evropské unie v průměru připadá jedna nemocnice na 30.000 až 40.000 obyvatel, v České republice je spádovost nemocnic kolem 50.000 až 100.000 lidí, konstatovala Dagmar Žitníková.
Zároveň předsedkyně zdravotnických odborů uvedla, že není pravda, že omezením péče v malých nemocnicích se ve zdravotnictví ušetří. Proto zdravotnické odbory uvádějí, že přesunutí pacientů do fakultních či krajských nemocnic zdravotní péči u nás prodraží, protože péče v těchto typech nemocnice je dražší. Zároveň upozorňují, že zrušení či omezení rozsahu péče poskytované v nemocnicích v regionech přidělá práci zdravotnické záchranné službě a opět to prodraží poskytování péče. Dagmar Žitníková k tomu dále dodala, že zrušení či omezení rozsahu péče v nemocnicích v regionech už nyní vede k tomu, že se pacienti propouštějí domů nedoléčení, což také vede k prodražování zdravotní péče.
Zdravotní odbory, jak dále, na tiskové konferenci zaznělo, při vyjednávání o zvýšení platů a mezd vždy požadovaly, aby dohodnuté zvýšení bylo finančně pokryto. Proto také zdravotnické odbory vždy požadovaly, aby nemocnice dostaly tolik prostředků, aby mohly zaměstnat dostatečný počet personálu, aby nedocházelo k přetěžování zaměstnanců, jako se děje nyní.
Ze zdravotních pojišťoven převést 25 mld. Kč do zdravotnictví
Dagmar Žitníková dále uvedla, že na kontech zdravotních pojišťoven leží přes 55 miliard korun. Přitom zákonná povinnost mít zůstatek k 31. prosinci 2017 činila necelé 4 mld. Kč. Přitom jde, jak předsedkyně zdravotnických odborů zdůraznila, o peníze, které jsou vybrány od našich spoluobčanů formou zdravotního pojištění, jsou v podstatě určeny na zabezpečení zdravotní péče pro naše spoluobčany a také i pro zlepšení vybavení nemocnic lékařskými přístroji a zdravotnickým materiálem. Tedy, nikoliv, pro to, aby „ležely“ na účtech zdravotních pojišťoven, což podle zdravotnických odborů vyvolává pochybnosti, na co vlastně jsou určeny. Proto také zdravotnické odbory požadují, aby bylo z této sumy téměř 60 miliard korun, což by měly mít zdravotní pojišťovny na svých kontech koncem letošního roku, bylo převedeno 25 miliard korun do zdravotnictví, aby se situace lékařského a ostatního zdravotnického personálu zlepšila.
Tuto myšlenku, převodu 25 miliard korun do zdravotnictví z účtů zdravotních pojišťoven během tiskové konference podpořil i předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel, který zároveň zopakoval důvody, proč lékaři a ostatní zdravotnický personál potřebují tyto peníze na stabilizaci v nemocnicích, zejména v těch malých nemocnicích, potřebují.
Zvýšit podíl HDP, který by byl určen pro zdravotnictví!
Dagmar Žitníková varovala i před podfinancováním nemocnic, které je podle ní důsledkem toho, že úhrady za lékařské zákroky v posledních letech nepokrývaly náklady na zvyšování platů. Projevuje se to podle ní vytvářením vnitřního dluhu, kdy nejsou peníze na rozvoj nemocnic a prodlužují se splatnosti faktur.
Dagmar Žitníková v této souvislosti také uvedla, že zdravotnictví má finanční potíže, protože v České republice jde necelých 7 % HDP do zdravotnictví, zatímco v zemích OECD je to v průměru 9 % HDP a v okolních evropských zemích je to 9 až 11 % HDP. Přitom upozornila, že výše HDP je nižší, než je tomu v zemích OECD či v řadě západoevropských zemí. To znamená, že ve skutečnosti jde do zdravotnictví méně peněz, než je tomu v zemích OECD či západoevropských zemí. Podle Dagmar Žitníkové by toto zvýšení podílu HDP, představovalo pro stát kolem sta miliard korun. V této návaznosti upozornila, že návrhu státního rozpočtu se počítá se sumo 47 mld. Kč pro obnovitelné zdroje, což jsou ve skutečnosti solární elektrárny s tím, že by tuto navrženou sumu dostala úzká skupina podnikatelů, zatímco oněch 100 miliard korun by bylo určeno pro zachování zdraví mnoha našich spoluobčanů, kteří to potřebují!
Řadě nemocnic hrozí zánik akutní péče a jejich převod na LDN!
Dagmar Žitníková dále upozornila na to, že privatizace malých nemocnic může vést k rušení oddělení, která nejsou zisková. Vede to k omezování rozsahu péče i k odchodu části personálu.
V této části tiskové konference dostali prostor k vyjádření i svých stanovisek odboráři ze čtyř nemocnic, jejichž dosavadní existence je do budoucna ohrožena.
František Kuneš z Rokycanské nemocnice hovořil o tom, že v poslední době bylo v nemocnici zrušeno několik oddělení a kdy například gynekologie je v provozu jeden den v týdnu, přitom zdejší porodnice byla před lety vyhlášena jako jedna z nejlepších v Plzeňském kraji. V souvislosti s rušením některých dalších oddělení upozornil na nebezpečí, že by nakonec Rokycanská nemocnice mohla být, v určitém časovém úseku, převedena i na LDN, což by bylo škoda.
Vladimír Říha patří k těm občanům, kteří se angažovali v petiční akci za zachování nemocnice v Sušici. Připomněl, že v roce 1997 převzalo tuto nemocnici do své správy a řízení město Sušice a provozovalo ji do roku 2015, kdy ji pronajalo soukromé společnosti (NEMOS Group, a.s. – pozn. red.). Poté do ní vstoupila společnost Penta a koupila její většinový podíl, a jak sama nemocnice uvádí na svých webových stránkách, od konce října 2017 ji provozuje společnost Penta Hospitals CZ. V této návaznosti Vladimír Říha upozornil, že se kolem její další budoucnosti odehrává diskuse, co s ní bude dál. Zda jí také nehrozí, že by se přeměnila na zařízení následné péče (LDN). Proto také místní občané spustili petiční akci za zachování této nemocnice v daném regionu.
Denisa Stolarczyková z nemocnice v Orlové popsala složitou situaci, která vznikla tím, že zastupitelé Moravskoslezského kraje rozhodli o jejím sloučení s nemocnicí v Karviné, přičemž podle webových stránek dnes nese označení: Nemocnice Karviná-Ráj, pracoviště Orlová. Zdravotnické odbory s tímto rozhodnutím krajských zastupitelů nesouhlasily. Jde také o to, že před několika lety získala nemocnice v Orlové významné přístrojové vybavení a technické zázemí. Nemocnice byla před sloučením i v kladných číslech. Na účtu měla 56 milionů korun. Proto odbory upozorňují na to, že rozhodnutí krajských zastupitelů vyvolává pochybnosti o další možnosti řádného zabezpečení lékařských a zdravotnických služeb pro občany města Orlová.
Denisa Stolarczyková rovněž upozornila, že také lékaři a zdravotnický personál se nemíní přesunout do nemocnice v Karviné. V této návaznosti je zapotřebí říci, že jestliže v řadě českých a moravských nemocnic chybí zdravotnický personál, tak v Orlové tento problém nebyl. Současně také uvedla, že hrozí nebezpečí, stane-li se z nemocnice zařízení LDN, může být budova včetně jejího vybavení prodána nějakému soukromému zájemci. Dalším negativním důsledkem tohoto převodu nemocnice do Karviné bude i to, že občané z Orlové a nejbližšího okolí budou muset za lékařskými zákroky či zdravotním ošetřením cestovat několik desítek kilometrů jinam, čímž se pro ně přirozeně zhorší dostupnost lékařské péče.
Alena Rožcová z nemocnice v Litoměřicích uvedla, že zřizovatelem této nemocnice (jde o akciovou společnost – pozn. red.) je město Litoměřice. Nemocnice je bez dluhů. Je velmi dobře vybavena. Proto také litoměřičtí lékaři a ostatní zdravotnický personál nechápou, proč se město Litoměřice chystá prodat 100 % akcí soukromému vlastníkovi (podle předběžných informací by to měla být společnost Penta – pozn. red.). Důvodem tohoto připravovaného prodeje má být, podle litoměřických radních, že nemocnice neúměrně vyčerpává rozpočet města. S tím nesouhlasí zaměstnanci nemocnice, kteří proti tomuto plánu sepsali petici. Jak dále uvedla Alena Rožcová, zaměstnanci nemocnice se domnívají, že důvody, které uvádějí radní v Litoměřicích, jsou ve skutečnosti zástupné. Podle odborů by Litoměřice prodejem nemocnice nevratně přišly o kontrolu nad rozsahem i kvalitou zdravotní péče. Mimochodem, na tiskové konferenci vystoupil i primář nemocnice pracující na rehabilitačním oddělení Zoran Nerandžič, který již dříve, v rámci této petiční akce, upozorňoval, že si lidí kladou otázku, co za tím prodejem ve skutečnosti je. Takže, litoměřické zdravotní odbory jsou toho názoru, že chystaný prodej akcií není z hlediska dalšího zabezpečení lékařské a zdravotnické péče pro občany Litoměřic úplně v pořádku.
Odbory si kladou otazníky - co se těmito změnami sleduje?
V závěru tiskové konference Dagmar Žitníková na adresu českého státu prohlásila, že by měl být v České republice platný jeden systém pro zdravotnictví, zatímco v současné době mám 14 odlišných zdravotnických systémů, protože, co kraj, to jiný systém.
Zároveň také uvedla, že odboráři si rovněž kladou řadu otázek na téma, proč zdravotní pojišťovny mají na svých účtech těchto 55 miliard korun, když by tyto penízem měly jít do zdravotnictví, aby pomohly nemocnicím, lékařům, zdravotním sestrám a ostatnímu zdravotnickému personálu. Takže, k těmto otázkám patří například to, zda che někdo použít jinak, než ve zdravotnictví či je přesunout jinam? Případně, zda někdo nechystá privatizaci zdravotních pojišťoven nebo „vyhladovět“ malé nemocnice a dovést je tak k privatizaci?
Tyto otázky jsou mezi odboráři v současné době „na stole“ a proto by ministerstvo zdravotnictví na ně mělo adekvátně reagovat, aby tyto pochybnosti zdravotnických odborů, byly jen jejich lichými domněnkami.