• Zveřejněno: 23.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Počátkem března letošního roku se opět, jako každoročně, uskutečnilo Fórum českého stavebnictví 2019, jehož se zúčastnilo cca 300 nejvýznamnějších stavebních podnikatelů. Za účasti příslušných náměstků ministrů těch ministerstev, které mají ve své kompetenci otázky stavebnictví, se hovořilo o dalším možném vývoji českého stavebnictví.

Počátkem dubna navíc podepsali představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Odborového svazu (OS) Stavba ČR a OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy (zkráceně OS DOSIA) Kolektivní smlouvu vyššího stupně na léta 2019 až 2024. Tedy na pět let, což je v českých podmínkách unikát. Proto jsme o rozhovor na téma vývoje českého stavebnictví požádali prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzu.

*Ve vašem projevu na Fóru českého stavebnictví jste výsledky za rok 2018 označil jako velmi dobré. Čím se můžete pochlubit?

Pokud jde o loňský rok, ukazuje se, že výsledky by mohly být o něco lepší, než jsme původně předpokládali. Výše stavební produkce za loňský rok je očekávána ve výši 500 až 510 mld. Kč, což je o 25 % více, než tomu bylo v roce 2013, kdy jsme se potýkali s důsledky globální ekonomické krize po roce 2008. Blížíme se tím k výsledkům roku 2009, což byl poslední rok růstu českého stavebnictví. V letech od roku 2009 pak následoval značný propad stavební produkce včetně propouštění zaměstnanců. Mimochodem, ze stavebnictví tehdy odešlo cca 60 tisíc lidí. Sečteno a podtrženo, v roce 2018 se růst stavební produkce meziročně zvýšil cca o 9 %. Pokud jde např. o dokončené byty v ČR, bylo jich postaveno 33,9 tisíc. Je to nejvíce od roku 2009. Pochopitelně, že významný podíl na dosaženém růstu mají i veřejné zakázky. Bylo zahájeno 19 staveb v hodnotě přes jednu miliardu korun. Mimochodem nárůst objemu stavebních prací v oblasti dopravní infrastruktury činil cca 28 %. Z toho plyne, že se stavebnictví skutečně rozjíždí. Pravdou ale je, že současné určité zpomalení ekonomiky nás vede k tomu, krotit přehnaný optimismus. Je nutné dále vyvíjet značné úsilí, aby stavebnictví rostlo. Nakonec obor tvoří bezmála 9 % HDP.

*Ve vašem projevu jste pozitivně ohodnotil skutečnost, že vláda ČR zadala úkol připravit Strategický investiční plán naší země, a to do roku 2030. Co k tomu můžete říci?

V listopadu loňského roku premiér Andrej Babiš představil Strategický investiční plán do roku 2030, který by měl zahrnovat přes 17 tisíc projektů za bezmála 3,5 bilionu korun. Vláda dala pokyn k jeho vytvoření proto, aby jeho prostřednictvím byly koordinovány strategické investiční aktivity státu, krajů, měst i obcí v ČR. Největší objem finančních prostředků, a to zhruba 2,7 bilionu korun, má být investován v rezortu dopravy. Jde především o projekty zaměřené na dálnice, železniční síť, obchvaty na silnicích I. třídy a vodní cesty. Aktuálně se rozbíhají práce Rady vlády pro veřejné investice, která by finálně měla mít doporučující úlohu při výběru, které projekty a v jaké prioritě budou součástí tohoto Strategického investičního plánu.

*Buďme konkrétní. Například vláda ČR v tomto týdnu jednala o otázce podpory výstavby dostupných bytů. Jak to vidíte?

Máte pravdu, že vláda ČR na svém zasedání 15. dubna 2019 odsouhlasila nový dotačně-úvěrový program Výstavba, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo k tomu uvádí, že v průběhu několika let by se tak mohly v obcích postavit až dva tisíce sociálních a dostupných bytů. Celý projekt bude mít na starosti Státní fond rozvoje bydlení. Přičemž pro letošní rok má Státní fond rozvoje bydlení připraven celkem jednu miliardu korun, z toho na sociální byty 650 mil. Kč a na úvěry 350 mil. Kč. Ministerstvo plánuje v následujících letech vyjednat celkem tři miliardy korun na rok s tím, že dvě miliardy půjdou na dotace a jedna miliarda na zvýhodněné úvěry.

Za nás, za stavební podnikatele, mohu jen podotknout, že se během doby uvidí, jak se s tím ministerstvo pro místní rozvoj, ale také obce, organizačně a finančně vypořádají. Pokud se projekt podaří uskutečnit, má bytová výstavba v ČR šanci se rozhýbat významným způsobem

*Na Fóru českého stavebnictví jste také hovořil o špatné situaci ve středním a učňovském školství. Jak z této situace ven?

Musíme se držet zdravého rozumu. Neusilovat o dostižení Evropy v počtech obyvatel s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou či vysokoškolským vzděláním, jak se to u nás nastartovalo počátkem 90. let minulého století. Proto dnes chybějí šikovní řemeslníci, ať již ve výrobě, nebo v oblasti služeb. Základním společenským zadáním pro střední školy, tj. pro obory vzdělání s výučním listem, by měla být výchova zručných řemeslníků. Tomu je potřeba přizpůsobit vzdělávání, které vybaví absolventy těchto škol jak teoretickými, tak i praktickými dovednostmi s důrazem na manuální zručnost, praktické poznání, dobré pracovní návyky a motivaci dále se rozvíjet v oboru.

Pracovní výchova směrem k manuální zručnosti by se na základních školách měla posílit. Přitom by bylo možné i využít studentů středních odborných škol, kteří by se tak mohli stát pozitivním příkladem pro žáky základních škol. Podchytit tyto žáky je potřebné již v 6. a 7. třídě základní školy. Poté, za přispění středních škol, by se v této propagaci volby řemesel mělo pokračovat v 8. a 9. třídě.

Zajisté, změnit současný negativní trend, kdy všichni žáci za přispění svých rodičů chtějí studovat a mít nejen střední, ale i vysokou školu, nebude jednoduché. V tomto úsilí by měl vyvinout mnohem větší snahu právě český stát! To by měl být jeho prvořadý úkol!

*Nejde jen o chybějící řemeslníky. Obecně se potýkáme v současné době s nedostatkem pracovních sil. Zaměstnavatelé to nyní řeší dovozem pracovních sil ze zahraničí. Týká se to i stavebnictví?

Samozřejmě, že i v českém stavebnictví se potýkáme obecně se závažným nedostatkem pracovní síly ve stavební výrobě a také ve výrobě stavebních materiálů. Přirozeně, že to firmy řeší dovozem pracovních sil ze zahraničí.  Řada z nich využila jednodušší legislativní cesty a zaměstnávají například občany Rumunska, Bulharska. Potýkají se ze strany těchto zahraničních pracovníků s neúplně kvalitně odvedenou prací, za což ovšem tito pracovníci nemohou. Jde totiž o jejich pracovní návyky. Další řada našich stavebních firem se snaží situaci řešit dovozem pracovníků z Ukrajiny, kteří mají k nám svým přirozeným naturelem nejblíže a jsou schopni se rychle zapracovat. Jako stavební podnikatelé vyzýváme příslušné státní orgány, aby se zjednodušila legislativa pro příchod pracovníků ze zahraničí, což by vedlo následně ke zvýšení počtu těch, kteří by k nám mohli přijít pracovat.

*Módním prvkem, o němž se dnes významně hovoří, je zavádění digitalizace a robotizace. Jak to vypadá ve stavebnictví?

Ve stavebnictví se spíše hovoří o digitalizaci než o robotizaci. Je to dáno i tím, že roboty lze použít při výstavbě nových budou či silnic a dálnic. Jenže při rekonstrukcích jsou nepostradatelní šikovní řemeslníci. Zato digitalizace ve stavebnictví postupuje vpřed. Dnes je normální digitalizaci využívat při vlastní přípravě staveb, to je od prvotní přípravy nákresů a výpočtů, ale také při vlastní výstavbě nových budov. Ovšem v této souvislosti musím uvést, že právě digitalizace vyžaduje, aby do stavebních oborů přišli i ti žáci či studenti, kteří dokážou roboty ve stavebnictví i obsluhovat. To je rovněž argument i pro střední školy a učňovská zařízení, aby to při získávání svých studentů a žáků použily jako argument.

*Nesmíme rovněž opomenout i otázku sociálního dialogu mezi stavebními podnikateli a odbory. Co byste k tomu mohl říci?

Počátkem dubna jsme jako Svaz podnikatelů ve stavebnictví s Odborovým svazem (OS) Stavba ČR a OS DOSIA podepsali Kolektivní smlouvu vyššího stupně na léta 2019 až 2024. Tedy na pět let, což je v otázce platnosti kolektivní smlouvy v ČR unikát. Výsledkem je, že pro rok 2019 došlo ke zvýšení minimálních hodinových mzdových tarifů v průměru o 9,1 % a navýšení měsíčních tarifů v každém stupni o meziroční nárůst minimální mzdy, tj. o 1 150 Kč. Přirozeně, že jsme do kolektivní smlouvy zapracovali i další požadavky odborů v oblasti pracovních a sociálních benefitů. S klidem tedy mohu konstatovat, že sociální dialog mezi stavebními podnikateli a odbory je opravdu na vysoké úrovni!