Zvýšení minimálním hodinových mzdových tarifů v průměru o 9,1 % a navýšení měsíčních tarifů v každém stupni o meziroční nárůst minimální mzdy, tj. o 1.150 Kč, a další požadavky odborů v oblasti pracovních a sociálních benefitů zaměstnanců ve stavebnictví - to byly hlavní body nové Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) na léta 2019 až 2024, kterou dnes v Praze podepsali představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), Odborového svazu (OS) Stavba ČR a OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy (OS DOSIA).

V úvodu vystoupil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, který poděkoval všem členům vyjednávacích týmů, ať již jde o stavební podnikatele či odbory, kteří se podíleli na vyjednávání této KSVS, která by měla platit pro celé odvětví stavebnictví, a to na dobu pěti let, tedy od r. 2019 do roku 2024. Zároveň požádal hlavní aktéry tohoto kolektivního vyjednávání, aby přítomným novinářům osvětlili průběh a výsledný profil této odvětvové kolektivní smlouvy.

Poté technický ředitel SPS Pavel Ševčík stručně shrnul vývoj českého stavebnictví za posledních deset let. V této souvislosti konstatoval, že v letech bezprostředně po globální ekonomické krizi, která vypukla v roce 2008, i v České republice jsme zaznamenali pokles stavební výroby o 25 % s tím, že ze stavebnictví odešlo téměř 60.000 zaměstnanců. Přičemž stav poklesu stavební výroby trval prakticky až do předloňska. Takže teprve v roce 2017 a v r. 2018 došlo k určitému nárůstu stavební výroby. Zároveň uvedl, že se zatím nepodařilo plně nahradit ztráty v českém stavebnictví, které nastaly v důsledku této globální ekonomické krize.

V další části svého vystoupení Pavel Ševčík zdůraznil, že díky nárůstu českého stavebnictví v loňském roce o 9,2 %, uzavřená KSVS na léta 2019 – 2024 umožňuje navýšení minimální hodinové mzdy o 9,1 % a navýšení měsíčních tarifů v každém stupni o 1.150 Kč, což je meziroční nárůst minimální mzdy. Mimochodem během tiskové konference rovněž zaznělo, že k dalším požadavkům odborů v oblasti pracovních a sociálních benefitů, patří i zkrácení pracovní doby, prodloužení dovolené na zotavenou a zvýšení přesčasových příplatků za práci o sobotách a nedělích a ztíženém pracovním prostředí.

Předseda OS Stavba ČR Pavel Zítko navázal na svého předřečníka s tím, že zdůraznil obrovský význam Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) pro celé odvětví stavebnictví, neboť tato odvětvová smlouva vytváří určitý rámec i pro uzavírání podnikových kolektivních smluv, jak v diskusi potvrdili i představitelé stavebních podnikatelů. V této souvislosti ocenil, že KSVS, na základě společné žádosti stavebních podnikatelů a odborů, ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodne o tom, že je KSVS platná pro celé odvětví stavebnictví.

Pavel Zítko zároveň uvedl, že Kolektivní smlouva vyššího stupně se u nás v odvětví stavebnictví pravidelně uzavírá již od roku 1991, což je v rámci odborů unikát. V další části svého vystoupení se předseda stavebních odborů věnoval i otázce, jak je tato kolektivní smlouva koncipována, kdy mimo jiné vytváří i pozitivní signál pro děti, kteří zrovna končí základní školy tak, aby viděly, že stavebnictví je v České republice perspektivní obor, a aby si dokázaly vybrat pro svůj další život i studium na středních odborných stavebních školách a zejména ve stavebních učilištích.

Předseda OS DOSIA Jan Rejský vysvětlil přítomným novinářům, že jejich odborový svaz pracuje hlavně v oblasti dopravy, ale současně mají na starosti i oblasti silničního hospodářství, kdy například stavební společnost STRABAG ČR se se věnuje všem druhům staveb v dopravním, pozemním a inženýrském stavitelství.

V průběhu tiskové konference jednotliví účastníci, ať již za stavební podnikatele či za odbory, rovněž poukázali na nutnost vytvoření dlouhodobé investiční strategie ČR, dále urychlení povolovacích procesů a zdůraznili nutnost vyšší podpory státu

Pro technické vzdělávání, zejména řemeslných oborů.

V rámci diskuse se právě proto opět ujal slova Jiří Nouza, který se zaměřil na osvětlení složité situace v odborném a učňovském školství, kdy se v českém stavebnictví projevuje výrazný nedostatek lidí pro různé řemeslné odbornosti. V této návaznosti připomněl, že Svaz podnikatelů ve stavebnictví se této otázce věnuje intenzivně již nějakou dobu. Konstatoval, že v České republice je nutné vytvořit podmínky pro to, aby se získal nový dorost do učňovských oborů, což je v současné době obtížné.

V této návaznosti Jiří Nouza hovořil o tom, že stavební firmy to dnes řeší dovozem pracovních sil ze zahraničí. Současně vyzval ministerstvo zahraničí a ministerstvo práce a sociálních věcí ke zlepšení podmínek, aby k nám přišli zejména pracovat Ukrajinci, kteří k nám mají nejblíže jazykově, ale v podstatě i životním stylem.

Pavel Ševčík na něho navázal s tím, že podstatné je, aby se změnila tendence, že naše školství vychovává především vysokoškoláky a středoškoláky a poté chybějí lidé, kteří by se učili řemesla. Ovšem, jak z dalších slov Pavla Ševčíka vyznělo, není to jen otázka státních orgánů, ale svůj přístup by měli změnit i mnozí rodiče, kteří by svým dětem měli ukázat, že práce v řemeslných profesích je také to, co by mělo lidem přinést uspokojení v životě.

V průběhu diskuse se představitelé stavebních podnikatelů i odborů věnovali rovněž tomu, že právě Kolektivní smlouva vyššího stupně hraje významnou roli při stabilizaci pracovních sil v českém stavebnictví a současně ocenili sociální dialog, který probíhá již od roku 1991, byť oba sociální partneři uvedli, že se v průběhu kolektivního vyjednávání někdy neshodli na některých detailech smlouvy, ale nakonec našli cestu k dohodě a k uzavření odvětvové kolektivní smlouvy.