Státní rozpočet skončil za loňský rok s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla v pátek na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený schodek činil 40 miliard.
Ministerstvo financí ve své zprávě uvedlo, že plnění plánovaných příjmů činilo 103,9 procenta a plnění plánovaných výdajů 103,0 procenta. Podle ministryně Aleny Schillerové dosažený schodek činí 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Rovněž konstatovala, že na investice šlo o 17 miliard více, než bylo plánováno. Oproti předloňskému roku to pak bylo o 23 miliard více. Zároveň zdůraznila, že po celý uplynulý rok byl ze strany vlády ČR podporován hospodářský růst, dále důvěra v ekonomiku a růst životní úrovně obyvatel. Dále k tomu poznamenala, že je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, ale, podle ní, jde o úhel pohledu. „Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních 20 let,“ uvedla ministryně financí.
Pohledy politiků
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček označil dosažený výsledek za účetní číslo, ke kterému je třeba připočítat „pomoc“ 18 miliardami korun z privatizačního účtu, který zbyl po Fondu národního majetku. Při tomto počítání by dosažený deficit přesáhl ten schválený, dodal. Šlo podle něj o rezervu pro mimořádné situace a neměl by být využit v době ekonomického růstu.
Člen rozpočtového výboru sněmovny a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš připomněl, že jeho strana, která vládní koalici toleruje, rozpočet podpořila jako jakýsi „pragmatický kompromis,“ i při vědomí, že „daňovou filosofii máme poněkud odlišnou“. Příjmy mohly být podle něj pochopitelně razantněji navyšovány, zejména s ohledem na daňovou progresi. Výdaje tím pádem mohly být štědřejší zejména směrem ke klíčovým sociálním skupinám, jako jsou platy zaměstnanců nebo výše důchodů.
Jak to vidí experti
Dosažený schodek je sice podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy lepší výsledek, než jaký během roku 2019 očekávala minimálně část trhu (počítalo se se schodkem až 40 miliard), zároveň však půjde o nejhorší výsledek hospodaření státní kasy od roku 2015. „A pro ten se vzhledem k solidnímu výkonu tuzemské ekonomiky v loňském roce a nejnižší míře nezaměstnanosti v EU i v OECD i nepříliš slavné investiční činnosti vlády jen těžko hledá ekonomické opodstatnění,“ míní Lukáš Kovanda.
„Schodek státního rozpočtu ve výši 28,5 miliardy korun je přijatelný a umožňuje snižovat zadlužení České republiky vůči hrubému domácímu produktu. Naše země se díky hospodaření v posledních letech dostala mezi země Evropské unie s nejnižším zadlužením,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Dodal, že vysoké daně a odvody umožnily snížit úroveň schodku státního rozpočtu pod úroveň plánu ve výši 40,0 miliardy korun. Státní rozpočet navíc podpořila extrémně nízká nezaměstnanost, která donutila zaměstnavatele ke zvyšování mezd.
Analytik Raiffeisen Research Vít Hradil uvedl, že ačkoliv za rok 2019 bylo dosaženo výsledku lepšího, než s jakým počítal rozpočet, nadále zůstává skutečností, že výběr daní nenaplňuje očekávání a celková bilance rozpočtu byla významně ovlivněna mimořádnými nedaňovými příjmy. Pro rok 2020 lze tak předpokládat, že problém s naplněním vládních rozpočtových ambicí opět vyvstane, a to hlavně v oblasti daňových příjmů.
Také ekonom Komerční banky František Táborský soudí, že v letošním roce bude situace komplikovanější. Podle něho tuzemská ekonomika letos dále zpomalí, s čímž však počítá i makroekonomická prognóza ministerstva financí. Nicméně některé odhady daňových příjmů se expertům zdají nadhodnocené v čele se zvýšenými daňovými sazbami v rámci daňového balíčku. Proto lze pro letošek očekávat, že stát bude hospodařit s deficitem 60 miliard korun a i celé veřejné finance sklouznou do deficitu 0,2 procenta hrubého domácího produktu.
Největší propad státního rozpočtu byl v roce 2009
Česká televize dále uvedla, že s největším schodkem skončil český státní rozpočet v roce 2009. Propad činil 192,4 miliardy korun. Šlo o rok, kdy naplno vypukla světová finanční krize.
Největším problémem byl propad daňových příjmů, které skončily na 81,5 procenta roku 2008. Původně schválený deficit rozpočtu 38,1 miliardy korun byl na podzim zvýšen na 52,2 miliardy, aby měl stát na výplatu důchodů. Bylo však jasné, že hospodaření státu skončí kvůli hospodářské krizi s ještě vyšším deficitem. Ministerstvo financí očekávalo, že bude kolem 165 miliard korun. Levicoví politici tehdy hovořili o schodku kolem 200 miliard korun.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček považuje tento státní rozpočet za jednoznačně nejhorší v celé historii České republiky. Konstatoval, že navržený státní rozpočet nepočítal s příchodem ekonomické krize, která tvrdě dopadla na naši ekonomiku. V důsledku toho se nepodařilo udržet rozpočet pod kontrolou. V následujících letech se vláda pokoušela schodky postupně snižovat. To se sice povedlo, ale restriktivní rozpočtová politika zadusila ekonomický růst,„ uvedl pro web ČT24.
Potíže s evropskými penězi
V roce 2010 byly daňové příjmy téměř o 27 miliard nižší, než si ministerstvo financí naplánovalo. I tak ale meziročně stouply o téměř 23 miliard korun. Neplnění rozpočtu bylo ovlivněno především inkasem daně z příjmu právnických osob a spotřebních daní, uvedlo ministerstvo. Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek k tomu tehdy uvedl, že pokus vlády získat více peněz do státní kapsy zvýšením daní skončil relativním neúspěchem.
Hospodaření v roce 2011 skončilo, podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, vyšším schodkem kvůli potížím při čerpání z evropských fondů. Financování programu EU zajišťuje nejdříve stát, kterému pak Evropská unie zasílá svůj příspěvek. „To působí jako určitý 'polštář' ve prospěch příjemců dotací, nicméně také vytváří rizika pro státní rozpočet v případě zdržení plateb z EU, což se stalo právě v roce 2011,“ uvedl Kalousek.
V roce 2012 skončilo hospodaření státu s menším schodkem, než byl naplánován. “Je nesporným úspěchem vlády, že se jí podařilo zamezit překročení plánovaného schodku přes citelné zhoršení stavu ekonomiky, které zkrátilo daňové příjmy o desítky miliard,„ řekl Pavel Sobíšek ČTK. Za problematičtější tehdy považoval snížení transferů státním fondům, jež značí méně peněz na infrastrukturní investice.
„Od roku 2012 dopadly všechny státní rozpočty lépe, než jak byly naplánované. Ukazuje se, že plánování státních rozpočtů je problematické a nedaří se přesně odhadnout příjmovou ani výdajovou stranu,“ soudí dnes Štěpán Křeček. Mělo by proto podle něho dojít k úpravě modelů, kterými jsou příjmy a výdaje odhadované, tak aby přesněji předpovídaly realitu. Speciální pozornost by měla být věnována čerpání evropských peněz, které mohou mít výrazný vliv na konečné hospodaření státních rozpočtů, dodal Štěpán Křeček.