Komise v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 navrhuje vytvořit program InvestEU, který by zajistil centralizované financování z rozpočtu EU ve formě úvěrů a záruk.

Program InvestEU propojí celou řadu finančních programů, které jsou v současné době k dispozici, a rozšíří úspěšný model investičního plánu pro Evropu – tzv. Junckerova plánu. Komise tak chce podpořit tvorbu nových pracovních míst, další investice a inovace.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl: „Investiční plán pro Evropu dosáhl při mobilizaci soukromých investic a vytváření pracovních míst v Evropě značného úspěchu. Aktivoval již téměř 290 miliard eur ve formě investic, které by bez něj nebyly možné, a poskytl finanční prostředky pro 635 000 malých podniků. Tento úspěšný model použijeme i pro nový program InvestEU a rozšíříme jej na řadu nabízených finančních programů EU. Celý proces zjednodušíme, zaměříme se více na sociální investice a využijeme co nejúčinněji omezených finančních prostředků.“

Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu dodal: „Navrhovaný program představuje strukturální reformu rozpočtu EU. Spojuje totiž celou řadu finančních programů EU do jedné struktury pod jedinou značku: InvestEU. V návaznosti na úspěch Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) můžeme v Evropě i nadále podporovat vytváření pracovních míst, inovace a dovednosti s tím, že to příjemcům přinese větší transparentnost. Díky programu InvestEU budeme moci plnit naše politické cíle v oblasti udržitelnosti, vědecké excelence a sociálního začlenění a pomoci malým podnikům se rozvíjet. Účelem je mobilizovat investice ve výši více než 650 miliard eur, a to především ze soukromého sektoru. Členským státům navíc nabízíme možnost využít finančních prostředků z EU prostřednictvím záručního fondu. Je to tedy výhodné pro všechny.“

Nový program se bude skládat z investičního fondu, poradenského centra a internetového portálu.

1. Fond InvestEU

Na základě úspěchu Junckerova plánu bude fond InvestEU i nadále mobilizovat veřejné a soukromé investice v EU, kterých je v Evropě stále výrazný nedostatek. Cíle nového fondu:

• Co nejúčinněji využívat omezených prostředků: Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 miliardy eur. Z rozpočtu EU se tak bude moci použít záruka ve výši 38 miliard eur, která se využije na podporu strategicky důležitých projektů v zemích EU. Propojením soukromých a veřejných investic Komise očekává, že se během 7 let podaří v celé EU aktivovat dodatečné investice v hodnotě více než 650 miliard eur.
• Vytvořit diverzifikované a pružné portfolio: Fond InvestEU se zaměří na podporu čtyř oblastí politiky – udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti. Celý program bude zároveň flexibilní – bude schopen reagovat na změny na trhu a politické priority, které se v průběhu času také mění.
• Zjednodušit postupy: Program InvestEU bude mít jednotnou a soudržnou strukturu řízení a jednotné požadavky na vykazování výsledků, aby nedocházelo k překrývání činností. Jediný fond tak bude sdružovat řadu různých finančních nástrojů na úrovni EU a sjednotí následná platná pravidla, která je doprovázejí. Tím se posílí jednotlivé oblasti a cíle politiky. Program InvestEU totiž bude úzce propojen s politickými prioritami EU, aby pomohl plnit např. klimatické cíle z Paříže nebo závazky v rámci evropského pilíře sociálních práv.
• Využít odborných znalostí finančních partnerů na místní, celostátní i celoevropské úrovni: Hlavním finančním partnerem Komise v rámci programu InvestEU zůstane skupina Evropské investiční banky (EIB), a to díky své úloze veřejné banky EU, schopnosti působit ve všech členských státech a svým zkušenostem s řízením EFSI. Finančními partnery se za určitých podmínek mohou stát také celostátní a regionální podpůrné banky a další instituce členských států, které mohou nabídnout specifické odborné znalosti a zkušenosti.
• Pomáhat členským státům se zvýšením účinnosti finančních prostředků EU: Členské státy budou mít možnost převést část přidělených prostředků z fondů politiky soudržnosti do rozpočtové záruky InvestEU. Prostředky z těchto fondů, které budou přesměrovány do fondu InvestEU, budou moci využít záruku EU a její vysoký úvěrový rating, a umožnit tak celostátním a regionálním investicím zvýšit jejich kapacitu. Pokud se členské státy k tomuto kroku rozhodnou, budou tyto prostředky vyčleněny pro konkrétní zemi. Komise chce usnadnit hladké spuštění fondu InvestEU, a proto pracuje na dalším zefektivnění kontroly státní podpory v případě finančních prostředků, které budou poskytnuty prostřednictvím programu InvestEU.

2. Poradenské centrum InvestEU

Na základě modelu Evropského centra pro investiční poradenství propojí poradenské centrum InvestEU 13 různých poradenských služeb, které jsou v současné době k dispozici, do jediného správního místa pro pomoc při rozvoji projektů. Nové centrum bude poskytovat technickou podporu a pomoc při přípravě, rozvoji, strukturování a provádění projektů, včetně budování kapacit.

3. Evropský portál investičních projektů

Evropský portál investičních projektů, který bude i nadále pokračovat v rámci programu InvestEU, zajistí větší viditelnost investičních projektů v celé EU. Portál sdružuje investory a předkladatele projektů a poskytuje jim uživatelsky přístupnou databázi, která umožňuje zviditelnění projektů a investorům nabízí investiční příležitosti v odvětví nebo v místě jejich zájmu.

Zásadní je i nadále provádět strukturální reformy

Finanční prostředky EU samo o sobě nevyřeší nízkou úroveň investic v Evropě. Členské státy by měly využít veškeré nabídky k odstranění vnitrostátních překážek pro investice a ke zlepšení podnikatelského prostředí, a to zejména tak, že realizují specifická doporučení přijatá v rámci evropského semestru. Dne 31. května 2018 Komise navrhla vytvořit program na podporu reforem, který bude disponovat rozpočtem ve výši 25 miliard eur a bude podporovat prioritní reformy ve všech členských státech EU. Tento nový program zahrnuje finanční podporu reforem a také technickou podporu a odborné znalosti.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky z EU začaly co nejdříve přinášet konkrétní výsledky. Zpoždění by znamenalo i nadále nízkou úroveň veřejných a soukromých investic v EU, což by mělo hmatatelné důsledky pro zaměstnanost a růst v členských státech.

Pokud bude příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, zajistí se tak hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Souvislosti

Od zahájení Junckerova plánu se investiční podmínky v Evropě díky strukturálním reformám prováděným členskými státy, příznivější hospodářské situaci a intervencím (např. EFSI) zlepšily. V Evropě však stále existuje značný nedostatek investic.

• Investice do vysoce rizikových činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostatečné, což může poškodit průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích občanů.
• Investice do infrastruktury v EU činily v roce 2016 1,8 % HDP EU, což představuje pokles oproti 2,2 % v roce 2009.
• Kromě toho musíme řešit strukturální investiční potřeby EU v souvislosti s technologickými změnami a globální konkurenceschopností, mimo jiné v oblasti inovací, dovedností, infrastruktury, malých a středních podniků a potřeby řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost a stárnutí obyvatelstva.

Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán) byl zahájen v listopadu 2014 a jeho účelem je zvrátit klesající trend nízké úrovně investic a nasměrovat Evropu na cestu k hospodářskému oživení. Očekává se, že operace schválené v rámci Evropského fondu pro strategické investice aktivují do května 2018 investice ve výši 287 miliard eur. Lepší přístup k financování by mělo využít přibližně 635 000 malých a středních podniků.

Dne 12. prosince 2017 se Evropský parlament a členské státy dohodly na přijetí nařízení, díky němuž by se do konce roku 2020 mělo posílit EFSI a rozšířit investiční cíl na 500 miliard eur. Nové nařízení EFSI vstoupilo v platnost 30. prosince 2017.

Diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 zdůraznil, že v době rozpočtových omezení je třeba „co nejúčinněji využívat omezených prostředků“ a mobilizovat rozpočet EU.

Nezávislé hodnocení EFSI zveřejněné v červnu 2018 dospělo k závěru, že záruka EU je účinný způsob, jak zvýšit objem rizikovějších operací ze strany EIB, a že ve srovnání s finančními nástroji využívá méně rozpočtových zdrojů. Zdůrazňuje se v něm rovněž, že je třeba pokračovat ve zlepšování přístupu k finančním prostředkům pro inovace a posílit součinnost s ostatními programy financování EU.