Prezidenti účastnící se summitu v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do EU a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Podle zpravodajství České televize to po jednání prezidentů skupiny zemí V4, tj. České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, uvedl prezident ČR Miloš Zeman. K setkání na zámku v Lánech se ve čtvrtek připojili také prezidenti Srbska a Slovinska. Podporu vstupu Srbska do EU dříve vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle prezidenta Miloše Zemana všichni zúčastnění prezidenti skupiny zemí V4 jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie. Jak na tiskové konferenci Miloš Zeman následně oznámil, prezidenti se touto otázkou zabývali ve čtvrtečním třetím panelu summitu Visegrádské skupiny.

Maďarský prezident János Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v Unii a bezpečností celé Evropy. Podle něho bezpečnost Evropské unie závisí na tom, zda bude stabilita na Balkáně, jak se bude vyvíjet tamní situace. Vstup Srbska do EU je tedy nejen v zájmu této země, ale i EU jako celku.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o srbském vstupu do EU i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie z Unie. Podle něj to může ukázat, že bez ohledu na brexit je EU přitažlivým projektem, že je o členství v ní zájem.

Také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila vstupu Srbska do EU podporu s tím, že pro Slovensko byl transformační proces před vstupem do Unie v mnohém užitečný, země přijala mnoho reforem. Podle slovinského prezidenta Boruta Pahora rozšíření EU o země západního Balkánu snižuje bezpečnostní i další rizika.

Srbský prezident Aleksandar Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohly apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější. 

Po nedávném jednání premiérů zemí V4 také premiér Andrej Babiš uvedl, že státy Visegrádské skupiny podporují co nejrychlejší vstup Srbska a také Černé Hory do EU. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Srbský prezident Aleksandar Vučič ve čtvrtek hovořil o roku 2025.

Na tiskové konferenci v Lánech prezident Miloš Zeman také uvedl, že pokud na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů neuspěje se svým návrhem na zrušení českého uznání Kosova, bude se v budoucnu dál snažit ostatní politiky přesvědčit, aby změnili názor. Česká diplomacie už dříve uvedla, že není důvod český postoj ke Kosovu měnit.

Podle zpravodajství České televize se porad nejvyšších ústavních činitelů tradičně účastní prezident, premiér a předsedové sněmovny i Senátu. Přítomni na nich zpravidla bývají také ministři obrany a zahraničí. Prezident Miloš Zeman mluvil o možnosti zrušit české uznání Kosova v září při návštěvě Srbska.

Premiér Andrej Babiš (ANO) bezprostředně poté prohlásil, že nevidí důvod, aby česká vláda svůj přístup ke Kosovu měnila. Později po jednání s prezidentem řekl, že věc je třeba projednat na schůzce ústavních činitelů i na vládě.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) důvod ke zrušení uznání Kosova nevidí, podle něj by Česko k takovému kroku mohlo přistoupit jen v případě, že by Kosovo přestalo plnit některá kritéria státnosti, na základě kterých bylo v roce 2008 uznáno.

Srbský prezident Aleksandar Vučič ve čtvrtek prezidentovi Miloši Zemanovi poděkoval za jeho podporu ve věci Kosova. Podotkl zároveň, že se Srbsko nemůže vměšovat do vnitřních záležitostí České republiky, pokud jde o debatu o zrušení uznání této země.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Ze států V4 mezi nimi jsou Česká republika, Polsko a Maďarsko. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.

Na tiskové konferenci dále zaznělo, že dva bloky jednání, kterých se ve středu zúčastnili prezidenti Miloš Zeman, Zuzana Čaputová, Andrzej Duda a János Áder, se podle hlavy českého státu týkaly pozice V4 v Evropské unii či brexitu. Miloš Zemna v této souvislosti uvedl, že skupiny zemí V4 byla v minulosti úspěšná, když zabránila takzvaným migračním kvótám a nevyjádřila souhlas s kandidaturou Franse Timmermanse do čela Evropské komise. Nyní se bude zabývat jak problémy evropského rozpočtu, tak problematikou obnovitelných zdrojů, protože každá země má svůj energetický mix,“ dále poznamenal Miloš Zeman.

Odpovědnost za brexit mají podle něj Evropská unie i Britové. „Evropská komise někdy svými často nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci,“ řekl Miloš Zeman. Britové podle něj pak namlouvali občanům, že když odejdou z EU, tak na tom vydělají. To byla chyba, míní český prezident.

Prezidenti skupiny V4 se dále na summitu shodli, že chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr.

Podle prezidenta ČR Miloše Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česká republika a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Podle něj je důležité, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise.

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je zřejmé, že nový finanční rámec bude mít do budoucna i nové priority. „Považujeme za potřebné, abychom je vnímali jako nové příležitosti,“ řekla. Jako příklad uvedla možnost využití evropských peněz na řešení výzev budoucnosti, které změní společnost, jako jsou robotizace a automatizace.

Zuzana Čaputová také spojila otázku budoucího rozpočtu s klimatickou a energetickou politikou. „Slovensko čeká mimo jiné transformace největšího hnědouhelného regionu. Je potřebné, abychom se na nový rozpočtový rámec dívali i z hlediska těchto možných výzev,“ řekla.

Podle prezidenta Miloše Zemana je třeba, aby v otázce klimatu a energetiky bylo respektováno, že každá země EU má vlastní energetický mix. „Bylo by těžké, abychom byli dostáváni do chomoutu nezodpovědného klimatického šílenství. Nebráníme se samozřejmě rozumným energetickým úsporám, nebráníme se ani podpoře obnovitelných zdrojů, ale nemohou být na úkor rozvoje našeho průmyslu nebo zemědělství,“ prohlásil Miloše Zeman.