Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský zkritizoval na úterní justiční konferenci v Senátu současnou podobu soudní soustavy, především výraznou asymetrii u okresních soudů. Podle zpravodajství České televize upozornil na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresní správa byla zrušena, a potřebovala by změnu.

Podle Pavla Rychetského diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy je potřebná z toho důvodu, aby byla profesně i územně vyvážená. Poukázal na to, že zatímco například Okresní soud v Ostravě má osmdesát soudců, u rokycanského okresního soudu jich pracuje sedm.

Pavel Rychetský za optimální model považuje soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační. Vyslovil se tak pro třístupňový model soustavy oproti stávajícímu čtyřstupňovému s tím, že soudy druhého stupně by řešily výhradně odvolání. Zároveň uvedl, že mu stávající situace připadá absurdní. Podle Pavla Rychetského není nutné část okresních soudů rušit, jejich práci je ale potřeba rovnoměrně rozložit.

Názor předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského na konferenci komentovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která prohlásila, že Pavel Rychetský má pravdu. Právě v tom se oba shodují. Protože i podle Marie Benešové situace u okresních soudů v dnešní době vytváří určitý problém. Ale, na druhé straně poznamenala, že jeho návrh se již v tomto volebním období nestihne projednat.

Česká televize dále uvedla, že okresních soudů je nyní v České republice celkem 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a městského soudu v Brně. Krajských soudů má Česká republika osm, přičemž v několika dalších městech, konkrétně v Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, fungují jejich pobočky.

O možném zrušení dvojice vrchních soudů, které sídlí v Praze a Olomouci, se dlouhodobě diskutuje. Soustavu zastřešují Nejvyšší soud ČR a Nejvyšší správní soud ČR.

Ministryně Marie Benešová dále připomněla, že české soudnictví patří mezi rychlé systémy u občanských a obchodních sporů. Složitější situace panuje u správního soudnictví. Výhodu Marie Benešová spatřuje ve funkčním systému datových schránek, které soudům umožňují provádět úkony vůči účastníkům řízení elektronicky. Práci soudů by měl dále zkvalitnit a usnadnit elektronický soudní spis. Ministryně slíbila, že se jeho zavedení bude snažit urychlit.

Podle Pavla Rychetského za délkou řízení stojí i složitý právní řád. Jeho názor podpořil i předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal s tím, že oba se zmínili, že délku soudního řízení ovlivňuje mimo jiné i složitost českého právního řádu. Zákonodárcům vytkli časté a mnohdy protichůdné novelizace právních předpisů a také zastaralost procesních kodexů, tedy trestního a občanského soudního řádu.

Pavel Šámal nicméně připustil, že délku řízení ovlivňuje také subjektivní přístup a chyby soudců. Kritizoval nerespektování závazných právních názorů vyšších soudů a ustálené judikatury i takzvaný soudní ping-pong, tedy opakované rušení rozhodnutí prvostupňových soudů namísto toho, aby odvolací soudy samy rozhodly.

Česká televize k tomu dále dodala, že ze statistik ministerstva vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, pak loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.