Zelenina a ovoce zdražily oproti loňsku až o čtvrtinu. Další pohyb cen potravin bude následovat. Podle zpravodajství Lidových novin kilogram červených paprik za 120 korun, jeden květák téměř za 80, kilo rajčat za 55 a citrony za více než 75 korun. To je realita v některých supermarketech. Při porovnání s loňskými cenami je část položek zejména u ovoce a zeleniny dražší až o čtvrtinu i více. Obchody argumentují zejména oslabením koruny a zdražením ze strany dodavatelů. Odborníci však upozorňují, že vývoj má víc příčin.

„U některých potravin čelíme navyšování cen přímo od výrobce. Především se jedná o potraviny importované. Důvodem je nepříznivý kurz eura a dopravní náklady,“ řekla LN mluvčí Globusu Lutfia Volfová. Podobně situaci zhodnotil mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček: „V ceně hraje velkou roli oslabující koruna a posilující euro. Zvýšené jsou také logistické náklady.“

Rostoucí ceny potravin ale ovlivňují i další faktory. „Zaprvé se k nám hodně potravin dováží, což je za současné situace kvůli koronaviru poměrně složité a odráží se to v cenách. Zadruhé má velký vliv počasí. Loni bylo sucho a nyní máme vláhový deficit ze zimních měsíců, takže zemědělci se už obávají letošního sucha,“ řekl LN Lukáš Musil, agrotechnik ze startupu Agdata, který se zabývá digitalizací zemědělství a jeho procesů.

Na polích v mnoha zemích zároveň chybějí sezonní zahraniční pracovní síly, jejichž pohyb kvůli koronaviru téměř ustal. „Hodně lze vyřešit technologiemi, ale někde to bez manuální práce nejde,“ řekl Lukáš Musil. Česká republika také naráží na nízkou míru soběstačnosti v produkci ovoce a zejména zeleniny. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy téměř dvě třetiny zeleniny dovážíme. Třeba u rajčat je to podle některých odhadů až osmdesát procent a soběstační zdaleka nejsme ani u brambor.

Ceny však nerostou jen u ovoce a zeleniny, ale také u dalších potravin od cukru po rýži. Například cena za vepřovou pečeni vzrostla asi o 25 korun na 150 korun za kilogram. Ani u vepřového masa přitom nejsme soběstační.

Co se týče vepřového masa, jsme podle Musila soběstační ani ne ze 40 procent, takže většinu jsme nuceni nakupovat v zahraničí.

A připlatíme si také za kilogram krystalového cukru, který podražil asi o dvě koruny za kilogram na více než 15 korun.

„Třeba v případě brambor jsme soběstační asi ze 45 procent – a teď se nám to vrací. Také květáku by se tady mohlo pěstovat více. Ten je teď drahý, protože země, které mají teplejší podnebí a pěstují ho, jsou velmi zasažené koronavirem. Z toho plynou vyšší náklady na sklizeň a dopravu,“ říká Lukáš Musil. Důvodem, proč v Česku nepěstujeme třeba více brambor a další zeleniny, je podle něj velká pracnost a konkurence.

„Některé země podporují zemědělce tím, že jim odpustí daň nebo jim dají úlevy na sociálním a zdravotním. Potom mají samozřejmě nižší vstupy na plodinu a mohou snížit konečnou cenu. Tohle je problém volného trhu,“ vysvětluje Lukáš Musil.

Podle Lukáše Musila se nyní nacházíme v mezidobí, kdy je skoro vyčerpaná zásoba loňských brambor. A rané brambory budou dostupné až na přelomu května a června. Podobně je tomu u jiných plodin. „Teď jsme v měsíci, kdy jsou brambory nejdražší za celý rok, ale to je běžné. Nemyslím si, že se bude jejich cena zvyšovat dramaticky,“ dodal Lukáš Musil.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček konstatuje, že trh s potravinami ovlivnilo právě i oslabení koruny. „Dopad měla panika kolem pandemie, kdy se investoři stáhli z rozvíjejících se trhů do větších a stabilních měn. To vedlo k prudkému oslabení koruny. Když Česko není soběstačné v produkci potravin, tak se to prodraží kvůli špatnému kurzu koruny vůči euru a jiným měnám,“ vysvětlil ekonom Štěpán Křeček.

Zároveň dodal, že pokud nepřijde další vlna pandemie, měla by se koruna postupně vrátit k silnějším hodnotám. Mohlo by tak dojít ke zlevňování dovážených potravin. Ceny jednotlivých plodin by mohlo vrátit k normálu i otevření hranic, kdy budou brigádníci zase cestovat do zahraničí na sezonní práce na polích.

Štěpán Křeček zároveň připustil, že ceny výrazně ovlivnila zvýšená poptávka po potravinách, která byla v březnu enormní. Lidé se předzásobili z důvodu obavy z koronaviru a březnové tržby se u potravin zvýšily o téměř pět procent. Jiná odvětví naopak procenta ztratila. „Někteří obchodníci se zkrátka pokusili využít příležitosti a zvedli ceny,“ řekl ekonom Štěpán Křeček Lidovým novinám.

Co bude s letošní úrodou, je zatím otevřená otázka. Lukáš Musil předpokládá, že se vše ukáže začátkem června. „V tuto chvíli je hodně důležité, jak bude vypadat květen z hlediska srážek a teplot. To bude mít vliv na to, jak čeští zemědělci vypěstují své komodity, uvidí předpoklad toho, jaká by mohla být úroda. Pokud bude průměrná, ten otřes nebude tak velký,“ uzavírá svůj výklad Lukáš Musil.