K 31. 10. 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem 271 173 uchazečů o zaměstnání. To je o 13 742 méně než v září, o 95 071 méně než před rokem a zároveň nejméně od prosince 1997, kdy jich bylo 268 902. Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 248 510 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 3,6 % (září 2017 – 3,8 %, říjen 2016 - 5 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v říjnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 209 866, z toho 16 771 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
I v uplynulém měsíci trval masivní zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna.
„Svůj díl odvádí i proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Úřadu práce ČR se daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Jen za uplynulý rok klesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 3,7 %. Ve srovnání s rokem 2015 pak dokonce o 8 %.“
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v říjnu 76 regionů. Největší pak okresy Ústí nad Orlicí (o 8,8 %), Teplice (o 7,6 %), Plzeň sever (o 7,5 %), Jablonec nad Nisou (o 7,4 %), Svitavy (o 7,3 %), Praha - západ (o 7,1 %), Praha - východ, Jindřichův Hradec, Zlín a Mladá Boleslav (všichni o 6,9 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla v okrese Jeseník (o 2,1 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,2 %), Praha - východ (1,4 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Benešov, Pelhřimov, Praha - západ, Písek, Jičín a Cheb (všichni 1,9 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 32 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,4 %), Most (8 %), Ostrava - město (7 %), Ústí nad Labem (6,4 %), Bruntál (6,1 %), Chomutov (6 %), Hodonín (5,5 %), Znojmo (5,4 %) a Děčín (5,2 %). Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,3 % a žen na 3,9 %.
Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Výsledkem je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 209 866, což je o 3 785 více než v září a o 70 803 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (39 461), ve Středočeském (28 702), v Plzeňském (18 671), Pardubickém (18 640) a Jihomoravském (17 123) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 10 596 pozic na dohodu o provedení práce a 6 175 na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,3 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (8,3), Ústí nad Labem (6,5), Most (4,6), Jeseník (4,4), Znojmo (4,3), Bruntál a Děčín (oba 4) a Hodonín (3,7). Celkem 13 539 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Obecně měli zaměstnavatelé v říjnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, montážní dělníky, uklízeče, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe nebo obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.
„Právě společensky odpovědné chování zaměstnavatele je jeho velkou konkurenční výhodou. Naprosto stěžejní je pak integrace nového zaměstnance, do které spadá zejména proces zaškolení a celkové adaptace, a v neposlední řadě i dodržení předem dohodnutých podmínek zaměstnání,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.
Během října se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 39 552 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 6 414 osob, meziročně pak nižší o 3 723 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 53 294 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 4 583 méně než v září a o 1 995 méně než v říjnu 2016. Novou práci získalo 33 702 lidí - o 5 000 méně než v předchozím měsíci a o 2 026 méně než před rokem. Celkem 7 225 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.
V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v říjnu 42,6 roku. Mezi evidovanými bylo 97 659 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 37,2 % - celkem 100 832 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 731 dní.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 144 164 žen (53,2 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 45 994 OZP (17 % z celkového počtu nezaměstnaných).
Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků, pracovníků v gastronomii, zedníků, kamnářů či dlaždičů.
V uplynulém měsíci opadla hlavní vlna příchodu absolventů do evidence ÚP ČR. Meziměsíčně jich bylo o 1 499 méně. ÚP ČR evidoval k 31. 10. 2017 celkem 10 743 bývalých studentů (září 2017 – 12 242, říjen 2015 – 21 597, říjen 2016 – 16 196). Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 14 009 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Jejich počet poklesl meziměsíčně o 1 381, meziročně pak o 5 836 osob. Na nezaměstnanosti se podíleli 5,2 % (září 2017 – 5,4 %, říjen 2016 – 5,4 %). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 57 615 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení nebo pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy.
V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku, administrativu, podnikání, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví, osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velké šance na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských fakult, a absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů. Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Zároveň organizuje burzy práce či veletrhy řemesel a vzdělání, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. Tak aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování studia našel uplatnění.
„Přidanou hodnotou těchto akcí je fakt, že lidé najdou na jednom místě zástupce zaměstnavatelů a celé řady škol či vzdělávacích institucí. Mohou si prohlédnout práce studentů či se osobně informovat o tom, co která profese obnáší a jaké možnosti studia školy nabízejí. V neposlední řadě se dozví také informace o následném uplatnění na trhu práce. Burzy tak pomáhají nejen budoucím středoškolákům, dlouhodobě nezaměstnaným, ale všem, kteří se zajímají o změnu profese či si chtějí doplnit vzdělání,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci října podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 33 539 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. V tomto ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce října 2017 o něj požádalo celkem 5 138 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 512), Olomouckém (1 215), Jihomoravském (509) a Ústeckém (465) kraji. Jen v říjnu přijal Úřad práce ČR 382 žádostí. S 3 247 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 271 z nich v říjnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, pracovníci v pohostinství, projektant, švadleny, učitelé a skladníci nebo třeba dispečer.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 194 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (46), Olomouckém (39), Zlínském (21) a Jihomoravském (19) kraji. Celkem 81 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, specialisté v obchodní sféře, pomocníci ve stavebnictví, skladníci, recepční, prodavačka nebo pracovník infocentra.
A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 11 337. Nejvíce pak v Ústeckém (3 166), Moravskoslezském (1 510) a Středočeském (1 392) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí, 6 013 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.
Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci října pracovalo na VPP celkem 16 050 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci října šanci získat zaměstnání 9 301 uchazečů. Celkem 39 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 805 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
„Prioritou Úřadu práce ČR je pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání na volných pracovních místech bez státní finanční intervence. Jde o co nejrychlejší a kvalitní reakci na poptávku zaměstnavatelů po nových zaměstnancích,“ doplňuje ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 10. 2017 se jich účastnilo celkem 2 136 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci října 1 783 OZP (z toho jich 47 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 190 uchazeči přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 71 570 lidí, tj. 26,4 % všech uchazečů vedených v evidenci (září 2017 – 26,1 %, říjen 2016 – 22,8 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 090 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 83 462 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za září 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,7 %, EU28 – 7,3 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,7 %, EU28 7,5 %).
Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.
Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.