Každý rok, to je 28. dubna, odbory na celém světě uctívají památku obětí pracovních úrazů, nemocí z povolání a zraněných při práci. K Mezinárodnímu vzpomínkovému dni se rovněž připojují i odbory v České republice. Organizátorem této vzpomínkové akce je u nás Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která v této souvislosti připomněla, že v České republice se v roce 2018 stalo 123 smrtelných pracovních úrazů a v loňském roce bylo hlášeno více než 1200 případů nemocí z povolání, a to od nemocí způsobených fyzikálnímu faktory a chemickými látkami až po nemoci přenosné a parazitní.

Protože letos 28. dubna připadlo na neděli, ČMKOS tuto každoroční vzpomínkovou akci uspořádala v pátek 26. dubna v parku za budovou ČMKOS v Praze-Žižkově.

V úvodu vzpomínkového shromáždění promluvila místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, která uvedla, že je velice smutné, že v roce 2018 zemřelo při pracovních úrazech 123 zaměstnanců, což je nepříznivý fakt, když vezmeme do úvahy, že v roce 2017 bylo smrtelných úrazů 95. Zároveň zdůraznila myšlenku, že si sice připomínáme úmrtí zaměstnanců při smrtelných pracovních úrazech, ale měli bychom společně bojovat za živé, protože lidé nemají chodit do práce, aby tam nalézali smrt či těžký pracovní úraz, ale práce jim má zajistit život!

Poté vystoupil generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn, který připomněl, že toto číslo 123 smrtelných úrazů v roce 2018 bylo zvýšeno i díky tomu, že před vánočními svátky došlo k důlnímu neštěstí v Dolu ČSM Stonava. Všichni si pamatujeme, že zde zahynulo 13 horníků, z toho bylo 12 ze sousedního Polska. V této souvislosti se Rudolf Hahn k tomu dále uvedl, že v loňském roce z počtu 123 smrtelných zarazil nad tím, že z počtu 123 smrtelných úrazů v loňském roce byla z toho jedna třetina smrtelných úrazů zahraničních pracovníků. To je v podstatě varující.

Poté se ujal slova předseda ČMKOS Josef Středula, který se věnoval i dalšímu problému, a to otázce nemocí z povolání. Uvedl, že v České republice existuje na trhu práce 9630 pracovních pozic, které lze označit, jako karcinogenní. To, že mohou u lidí vyvolat rakovinu. Zdůraznil, že odbory se snaží pro zaměstnance vybojovat lepší pracovní prostředí. Úplně fatální je, jak dále podotkl, situace v průmyslu a ve zdravotnictví, kdy lidé během výkonu své práce onemocní. V návaznosti na slova Rudolfa Hahna o smrtelných úrazech zahraničních pracovníků konstatoval, že bohužel, tito zahraniční pracovníci nemohou si přečíst bezpečnostní předpisy ve svém mateřském jazyce, tedy v ukrajinštině, a také ani v ruštině. To je chyba, neboť tímto přístupem nevytváříme základní podmínky pro to, aby se zahraniční pracovníci mohli seznámit s bezpečnostními předpisy. Přičemž neopomněl připomenout i postoj odborů k běžným pracovním povinnostem zahraničních pracovníků u nás, kdy Josef Středula prohlásil, že tito zahraniční pracovníci si nemohou ve svém jazyce ani přečíst například i informace o pracovních a sociálních podmínkách, jako je například výše minimální mzdy apod. To, je podle Josefa Středuly, základní nedostatek, který je nutné napravit.

Při této příležitosti také vyslovil přání, aby se v České republice našlo důstojné místo, kde si odbory a zaměstnavatelé za účasti zástupců příslušných státních orgánů budou v rámci Mezinárodního vzpomínkového dne připomínat oběti smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání.

V závěru svého příspěvku ocenil přítomnost zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví, Českého báňského úřadu a zástupců zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.