Přestože je Česká republika aktuálně zasypána bohatou sněhovou pokrývkou, která postupně doplňuje nejenom naše přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21 % území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50 % mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha. Jedná se zejména o vrty na Moravě, s výjimkou horských oblastí, a v Polabí. Zatím není jasné, zda nás i v roce 2019 nečeká další ze suchých roků, které zažíváme v posledních letech. Prvním vodítkem a startovací pozicí pro odhad možného vzniku sucha bude konec zimy a tání sněhu. To se v půdě a podzemních vodách doplňují zásoby vody. Vedle toho je pro boj se suchem klíčová i adaptace na sucho a připravenost státu na krizové situace.
Proto také ministr životního prostředí Richard Brabec svolal na 6. února do budovy Úřadu vlády ČR druhé jednání odborníků z Národní koalice pro boj se suchem, aby společně zhodnotili kroky státu, které nás na sucho, jako jeden z projevů klimatické změny, postupně přizpůsobují.
Tisková zpráva ministerstva životního dále uvádí, že ministr životního prostředí Richard Brabec na poradě odborníků prohlásil, že „o tom, zda sucho vznikne a jak velké případně bude, v našich podmínkách rozhoduje průběh srážek a teploty vzduchu během vegetační sezóny. Na konci března budeme mít zhruba představu, kolik vody máme pro vstup do sezóny k dispozici. Stav vody ovlivní i střídání vyšších a nižších teplot, protože sníh pak odtává postupně a voda má možnost se více vsakovat.“
S odborníky a zástupci veřejné správy o připravenosti státu na sucho jednal včera na Úřadu vlády ČR předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Za vědeckou sféru se jednání účastnili prof. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., rektor České zemědělské univerzity. Dále zástupci Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, podniků povodí, Svazu průmyslu, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského či Českého hydrometeorologického ústavu. Společně hodnotili realizované kroky v oblasti boje se suchem za posledního půl roku. Diskuze se dnes týkala především zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zadržování vody v krajině, nakládání s vodou ve městech i obcích a související legislativy.
Podle premiéra Andreje Babiše boj se suchem je pro českou vládu jednou z klíčových priorit. Byť se počasí nedá ovlivnit, české státní orgány musí zajistit nejenom dostatek pitné vody pro občany, ale i dost vody pro zemědělství, přírodu i průmysl. Zároveň ocenil klíčovou spolupráci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, která běží velmi dobře. Konstatoval, že vláda ČR se suchem zabývá pravidelně a opakovaně. Vyzdvihl, že ministr životního prostředí Richard Brabec založil Národní koalici pro boj se suchem, která koordinuje kroky státní správy a samosprávy spolu s odborníky. Zároveň uvedl, že „musí rovněž zdůraznit, že pro připravenost státu na sucho, jsou v této fázi, ve které se nacházíme, tedy opakované suché roky, klíčové rychlé projekty, které přináší okamžitý efekt. Současně je potřeba změnit legislativu, ať už vodní zákon, nebo části stavebního zákona, na kterém spolupracují všechny rezorty.“
V tiskové zprávě ministerstva životního prostředí je dále uvedeno, že právě rychlost uskutečnění řady různých opatření je pro boj se suchem naprosto klíčová. Ministerstvo životního prostředí stanovilo a vytvořilo různé dotační programy, přičemž díky nim, mají, za posledních pár let, už stovky tisíc lidí nově přístup k pitné vodě. V České republice vznikají tisíce tůní, mokřadů a drobných vodních nádrží, které pomáhají zadržet vodu v krajině a několik tisíc lidí také nově hospodaří se srážkovou vodou a šetří tak zdroje pitné vody. Zpráva dále konstatuje, že rychlost realizace a tím pádem i okamžité efekty jsou největší devizou programů ministerstva životního prostředí v boji se suchem. Nové zdroje pitné vody mohou mít lidé do půl roku od schválení dotace. Akorát je zapotřebí i realizovat technická opatření v podobě vodárenských nádrží a změnit znění příslušné legislativy. Ministerstvo životního prostředí od roku 2014 investovalo do boje se suchem téměř 10 miliard korun a to jak z národních, tak z evropských zdrojů na skoro 12 tisíc projektů.
Ministr zemědělství Miroslav Toman k boji svého rezortu se suchem pak včera uvedl, že „prioritou mojí a ministerstva zemědělství je dlouhodobé řešení sucha a nedostatku vody obecně, a to v nastavení systému optimálního hospodaření v naší krajině prostřednictvím motivačních i povinných opatření v zemědělství, lesním a vodním hospodářství tak, aby celková bilance vody zůstala ve prospěch naší společnosti s eliminací rizik jejího extrémního nadbytku, či nedostatku. Od roku 2015 jsme proto na opatření s tím spojená vynaložili 29 miliard korun. Z národního rozpočtu to bylo 7,4 miliardy korun a z peněz Evropské unie 21,6 miliardy korun. Financujeme tak například program pro obce na obnovu a výstavbu rybníků, významně podporujeme rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací. Také obnovujeme a modernizujeme zemědělské závlahy, které do roku 2022 plánujeme podpořit více než jednou miliardou korun. Zpřísňujeme také pravidla pro hospodaření tak, aby půda zadržovala co nejvíce vody.“
Konkrétní projekty, do kterých investuje MŽP, dále vyjmenoval ministr Richard Brabec. Podle něho se obce a města mohou díky dotacím dopředu připravit na ohrožení suchem a to vybudováním nových zdrojů pitné vody nebo posílením těch současných. Mezi více než 345 obcí ministerstvo rozdělilo téměř 350 milionů korun a 143 tisíc lidí je dnes již napojeno na nové nebo posílené zdroje pitné vody. Program nadále pokračuje a je v něm k dispozici ještě více než 550 milionů korun, ze kterých lze posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, ministerstvo zavedlo pro obce novinku, a to v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody.
Na boj se suchem cílí také program Dešťovka pro domácnosti. Z něj ministerstvo životního prostředí podporuje zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody, určené k zalévání nebo splachování, systémy na přečištění vody z domácnosti a její další využívání, aby se nepoužívala voda pitná. „Zatím jsme schválili přes 3700 projektů za téměř 170 milionů korun,“ uvedl včera ministr Richard Brabec.
O Dešťovku si mohou ale žádat i obce, školy, nemocnice nebo úřady, které mohou získat dotaci na využití srážkové vody, konkrétně např. na nádrže na zachytávání dešťové vody a její opětovné využití, výstavbu zelených střech a výstavbu či opravu nádrží na zachytávání srážkové vody, na výměnu nepropustných povrchů za propustné nebo odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. Obce si zatím požádali na své projekty o více než 60 milionů korun, od pondělí 4. února je ale k dispozici na tyto projekty další miliarda korun poskytovaná z evropských fondů.
„Na přírodě blízké projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a zlepšování bilance podzemních vod máme v našich programech do roku 2020 ještě 4 miliardy korun z evropských fondů. Přes 7 miliard jsme již investovali do vybudování tůní, mokřadů, nové zeleně, rozlivů řek, úpravy toků a dalších více než 6 tisíc projektů,“ dále sdělil ministr Richard Brabec.
Nezbytnou součástí boje se suchem je i jeho monitoring. Díky novému systému HAMR (hydrologie, agronomie, meteorologie a retence), který ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci loňského roku, bude možné už v letošním roce pružněji reagovat na sucho. HAMR je online předpovědní systém pro zvládání sucha, který v pilotní fázi zajišťuje informování široké veřejnosti o stavu sucha. Díky němu se veřejnost dozví, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na to s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod.
Druhou část spustí ministerstvo životního prostředí v průběhu léta 2019, tato fáze bude odpovídat požadavkům úprav vodního zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Systém tak bude sloužit i jako podklad pro rozhodování tzv. komise pro sucho. Ta bude fungovat během vyhlášeného stavu nedostatku vody na území kraje (příp. i obce s rozšířenou působností) a v její kompetenci bude i regulace odběrů pitné vody.
Díky systému HAMR na jednom místě jednoduše rezort životního prostředí zjistí údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. HAMR tak komisi umožní porovnání, zda je množství zdrojů v lokalitě dostatečné pro požadovanou potřebu nebo zda je potřeba odběry regulovat.