• Zveřejněno: 30.12.2018
  • Autor: Mgr. Tomáš Hartman

Nejspíš ano. Myslí si to alespoň Evropská komise, která na konci listopadu vydala návrh strategie, jež by měla EU do tohoto stavu dovést. Jaká konkrétní opatření Komise navrhuje?

Strategie s názvem Čistá planeta pro všechny: evropská strategická vize pro prosperující, moderní, konkurenceschopnou a klimaticky neutrální ekonomiku si klade za cíl udělat z EU lídra v boji proti klimatickým změnám a dosáhnout klimaticky neutrální EU do roku 2050. Komise hodlá zavést řadu pobídek, které by měly přilákat především investice ze soukromého sektoru, jež budou bezpodmínečně nutné k financování transformace na klimaticky neutrální ekonomiku. Momentálně stanovené cíle v oblasti energetické účinnosti, snižování emisí skleníkových plynů, využívání energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a dalších iniciativ sice předpokládají výrazné snížení negativních vlivů ekonomiky na životní prostředí, ovšem cíl stanovený v této nové strategii nezaručí. Komise proto vytvořila celkově osm scénářů, které by měly EU dovést ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Pět z těchto scénářů se zaměřuje především na zavádění a širší využití klimaticky šetrných technologií, ať už se jedná o využití elektřiny, vodíku nebo jiných ekologických paliv v dopravě, zavádění principů oběhového hospodářství, či jiných akcí vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů. Každý ze scénářů počítá s navýšením spotřeby elektřiny, ovšem i mezi jednotlivými variantami existují rozdíly. Největší nárůst spotřeby elektřiny je u scénářů, které počítají s rozšířením použití vodíku, pro jehož výrobu je zapotřebí značné množství elektřiny, a scénář počítající s rozvojem ekologických paliv, u nichž je nárůst spotřeby elektřiny v roce 2050 oproti současnosti o 150 %. U těchto scénářů počítá Komise se snížením emisi v roce 2050 oproti roku 1990 o více než 80 %, při započítání absorpce emisí oxidu uhličité ze sektoru lesnictví je to až 85 %. 

Šestým scénářem je ten, který kombinuje zavedení předchozích technologií, ale zároveň počítá s nižší intenzitou jejich rozšíření. U něj Komise odhaduje snížení emisí skleníkových plynů až o 90 % oproti roku 1990, což by stále nevedlo k požadovanému efektu. Poslední dva scénáře proto kombinují předchozí možnosti s udržitelným využíváním biomasy a zachycováním a skladováním uhlíku. Sedmý scénář se zaměřuje především na zvyšování energetické účinnosti a počítá se zavedením tzv. uhlíkově negativních technologií, jako je právě zachycování a skladování uhlíku. Poslední varianta prozkoumává potenciál, který na snižování emisí skleníkových plynů může mít intenzivní využívání principů oběhového hospodářství. Tento scénář také počítá se změnou spotřebitelského myšlení v tom smyslu, že lidé budou postupně více využívat ekologičtější produkty a služby.

Členské státy již řadu let pracují na plnění cílů pro rok 2020, stávající Komise intenzivně pracovala i na schválení cílů pro roky 2030, především v oblasti energetické účinnosti a redukce emisí skleníkových plynů. Do konce roku 2018 navíc měly členské státy povinnost předložit návrhy svých národních klimatických a energetických plánů, které budou klíčové pro dosažení cílů stanovených pro rok 2030. Návrh strategie Evropské komise do roku 2050 nyní bude diskutovat Evropský parlament a Rada. Důležitou událostí v tomto ohledu bude summit v Sibiu, který se bude konat 9. května 2019 a na němž by měly hlavy států přijmout vizi směřování EU do roku 2050, včetně strategie na vytvoření klimaticky neutrální ekonomiky.