Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo připravovat návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru. Zvednout by se měly od ledna 2020. Na VIII. sjezdu Odborového svazu státních orgánů a organizaci (OS SOO), který byl dnes zahájen v Praze, to – podle zpravodajství České televize - prohlásila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Podle ministryně Jany Maláčové MPSV připravuje valorizaci tarifů od ledna. Zároveň uvedla, že největší poučení z vyjednávání z loňského roku je, že finanční prostředky nedoputovaly tam, kam měly. Proto se bude zasazovat o to, aby částky šly do tarifů. Jaký růst bude navrhovat, nechtěla upřesnit. Představu sice má, ale nechce ji předčasně zveřejnit.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové vláda teprve povede s odbory jednání o růstu platů. S jakým růstem by mohl počítat návrh rozpočtu, nechtěla přiblížit. Podle ní tato dohoda s odbory nebude dřív, než v létě. Návrh rozpočtu má ministryně financí předložit do konce dubna. V příštím týdnu začne jednat s jednotlivými ministry o sumě pro jejich resorty.
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly není pro skromné navyšování platů žádný důvod. Ekonomika sice zpomalila, ale stále roste. "Požadavek na růst platů pro rok 2020 rozhodně nebude vystrašený. Nemůžeme se smířit s tím, že se situace ve státní správě řeší tím, že se řekne, že už mají hodně," řekl předák ČMKOS. Poukázal na rozdíl v růstu příjmu poslanců a pracovníků veřejného sektoru. Nesouhlasí také s tím, že by se kvůli zpomalování růstu ekonomiky mělo začít výrazněji šetřit. "Říct o zemi, kde je predikce růstu HDP 2,7 procenta, že se blíží krize, znamená znejistit spotřebitele," míní Josef Středula.
Ministryně Alena Schillerová na sjezdu OS SOO také uvedla, že ve státní správě je 6800 neobsazených míst, a to po odpočítání neobsazených míst ve školství a bezpečnostních sborech. Neobsazenost tak dosahuje v průměru asi 12 procent. Na vedoucího připadá zhruba pět zaměstnanců. V této souvislosti je nutné připomenout, že před nedávnem ministryně financí navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Ministryně odboráře dnes vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat.
Podle Aleny Schillerové je možné úspory v rozpočtu hledat při revizi sociálních dávek, snížení provozních výdajů a seškrtání počtu zaměstnanců. Vyzvala dnes odboráře, aby pomohli poukázat na "nesmyslné agendy" či nevytíženost. Ekonomika je v dobré kondici a firmy hledají zaměstnance, soukromý sektor by proto propuštěné podle ministryně "byl schopen absorbovat".
Podle Schillerové musí jednotlivé resorty provést samy analýzu, bez kterých pozic se obejdou. "Univerzální řešení od stolu nehledáme. Nikdy jsem ho nechtěla. Deset procent to může být pro jednu instituci v jednom roce, pro jiné během dvou či tří let," řekla ministryně odborářům státní správy. Podotkla, že je lepší provést optimalizaci nyní, než nutné škrty pak za krize.
Desetiprocentnímu snížení stavu se brání ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nerozumím tomu, kde se objevilo číslo deset procent, z čeho vychází. Doufám, že nám to bude osvětleno, že nám bude poskytnuta nějaká analýza, proč ministerstvo financí navrhlo deset procent. Číslo pro mě není srozumitelné," řekla novinářům Maláčová. Dodala, že už zrušila Fond dalšího vzdělávání, snížila počet ředitelů a vedoucích ve svém úřadu a snaží se hledat úspory ve výdajích na dávky.
Na uvedené myšlenky ministryně financí Aleny Schillerové poté reagoval ve svém projevu předseda ČMKOS Josef Středula, který ve svém argumentačně silném, a zároveň i emotivně laděném projevu, prohlásil, že Českomoravská konfederace odborových svazů nesouhlasí s návrhem na snížení počtu zaměstnanců ve státní a veřejné správě o 10 %, tak jak bylo před nedávnem oficiálně proklamováno. Zároveň konstatoval, že paní ministryně svůj původní návrh na seškrtání desetiny pracovních míst zmírnila, když mluví o rozložení škrtů do několika let. Předseda ČMKOS Josef Středula ale nesouhlasí s tím, že by odbory samy měly resortům hlásit místa ke zrušení. "Ministryně financí si neuvědomuje znění zákonů. Ona by měla podle zákona odbory vyzvat k jednání. Speciálně snižování počtu zaměstnanců se musí s odbory projednat ještě před rozhodnutím zaměstnavatele," podotkl Josef Středula.
Podle něj dvanáctiprocentní neobsazenost neukazuje ani tak na nepotřebnost pozic jako spíš na to, že se úřadům nedaří lidi v současnosti najít. Josef Středula míní, že by se dala zrušit místa po omezení určitých činností či třeba po lidech, kteří odcházejí do penze. Jejich práce by se pak mohla přerozdělit, ostatním by se ale muselo přidat.
V závěru svého hlavního projevu rovněž zdůraznil, že tlak na růst mezd bude ze strany odborů nadále pokračovat. Proto také se 17. září uskuteční další, v pořadí již pátý mítink ČMKOS „Konec levné práce v ČR“, tentokrát nově ve Forum Karlín.