Otázka financování výstavby dalších jaderných zdrojů v České republice včetně otázky, kdy bude vyhlášena tato obří jaderná zakázka a kdo bude tuto stavbu financovat a uskutečňovat – to byly hlavní body programu Mezinárodního energetického fóra, které se dnes uskutečnilo v Poslanecké sněmovně, a které uspořádal místopředseda PS PČR Vojtěch Filip spolu s Hospodářským výborem PS.
S projevy na jednání Mezinárodního energetického fóra vystoupil předseda vlády ČR Andrej Babiš a další vládní činitelé či představitelé energetického sektoru. Zároveň se počítá s tím, že se představí i zástupci všech firem, jež mají o zakázku zájem: čínská CGN, francouzská Areva, kanadský Westinghouse, ruský Rosatom, aliance jihokorejských firem Kepco a KHNP a konečně francouzsko-japonský tandem Atmea.
Podle serveru Seznam Zprávy může zakázka na stavbu minimálně jednoho nového jaderného reaktoru v Dukovanech přijít až na 300 miliard korun a je spojena s řadou rizik. Na druhou stranu je výstavba nového jaderného bloku nejspolehlivějším způsobem, jak Česku zajistit energii kolem roku 2040, až začnou dosluhovat současné jaderné a uhelné elektrárny. Projekt takového rozsahu budí pozornost v celém světě, i proto je zájem o účast na sněmovním energetickém fóru nezvykle vysoká. Kromě politiků, odborníků z energetických kruhů či novinářů se přihlásila i řada zahraničních diplomatů a pozorovatelů.
Významný projev premiéra Andreje Babiše
Jak dále server Seznam Zprávy uvedl, premiér Andrej Babiš ve svém projevu uvedl, že bude velmi důležité se vyvarovat chyb, které u aktuálních projektů výstavby jaderných bloků ve Finsku, Francii, Maďarsku nebo USA vedly k jejich prodražení a zpoždění.
Premiér se dále vyslovil, že stavět další jaderný blok bude ČEZ s tím, že základním cílem státu musí být získání kontroly státu nad výstavbou nového zdroje, a to na základě smlouvy mezi ČEZ a státem. Je to podle něj jednodušší než garance ztrát investora, která by byla bianko šekem. Smlouva státu s ČEZ umožní výstavbu a dá státu právo kontroly, stát bude zdroj ve všech fázích výstavby moci převzít.
Premiér Andrej Babiš dále zdůraznil, že ČEZ nedostane neomezenou garanci, všechny ztráty dané špatným řízením projektu nebo ty, které nebudou způsobeny regulatorními opatřeními, ponese investor. Ponechává se také prostor pro to, aby se dalo od projektu odstoupit podle vývoje energetického trhu. V této souvislosti premiér Andrej Babiš dále prohlásil, že „lituje, že tendr na dostavbu Temelína nebyl dokončen, protože pro to byly nejlepší předpoklady.“ Připomněl tak rok 2014, kdy byl tento původní tendr na dostavbu Temelína zrušen.
Za dvacet let má jádro pokrýt polovinu spotřeby
Ministryně Marta Nováková ve svém příspěvku uvedla, že s jádrem nadále počítá a do roku 2040 chce Česko pokrýt 50 procent spotřeby energií z jádra. Zároveň naznačila, že Česká republika bude muset svou energetickou strategii přinejmenším částečně podřídit evropské klimatické politice. Koncem loňského roku ministerstvo poslalo Evropské komisi návrh svého národního klimatického plánu do roku 2030. Odpověď by ministerstvo mělo dostat do konce letošního roku. „Je zřejmé, že bez rozvoje jaderné energetiky se neobejdeme, hledáme tak cestu, jak dostát mezinárodním a unijním závazkům a zároveň zajistit energetickou bezpečnost ČR,“ dále uvedla ministryně Marta Nováková. V této návaznosti upozornila, že ministerstvo průmyslu a obchodu bude iniciovat diskusi o energetice na evropské úrovni, což považuje za velmi důležité.
Klíčový bude rok 2024
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl poté potvrdil, že Dukovany dostaví dceřiná společnost ČEZ. Konstatoval, že ČEZ nebude rozdělován ani restrukturalizován. Vznikne nová dceřiná společnost, která nový zdroj postaví s tím, že do této společnosti budou převedena aktiva, pozemky a sítě, nikoli však samotné jaderné elektrárny. To by, podle něho, neprošlo u Evropské komise.
K uzavření smlouvy mezi ČEZ a státem má, podle Jaroslav Míla, dojít ještě letos. Výběrové řízení na dodavatele proběhne nejspíše koncem roku 2020, a to s vědomím, že vše záleží na jednání s Evropskou komisí. V závislosti na vydání územních rozhodnutí a povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost může dojít i k posunu výběrového řízení i na rok 2021. Prvním milníkem má být, jak dále Jaroslav Míl, rok 2024, kdy se předpokládá získání povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, územního rozhodnutí dle stavebního zákona, výběrové řízení, posouzení nabídek a doporučení vítěze. Česká republika po roce 2035 už nebude exportní zemí v energetice, ale na rozdíl od řady jiných zemí bude mít zajištěnou potřebu vlastní energetiky, prohlásil Jaroslav Míl.
Dana Drábová: SÚJB je na hraně kapacity
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová upozornila, že se současným rozpočtem je její úřad na hraně kapacit, aby se ctí zvládl dostát všem podmínkám licenčních řízení. V této souvislosti ji znepokojují informace o chystaných úsporách ve státní správě.
Drábová zároveň vyslala důležitý vzkaz pro uchazeče. „Pro dodavatele bude výhodou, bude-li se moci vykázat licencí v zemi svého původu a bude-li moci představit referenční blok. Uvítali bychom, kdyby to bylo v Evropské unii,“ dodala. I pokud toto nebude dodavatel schopen splnit, měla by Česká republika být schopna jeho nabídku akceptovat, celý proces ale bude náročnější a dražší.
S případnými závěry a doporučeními Mezinárodního energetického fóra vás seznámíme později.