Na základě jednání lékařských a zdravotnických odborů v průběhu loňského roku došlo u nás od 1. ledna 2019 ke zvýšení platů ve zdravotnictví. O názor, jak jsou lékaři s tímto stavem spokojeni, a to na základě tříměsíčního odstupu od tohoto zvýšení platů lékařů a zdravotnického personálu v nemocnicích, požádali předsedu Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) MUDr. Martina Engela, kterému jsme položili několik otázek.
*Jako LOK-SČL jste, společně s Odborovým svazem pracovníků ve zdravotnictví a sociální péče ČR, v loňském roce žádali vládu ČR zvýšení platů pro rok 2018 o 10 %, a to pro všechny lékaře v nemocnicích a zdravotnický personál. Vláda ČR, pod vedením premiéra Andreje Babiše, vám to slíbila, ale nakonec na to nedošlo. Ministerstvo zdravotnictví zvýšilo mzdy o 7 % vybraným skupinám a o 2 % ostatním lékařům. Jak hodnotíte současnou situaci s odstupem tří měsíců letošního roku?
Na vaši otázku vám musím odpovědět, že mé hodnocení situace ve zdravotnictví je pořád stejné. Současná situace ve zdravotnictví není dobrá. Nedostatek lékařů a zdravotnického personálu v nemocnicích se s odstupem doby spíše prohlubuje, než aby se zlepšoval. A to nemluvím i o dalších věcech, jako jsou vysoké nároky na práci přes čas apod.
Faktem je, že jsme počátkem roku 2018 chtěli po vládě ČR, aby lékařům, zdravotním sestrám a ostatnímu zdravotnickému personálu přidala na platech, a to o 10 %, jak bylo v roce 2016 slíbeno na tři roky po deseti procentech. Na jaře loňského roku nám to premiér Andrej Babiš znovu přislíbil. Jenže nakonec na to nedošlo a po několika měsíčním vyjednávání to na podzim loňského roku skončilo rozhodnutím ministra zdravotnictví. V letošním roce se budeme snažit, aby svůj původní slib premiér Andrej Babiš dodržel a od ledna 2020 se finanční situace nás lékařů, zdravotních sester a ostatního zdravotnického personálu zlepšila.
*Od počátku tohoto roku si sestry, sanitáři a mladí lékaři ve státních nemocnicích a v příspěvkových organizacích přilepšili o sedm procent tarifních platů. Kvalifikovaným lékařům, tj. od 14. platové třídy, vzrostly platy o dvě procenta. Jak to vidíte vy, jako předseda lékařských odborů?
V prvé řadě chci říci, že mladých lékařům v nemocnicích se nepřidávalo proto, že jsou pro nemocnice, v nichž pracují, perspektivní. Myslím si, že přidat na platech mladým lékařům bylo pro ministerstvo zdravotnictví nejlevnějším řešením dané situace, kdy se na ministerstvu rozhodovalo o tom, kolik a komu přidat. Mladých lékařů není v nemocnicích zase tolik. Většinou jsou to ti, kteří absolvují studium na lékařských fakultách a přijdou pracovat do nemocnice. Takže konečná suma pro mladé lékaře není až tak velká. Zatímco zkušení lékaři, a těch je v nemocnicích většina, dostali přidáno jen o 2 %. To přitom ani nepokrývá letošní inflaci.
Přitom, když vidím, kolik peněz se pohybuje v českém zdravotnictví. Kolik vyberou zdravotní pojišťovny od občanů v pracovním procesu. Tak si myslím, že určitá částka na zvýšení platů lékařů v nemocnicích by se zajisté našla. Jen chtít!
Pokud jde o zdravotní sestry, tak měly dostat přidáno sedm tisíc korun, ale dostaly to jen některé a to z těch ve směnném provozu. Mimochodem, tím se některé z nich platově dostaly i nad platovou úroveň začínajících lékařů v nemocnicích. Tuto diferenciaci můžeme nalézt i u ostatního zdravotnického personálu. Výsledkem nakonec může být, že tyto mzdové úpravy mohou značně narušit i soudržnost v pracovních kolektivech, která je v nemocnicích zatím ještě vysoká, neboť všem jde o zdraví a mnohdy i o život pacientů. Podle mého názoru to není v pořádku! Systém odměňování, který je uplatňován v nemocnicích po desetiletí, a který se za tu dobu osvědčil, by měl zůstat zachován!
*Takže, letos budete, jako odbory, znovu usilovat o zvýšení platů o 10 %?
Ano, budeme chtít, aby pan premiér splnil svůj původní slib, že lékaři a zdravotnický personál v nemocnicích dostane přidáno na platu o 10 %. Je nám jasné, že na toto jednání s vedením ministerstva zdravotnictví o zvýšení platů, ať již lékařů či zdravotních sester a zdravotnického personálu, budeme muset mnohem lépe a důkladněji připravit. Jenom k tomu chci podotknout, že lidé, kteří v nemocnicích, v nepřetržitém provozu, si to opravdu zaslouží. Zároveň chci zdůraznit, že si nehodláme brát jako rukojmí naše občany, jak se třeba někdo bude snažit podsouvat.
*To vám peníze tedy nechce přidat ministerstvo zdravotnictví?
My sice žádáme ministerstvo zdravotnictví o zvýšení platů nás lékařů a zdravotnického personálu, ale je to především otázka přístupu zdravotních pojišťoven k nám, k lékařům a ke zdravotnickému personálu. Vždyť jsou to právě zdravotnické pojišťovny, které uvolňují finanční prostředky na chod nemocnic. Když se v roce 2006 chystala privatizace zdravotních pojišťoven, tak se rovněž výrazně hromadily finanční prostředky na účtech zdravotních pojišťoven. Nyní se situace opakuje a novým argumentem je vytvoření rezervy na horší časy. Mimochodem, v současné době tato rezerva činí zhruba 50 miliard korun. Právě z této částky by šlo poskytnout ony peníze na zvýšení našich platů.
*Občas v naší veřejnosti zazní názor, že se zdravotní systém u nás hroutí. Jaké jsou vaše poznatky a kde je příčina tohoto stavu?
Názor našich občanů totiž plně koresponduje s tím, co si již nějakou dobu myslí i lékaři, kteří pracují v nemocnicích. Dá se skoro říci, že se hroutí v kvalitě, tak i v dostupnosti. Pokud jde o kvalitu, tak je to dáno tím, že hodně zkušených lékařů odchází, a to nejen do zahraničí, tam jsou spíše ti mladí, ale do soukromého sektoru, kdy si zřizují své vlastní ordinace. Tím pádem kvalita péče v nemocnicích klesá. Jestli si někdo na ministerstvu zdravotnictví myslí, že se to dá nahradit mladými lidmi, tedy kus za kus, tak to nejde! To vám potvrdí každý, kdo v nemocnici pracuje. Výsledkem je, že v důsledku toho klesá pro pacienty především kvalita zdravotní péče v nemocnicích.
*Zmínil jste, že mladí lékaři míří do zahraničí. Zejména, jde o čerstvé absolventy lékařských fakult. Dá se tento neblahý trend v dohledné době změnit?
Řekl bych, že v dohledné době asi těžko. Má to přirozeně svoje příčiny. Těch důvodů, proč jsou mladí lékaři raději v zahraničí, je několik. Především je to otázka finančního ohodnocení nejen lékařů, ale i ostatního zdravotnického personálu, které je mnohem vyšší než u nás. Ostatně, proto také odcházejí i zdravotní sestry, zejména ty z pohraničí, a to zejména do Německa.
Tedy pro vaši představu. Plat začínajícího lékaře v Německu je přes 4000 euro, přičemž jakýmkoliv vyšším funkčním zařazením v systému příslušné nemocnice se tam tento plat výrazně zvyšuje. Takže, si to mladí lékaři porovnávají s tím, co dostanou tam a co u nás. Takže se jim nemůžete ani divit.
Zároveň musím zdůraznit ještě jednu skutečnost. Jde jim také o to, v jakém pracovním prostředí se pohybují a pracují. Pracovní podmínky v zahraničních nemocnicích, to je na západ od nás, jsou značně odlišné od těch našich. Rozhodně tam mají více času na vlastní lékařskou praxi a nejsou tolik zatěžováni administrativou, jako je tomu u nás.
V zahraničí se rovněž velmi dobře uplatňuje postgraduální vzdělávání, které je, na rozdíl od našeho, mnohem transparentnější. Když se tamní lékaři přihlásí do určitého lékařského oboru, tak dobře vědí, kdy a jak dosáhnout významného posunu v erudici a získáním zajímavého a dobře ohodnoceného postu lékaře ve zdravotním systému, ve kterém se pohybují. Také mohu jen dodat, že když se mladý lékař po několika letech praxe v zahraničí přece jenom do naší republiky vrátí, jeho zahraniční zkušenosti mu často pomohou získat vysoce odpovědné pracovní místo u nás, než by se k němu dopracoval v rámci své běžné praxe v našich nemocnicích.
*Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nedávno prohlásil, že se zvýší počet studentů medicíny. Bude to řešení situace?
Nápad ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zvýšit počet studentů medicíny není v současné době příliš reálný. Jestliže rozšíříte studium o 100 dalších studentů, tak těchto 100 studentů nebude z těch nejlepších středoškolských studentů, ale dostanou se na fakulty i průměrní uchazeči, z nichž mnozí potom během studia mohou mít i problémy zvládnout předepsanou látku. Navíc, kde vezmete potřebné kapacity pro těchto 100 studentů? Myslím budovy, školní pomůcky, potřebné pedagogy. Na to není jednoduchá opověď v současnosti.
Ještě je zapotřebí upozornit, že v současné době dáváme při studiu preferenci samoplátcům, což jsou v podstatě zahraniční studenti medicíny. Zůstanou potom u nás? Asi ne. Vrátí se do svých zemí.
Obdobné je to i v případě služeb ambulantních specialistů v nemocnicích. Opět je to otázka proplacení služeb těchto lékařů v nemocnicích a mnohdy i náhrady za ušlý únik financí, které by získal během své lékařské praxe ve své ordinaci.
Takže, když to shrneme, podle našeho názoru, je to jen výkřik, že se situace ve zdravotnictví řeší. Prostě by to chtělo důkladný rozbor a najít rozumná řešení. Tedy, aby ti, kteří rozhodují, více naslouchali názorům nás, lidí z praxe.