Čeští zemědělci tento týden upozornili na to, že pokud poslanci příští týden odsouhlasí zákaz klecového chovu slepic, budou po státu požadovat kompenzace. Podle prezidenta Agrární komory (AK) ČR Jana Doležala se má od klecového chovu ustupovat postupně. Jinak díru na českém trhu zaplaví klecová vejce z Polska. Uvedla to Mladá fronta DNES v jejím rozhovoru s Janem Doležalem, který uveřejnila 12. Září 2020.
V tomto rozhovoru deník Mladá Fronta DNES dále sdělil, že v tomto týdnu se bude v Poslanecké sněmovně hlasovat o novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Její součástí je i klecový chov slepic. Ten je podle mnohých neslučitelný s 21. stoletím. Načež se redakce zeptala Jana Doležala na stanovisko Agrární komory ČR.
Prezident AK ČR odpověděl, že Agrární komora ČR požaduje, aby byly vytvořeny rovné podmínky pro všechny chovatele nosnic, a to nejen v rámci Evropské unie, ale i pro jiné země, to je i nečlenské státy EU. Zdůvodnil to tím, že pokud je u nás společenská poptávka po tom, aby vejce pocházela pouze z voliérových nebo podestýlkových chovů, tak Agrární komora ČR říká ano. Nicméně, podle ní, to bude chtít přechodné období, protože se to nedá udělat ze dne na den.
Podle Jan Doležala by postupné uzavírání klecových chovů, a přechod na jejich alternativy, by mohlo zabrat sedm až deset let. Přičemž chovatelé nosnic by měli být v rámci tohoto procesu přeměny způsobu chovu podpořeni z veřejných zdrojů a to především v investicích do modernizace chovů. Konstatoval, že v současné době u nás z klecových chovů pochází 69 procent vajec. Ještě před pár lety to bylo 85 procent. Chovatelé jsou schopni modernizovat poměrně rychle, ale neudělají to, jak podotkl, ze dne na den. Na modernizaci lze použít peníze z Programu rozvoje venkova, což jsou z velké části peníze z EU, částečně kofinancované z národních zdrojů. Podle současných podmínek je nárok na cca 50procentní dotaci. V posledním kole příjmu žádostí o finanční podporu bylo ovšem z důvodu nedostatku zdrojů souvisejících s dočerpáním fondu na konci rozpočtového období 2014 až 2020 podpořeno jen minimum projektů.
Na otázku redakce Mladé fronty DNES, že větší chovatelé, kteří klecové chovy převážně využívají, by měli mít vlastní prostředky na tyto investice, Jan Doležal odvětil, že velcí chovatelé již investovali miliardy korun do obohacených chovů, jak to po nich před rokem 2012 chtěla EU. Návratnost těchto investic ještě dobíhá a bude dobíhat. Zrušení klecových chovů v České republice je předmětem debaty posledních dvou let. Proto se u nás mluví o přechodném období a částečném vykrytí modernizace z veřejných zdrojů. I zemědělci potřebují předvídatelné podnikatelské prostředí, jak to dále logicky vysvětlil Jan Doležal.
Podle prezidenta Agrární komory ČR je Česká republika v produkci vajec soběstačná z nějakých 80 procent včetně samozásobení. Pokud chce být nadále alespoň částečně soběstačná a zároveň upustit od klecových chovů, musí podpořit i větší podniky. Zároveň poznamenal, že například sousední Polsko tuhle záležitost příliš neřeší a na zákaz klecového chovu v České republice vyloženě čeká. Při soběstačnosti Polska na úrovni 130 procent pro tamní zemědělce, není při velikosti jejich produkce problém na český trh rychle dodat třeba 700 milionů kusů vajec ročně.
Na otázku redakce, kolik je to v porovnání se spotřebou u nás, odpověděl, že ročně se v České republice spotřebuje asi 2,8 miliardy kusů vajec. Obchodní řetězce, při výpadku domácí produkce vajec, je budou logicky chtít koupit levně, tedy ze zahraničních klecí.
Na otázku redakce, že některé významné obchodní řetězce již avizovaly, že chtějí s prodejem klecových vajec skončit, Jan Doležal odvětil, že sice ne všechny, ale budou je vykupovat do roku 2025. U některých z nich, vyjma online prodejců, se čeští zemědělci setkali s tím, že tyto řetězce sice tuto myšlenku veřejně deklarovali, ale přitom i nadále chtějí vykupovat vajíčka například za korunu dvacet či korunu deset, přitom je chtějí prodávat za 2,5 až tři koruny. Načež Jan Doležal dále uvedl, že náklady na voliérové a podestýlkové chovy jsou vyšší a logicky je potom vyšší i cena vajec. „Setkali jsme se s tím, že chovatelé, kteří již do modernizace investovali, mají nyní problém vejce na trhu udat,“ upřesnil Jan Doležal svůj výklad k danému problému možného zákazu chovu vajec.
Na další otázku redakce, jestli není řešením prosadit zákaz klecových chovů na celoevropské úrovni, Jan Doležal připomněl, že se o tom již zmínil na počátku jejich rozhovoru. Načež dodal, že v sousedním Německu už mají zákaz klecových chovů do roku 2025 nalinkován. Napříč Evropou vznikla iniciativa, která to požaduje. Zároveň k tomu podotkl, že by se tato záležitost měla zorganizovat koordinovaně, celoevropsky, přes přechodné období a s podporou státu do zemědělských inovací. Současně k tomu dodal, že by na tuto změnu měla být upozorněna naše veřejnost i prostřednictvím médií.
Na otázku redakce, zda čeští zemědělci budou demonstrovat, jak původně Agrární komora ČR deklarovala, Jan Doležal odpověděl, že naši zemědělci chtěli vyjít demonstrovat 15. září v Praze, ale že k vývoji nákazy koronaviru tuto demonstraci Agrární komora ČR odložila.
Zároveň k tomu Jan Doležala dodal, že nejde jen o zákaz klecových chovů. Uvedl, že není zastánce chovu zvířat kvůli kožešinám, ale když před rokem byl u nás přijat zákaz chovu kožešin, tak se stalo to, že v České republice poptávka po kožešinách neklesla, ale přitom se kožešiny k nám začaly dovážet ve velkém z jiných zemí. Viděl přitom záběry z těchto chovů a ty byly otřesné. Podle prezidenta Agrární komory ČR obdobný scénář může nastat i při zákazu klecových chovů. Ale u toho to skončit nemusí, neboť se potom může u nás zvednout odpor i vůči celé živočišné výrobě. Konstatoval, že v očích určité části laické veřejnosti dělají zemědělci vždy málo. Proto také Agrární komora ČR v této souvislosti upozorňuje, že udržitelnost zemědělství nezáleží jen na tom, že si u zemědělců naše společnost něco objedná, ale i o tom, že i ona musí být schopná naše zemědělce adekvátně podpořit z veřejných zdrojů či je ochránit před dovozy z třetích zemí, které české zákony a standardy ignorují a vozí k nám své potravinářské výrobky za dumpingové ceny, kterým čeští zemědělci nemohou konkurovat.
Redakce Mladé fronty DNES dále připomněla, že na začátku léta se u nás hlasovalo o zákonu, který by zvýšil podíl českých potravin na pultech obchodů s tím, že ten ale neprošel a kritizovala ho i Evropská komise, které vadily vysoké povinné kvóty. Na otázku, jaký je stav nyní, odpověděl Jan Doležal, že vedení Agrární komory ČR hovořilo s představiteli jednotlivých politických stran a některým se zalíbila verze s mírnější variantou povinných kvót, a to nikoliv pro „české potraviny“, ale pro potraviny z tzv. krátkých dodavatelských řetězců. Což je, podle Jana Doležala, zcela v souladu s rétorikou Bruselu a jeho Zelené dohody pro Evropu.
Na další otázku redakce, jak velké by povinné kvóty na tyto „lokální potraviny“ mohly být, odvětil Jan Doležal, že návrh je takový, že by se začalo na 55 procentech zastoupení u vybraných položek, přičemž nárůst by byl tři procenta ročně. Postupně bychom se tak dostali na 73 procentní podíl některých lokálních výrobků, tedy těch, které jsou čeští zemědělci schopni sami vyprodukovat. Původní návrh přitom počítal s 85 procenty potravin splňujících definici „česká potravina“.
Současně Jan Doležal vysvětlil, že některé obchodní řetězce toto splňují již dnes. Takže by s tím problém neměly. Jiné s návrhem souhlasí, pokud bude účinnost rozprostřena v čase a nebude se týkat produktů, které u nás nemáme. Ty mimochodem neobsahoval ani původní návrh zákona. Je to více průchozí varianta, dále upřesnil Jan Doležal. Načež pokračoval, že ve spolupráci s ostatními nevládními organizacemi přišla Agrární komora ČR s návrhem podpory lokálních produktů v rámci zařízení veřejného stravování u organizací zřízených státem či krajem.
Přičemž to vysvětlil tak, dnes je ve školních jídelnách či nemocnicích primárním bodem zájmu cena. To znamená, že si třeba dovezou levnější a méně kvalitní brambory ze zahraničí, i když mají 10 kilometrů od místa, kde vaří, zemědělce, co jim je nabídne kvalitněji. To samé platí o ovoci, zelenině, masu či třeba mléčných výrobcích.
Na otázku redakce, zda těmito dodávkami od místních zemědělců by nedošlo ke skokovému zvýšení cen třeba ve školních v jídelnách, Jan Doležal vysvětlil, že nikoliv, protože jde o preferenci. Podstatné je, že se prvně obrátí na lokálního dodavatele. Cena zůstane důležitým faktorem, ale není to už faktor čísla jedna. Agrární komora ČR to chápe jako podporu malých lokálních dodavatelů, kteří mají problém dostat se do systému obchodních řetězců. Těmto lokáním producentům potravin by to, podle Jana Doležala, mohlo hodně pomoci.
Redakce Mladé fronty DNES se dále zeptala na možnost, zda by k vyššímu odbytu potravin od českých zemědělců nemohly více pomoci i internetové obchody s tím, že by více cílili na kvalitní české a lokální potraviny, Jan Doležal odpověděl, že již dnes internetoví prodejci si dávají lokální potraviny do vývěsního štítu. Načež dodal, že si myslí, že k tomu postupně dojdou i obchodní řetězce, a to i bez legislativy. „Víte, nám se stává, že český zemědělec přijde za řetězcem a nabízí mu stejné brambory, které prodává za 10 korun za 5 korun. Jenže tam se setká s tím, že je prodejce raději doveze za 3 koruny z Německa nebo Belgie,“ upřesnil Jan Doležal s tím, že náklady na vypěstování sice rostou, ale řetězce výkupní ceny zvyšovat nechtějí.
Na další otázku redakce, že ceny zeleniny v prodejnách řetězců kvůli koronavirové krizi zdražily, přitom ceny, byť se hranice otevřely, zůstaly na pultech obchodů stejné, Jan Doležal odpověděl, že řetězce si zvykly na to, že cena šla nahoru, ale odbyt se nesnížil. Během pandemie nás lékaři naše občany nabádali, aby jedli více zeleniny, že je to zdravé. Lidé na to, a to i přes inflaci, slyšeli. Zároveň dodal, že dodnes musí vysvětlovat, že drtivá většina zeleniny, která se zde v době plošných opatření prodávala za přemrštěné ceny, nebyla z České republiky. „Žádný český zemědělec si na tom kapsu nenamastil. Výkupní ceny českých zemědělců dokonce klesaly. I v sezóně, kdy je u nás možno vypěstovat rajčata a papriky, je válcují ty z dovozu a to by měl právě ošetřit zákon o potravinách,“ konstatoval Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.