• Zveřejněno: 14.03.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Výroba kvalitních potravin má v České republice dlouholetou tradici, na které se v minulosti podílel i systém ČSN norem, který musel do roku 1992 každý výrobce dodržovat, a který výrazně přesahoval požadavky stávající evropské legislativy. Podle Potravinářské komory ČR avšak právě zrušení závaznosti ČSN norem v roce 1992 vytvořilo však jakési vakuum, které spolu s tlakem na snižování ceny přispělo k postupné degradaci kvality řady českých potravin. Vzniklý prostor začala vyplňovat řada různých značek, které se odvolávají na kvalitu potravin, jejich výživovou hodnotu nebo zajištění vyšší bezpečnosti. Některé z těchto systémů však nemají jednoznačně definovaná pravidla, nebo se jejich obsah pohybuje v čistě obecné rovině bez možnosti kontroly.

Jak dále Potravinářská komora ČR ve své zprávě uvádí, na druhou stranu existují i značky kvality, které mají oporu v legislativě především na Evropské úrovni (CHOP, CHZO, ZTS, Ekologické zemědělství). Tato loga vždy specificky garantují určitou vlastnost potraviny, zejména pokud se týká jejich původu, způsobu výroby a použitých surovin. Naši potravináři zároveň ale konstatují, že využití evropských log v praxi je však limitované a proces schvalování velmi zdlouhavý. Zatímco na národní úrovni je legislativou garantováno použití loga Česká potravina vztahující se výhradně k původu potraviny nebo logo Klasa, které v obecné rovině definuje potraviny vysoké kvality, které je mezi našimi spotřebiteli značný zájem.

Jenže, potravinářští odborníci posléze dospěli k názoru, že v ostré konkurenci na celoevropském trhu je zapotřebí zdůraznit, že daná potravina je vyrobena na vysoce kvalitní úrovni, a to při zachování všech technologických postupů, které jsme znali z doby, kdy u nás platil systém norem - ČSN a ON. Proto tak Potravinářská komora ČR v roce 2016 představila poprvé koncept ČCN (Českých cechovních norem), který částečně vychází z původního systému ČSN a ON a pro jednotlivé potraviny definuje konkrétní povolené výrobní postupy a kvalitativní znaky, které jsou kontrolovatelné.

Hlavním cílem této aktivity je zachovat tradiční pohled na výrobu a zpracování potravin. Zároveň však tento koncept nemá vyloučit rozumné inovace, které vedou k zachování dobré výživové hodnoty nebo zlepšení bezpečnosti potravin. Několikastupňový a nezávislý systém tvorby norem, do kterého vstupují jak výrobci a zpracovatelé tak dozorové orgány a akademičtí pracovníci, garantuje, že ve jménu inovací nedochází ke zhoršení kvality a tradičního způsobu vnímání jednotlivých potravin a výrobních technologií. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou pro jednotlivé výrobky jednoznačně definované kvalitativní znaky a výrobní postupy, je vytvořený prostor pro dozorové orgány, tj. Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce, které tak mohou provádět kontrolu dodržování pravidel.

Potravináři konstatují, že během dvou let existence ČCN se podařilo vypracovat životaschopný a kontrolovatelný koncept, ke kterému se mohou obracet zájemci o kvalitní potraviny z řad obchodníků, výrobců, ale především spotřebitelů. Potvrzením úspěchu celé aktivity je i řada výrobků, se kterými se můžete již setkat na pultech mnohých obchodů. A obliba cechovních norem opravdu roste. K 1. březnu 2019 bylo na seznamu výrobků splňujících potřebné požadavky již 642 potravin. Díky logu „Vyrobeno podle České cechovní normy“ (ČCN) se tak může spotřebitel rychle a efektivně orientovat a odlišit výrobky s nadstandardními kvalitativními parametry, uvádějí potravinářští odborníci.

Podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslava Koberny bylo velmi důležité vypracovat živoucí normu, která by se na českém trhu uplatnila v širokém měřítku. Proto také se naši potravinářští odborníci zapojili již do fáze vývoje tohoto systému. „Řada norem byla dokonce připravena přímo výrobci nebo profesními svazy“ prohlásil na nedávné tiskové konferenci Potravinářské komory ČR k danému problému ředitel Miroslav Koberna. „Jsem velmi rád, že o normy projevili zájem nejen samotní výrobci, ale i obchodní řetězce, které logo využívají mimo jiné i na obalech svých privátních značek“ dodal Miroslav Koberna.

Potravinářská komora ČR dále vysvětluje, že systém českých cechovních norem je od roku 2017 zařazen na seznam dobrovolných národních značek kvality. Každá norma specifikuje povinné, přípustné a nepřípustné složky a nadstandardy. Návrhy norem projednává a schvaluje hodnotící komise složená ze zástupců vysokých škol, výzkumných ústavů a státní správy.

V závěru této zprávy zbývá jen dodat, že potravinářské výrobky, vyrobené podle českých cechovních norem, zaručují svoji plnou kvalitu a náš spotřebitel se nemusí bát, že by koupil nekvalitní maso či jinak závadový výrobek, který by přišel na náš trh ze zahraniční a nesplňoval by stejná kritéria, jako ten, který je vyroben podle normy ČCN.