Evropská komise dnes zveřejnila pravidelné hodnocení hospodářských politik jednotlivých členských zemí. Hodnocení jsou vyvrcholením tzv. evropského semestru, šestiměsíčního období, při kterém se Komise každoročně snaží sladit hospodářské politiky zemí EU.
Součástí hodnocení jsou také konkrétní doporučení, kterými by se měly členské státy řídit, aby zlepšily svou ekonomickou situaci.
Již dlouhodobým nešvarem české ekonomiky jsou podle Komise veřejné finance, zejména s ohledem na důchodový systém, který není dlouhodobě udržitelný. Výdaje na důchody by se totiž vlivem stárnutí obyvatelstva mohly do roku 2070 zvednout o 2 procentní body. Komise v této souvislosti zmiňuje i nedávná opatření české vlády, jako je zastropování důchodového věku na 65 let či navýšení důchodů o 1000 korun pro osoby starší 85 let, které by mohly celou situaci ještě zhoršit.
S upozorněním na špatnou udržitelnost veřejných financí přišla loni v listopadu i nově založená Národní rozpočtová rada (NRR). „Čas, který mají politici i široká veřejnost na nalezení konsenzuálního řešení, se rychle krátí,“ prohlásila tehdy předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Podobné je to i s příliš vysokými výdaji na zdravotnický systém. Řešení vidí unijní exekutiva v reformách, které se však v Česku stále nedaří prosadit.
Druhou výtkou je nízká míra zaměstnanosti matek s malými dětmi a méně kvalifikovaných či jinak znevýhodněných osob. Právě tyto skupiny by přitom mohly pomoci vyřešit nedostatek lidí na pracovním trhu.
Česko, respektive čeští pracovníci, se navíc musí připravit na postupující automatizaci a robotizaci průmyslu. Komise proto apeluje na zlepšení digitálních dovedností místních obyvatel.
Kam investovat?
Evropský semestr je letos poprvé navázán na čerpání z peněz kohezních fondů EU.
Již na přelomu února a března navrhla exekutiva pět priorit, do kterých by měly peníze z evropského rozpočtu směřovat. Na prvním místě je výzkum a inovace, na druhém ochrana životního prostředí, dále je to doprava, sociální politika a v neposlední řadě rozvoj zaostalých regionů.
Evropský semestr právě tyto priority odráží ve svém třetím „investičním“ doporučení. Komise se přitom zaměřila na udržitelnou dopravu. „Další investice do udržitelné dopravy by mohly rovněž pomoci snížit znečištění ovzduší a hlukové znečištění a zejména v městských oblastech zmírnit jejich dopad na veřejné zdraví,“ uvedla Komise. Dále zmínila potřebu investic do digitální infrastruktury a přechod k nízkouhlíkové energetice.
„Energetická náročnost českého hospodářství zůstává i nadále jednou z nejvyšších v EU, jelikož energetická účinnost se zlepšuje jen pomalu, zejména pokud jde o budovy. Energeticky nejnáročnější jsou průmysl a bydlení,“ upozornila zpráva.
Komise dále identifikovala investiční překážky. Vyzdvihla především vleklá povolovací řízení, například udělování stavebního či územního povolení. Problémem je také neefektivní provádění veřejných zakázek – například v roce 2018 bylo 8 % z nich zadáno bez soutěže, u 47 % se zase přihlásil pouze jeden uchazeč.
Mezi dalšími problémy jmenuje Komise vysoké náklady spojené s placením daní.
Reformy klíčem k úspěchu
První kolo evropského semestru spustila Evropská komise v roce 2011. Od té doby Česko pravidelně dostává hodnocení své hospodářské politiky včetně „vodítek“, které by měly její ekonomu zlepšit.
Podle Evropské komise se Česku od roku 2011 podařilo dosáhnout „určitého pokroku“ u 68 % všech udělených doporučení.
„Evropský semestr reálně přispěl ke zlepšení hospodářské a sociální situace v Evropě. Některé zásadní problémy však přetrvávají, navíc roste riziko nepříznivého hospodářského vývoje,“ vysvětlil přínos evropského semestru eurokomisař pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
Doporučení pro Českou republiku 2019:
1. Zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče. Přijmout projednávaná protikorupční opatření.
2. Podporovat zaměstnávání žen s malými dětmi, mimo jiné zlepšením přístupu k cenově dostupné péči o děti, a zaměstnávání znevýhodněných skupin. Zvýšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné podporou technických a digitálních dovedností a podporou učitelského povolání.
3. Zaměřit se v rámci investiční hospodářské politiky na dopravu, a zejména její udržitelnost, na digitální infrastrukturu, na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti, a to s ohledem na regionální rozdíly. Snížit administrativní zátěž pro investice a v oblasti zadávání veřejných zakázek podporovat soutěž více založenou na kritériích kvality. Odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.