Vláda ČR pod vedením premiéra Andreje Babiše prý nemá promyšlenou strategii pro restart české ekonomiky postižené koronavirovou krizí. Tuzemské firmy pomalu ale jistě ničí druhotná platební neschopnost. Vláda vymýšlí složité programy na jejich podporu, ale to je podle Mojmíra Hampla, jak dnes uvedlo zpravodajství CNN Prima NEWS, až krok číslo dvě. Stát měl, podle něj, v první řadě odložit firmám povinné platby. „To šlo zařídit škrtem pera a hned,“ říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Zároveň říká, že do České republiky již dorazily první příznaky hospodářské recese. Klesají maloobchodní tržby, mírně vzrostla nezaměstnanost. Za hlavní problém současné situace vidí v tom, že regenerace ekonomiky je možná teprve po vyléčení a my vlastně pořád nevíme, v jakém okamžiku budeme tu koronavirovou nákazu považovat za poraženou a od jakého okamžiku se může začít léčit ekonomika. Podle Mojmíra Hampla první skutečnou informaci o možné hloubce krize dostaneme v půlce května, kdy statistici zveřejní data o hrubém domácím produktu za první čtvrtletí. Problém ale bude daleko rozsáhlejší, než naznačují dosavadní údaje. Ekonomickou aktivitu přerušovaly celé provozy či továrny, což jsme v České republice nezažili ani v krizi let 2008 a 2009. Pro tyto části ekonomiky se doslova krevní oběh zastavil a ony nedostávají žádný kyslík, dusí se. „Velmi často dostávám zprávy, že už si firmy mezi sebou neplatí, a roste tak druhotná platební neschopnost. Lidé dostávají výpovědi. Některé části světové i domácí ekonomiky jsou opravdu na kolenou. Jen ve Spojených státech je třeba aktuální nárůst počtu žadatelů o podporu nejrychlejší a vůbec největší od časů, kdy tato čísla měříme, tedy od roku 1967. Takže opatrně, tohle není žádná prodloužená dovolená, ale masivní ekonomický šok?,“ dále uvádí Mojmír Hampl.

Ministerstvo financí je, podle Mojmíra Hampla, ve svých odhadech, mírně řečeno, daleko za realitou. „Já mám pořád nepříjemný pocit, že si prostě stále ještě neuvědomuje proporce hospodářského strádání, které nás čeká. Pokud se vrátíme s nezaměstnaností někam na konec roku 2013, tedy zhruba k sedmi procentům, a nepůjdeme výš, bude to ještě dobré,“ říká Mojmír Hampl.

Ve svém rozhovoru se ekonom Mojmír Hampl vyjádřil k činnosti nezávislé platformy KoroNERV-20, jejímž je členem. Sdělil k tomu, že jde o občanskou iniciativa několika lidí, kteří se už nemohli dívat na to, že média straší počtem nakažených a nikdo neřeší ekonomické důsledky zastavení ekonomiky a nesnaží se zmírňovat dopady. Začali tedy spolu spontánně pracovat a členská základna této platformy se neustále rozšiřuje. Mají mezi sebou i neekonomy, lékaře, novináře, experty na vzdělávání, takže si říkají, že výraz NERV v jejich názvu znamená „nejen ekonomická rada vlasti“. Zdůraznil, že teprve potom, tedy po vzniku této jejich platformy, ministr vnitra Jan Hamáček ustavil svůj tým expertů při Ústředním krizovém štábu a ještě později se obnovila Národní ekonomická rada vlády. Zároveň k tomu dodal, že v ekonomické skupině Ústředního krizového štábu pracují i lidé, kteří se angažují v v rámci jejich platformy. Současně dále podotkl, že jejich tým dává konkrétní náměty v konkrétních oblastech, od daní po reálnou ekonomiku a přičemž chceme z těchto jejich rad a doporučení vytvořit ucelený dokument, který bude otevřený všem – nejen vládě, ale celému veřejnému prostoru.

„Znovu jsme si uvědomili, jak velkou hodnotu má život a zdraví v západní civilizaci, jak daleko jsme to v péči o tuto hodnotu dotáhli. Když jen vidím často až hysterickou reakci na jeden virus a všeprostupující strach z něj, napadá mě, že si snad s odstupem času neřekneme, že jsme léčili chorobu tak intenzivně, až jsme při tom přizabili samotného pacienta,“ konstatoval Mojmír Hampl.

Na otázku, zdali má vláda již připravenu strategii, jak českou ekonomiku restartovat, odpověděl, že ji dobře promyšlenou nemá ani dnes. Opravdu by ho zajímalo, na základě jakých podkladů a analýz různá rozhodnutí o uvolnění vládních opatření vznikala a vznikají. „Jednoduše se dá říct, že vládě jde mnohem lépe zakazování a restrikce než rozmrazování a pomoc ekonomice. A že jí jde snáz přenášet náklady svých rozhodnutí na jiné ekonomické subjekty, než hledat účinnou pomoc na úkor státních prostředků, jakou by byly odklady sociálního a zdravotního pojištění či odklady DPH. Ty lze udělat škrtem pera a hned. Ne, vláda místo toho vymýšlela složité COVID záruky, které jsou až krokem dvě,“ doplnil svoji úvahu ekonom Mojmír Hampl.

Pokud jde o výši schodku ve státním rozpočtu, tak podle Mojmíra Hampla, může být i vyšší, než oněch 300 miliard Kč, ale současně zdůraznil, že jakmile se ekonomika znovu rozjede, musí se začít uzdravovat i veřejné finance. V poslední recesi z let 2011 až 2013 si Česká republika uškodili tím, že se zbytečně šetřilo a zvyšovaly se daně, což krizi zhoršilo. Podle Mojmíra Hampla ale nesmíme teď jít opačnou cestou a spustit „orgie rozpočtové nezodpovědnosti“, které by na léta znamenaly konec zdravých veřejných financí. Prostě to chce nepřehánět na žádnou stranu.

Mojmír Hampl se vyjádřil k dopadům koronavirové pandemie na světovou ekonomiku. Konstatoval, že pokud tento virus skutečně výrazně rozloží západní civilizaci, tak to bude jistě něco, co posílí globální ambice a roli Číny. „Stačí se podívat na ty zábavné komentáře, jak Čína pomáhá s rouškami světu, přitom jde prostě a jednoduše o čínský byznys, aby i méně bystrý pozorovatel zjistil, že takové ambice Čína nejen má, ale že v čase i narůstají,“ dodal ekonom Mojmír Hampl.

Pokud jde o vývoj v Evropě, dodal, že velmi záleží na tom, jak dlouho bude ekonomika takto „zavirovaná“. Pokud jen chvíli, euro to přežije. Pokud léta, a léta budou zavřené i hranice a nebude existovat volný pohyb osob, tak se změní v Evropě všechno, včetně Evropské unie. Ta by už nebyla nikdy stejná jako nyní.

Na otázku, zda Evropě, potažmo eurozóně, pomůže Německo, které očekává ztrátu produktu ve výši 7 až 20 procent a přitom má nejlepší prostor pro fiskální impuls ze všech zemí Evropy, odpověděl, že neví, jestli bude někoho Německo zachraňovat. „Já myslím, že bude hlavně zachraňovat samo sebe. Ostatně jako každý v EU. Rozhodně má oproti jiným výhodu, že má z čeho brát a může si dovolit veřejné peníze nyní utrácet,“ dodal Mojmír Hampl.

Pokud jde o dohodu ministryně financí Aleny Schillerové s Českou národní bankou na novele zákona o ČNB, který by jí umožnil skupovat středně a dlouhodobé vládní dluhopisy, konstatoval, že sic to nebyl komunikačně nejšťastnější vyjádření paní ministryně, ale ČNB by měla mít možnost kupovat všechny dluhopisy na sekundárním trhu, a aby mohla dělat jakési kvantitativní uvolňování „počesku“. To chtěla ČNB už dávno. Podle něho je to nejen správné, ale při velkých nákladech na odstranění koronavirového šoku i nutné. Bylo by přece nelogické, aby očekávané velké výpůjčky vlády zdražily ve špatných časech náklady na obsluhu dluhu firmám a domácnostem. Jediný, kdo může nakonec něco takového tlumit, je centrální banka.

Na otázku, neexistuje-li personální propojení mezi hnutím ANO a ČNB, odvětil, že činnost ČNB je dána zákonem. Je to zakázáno zákonem. O měnové financování vlády tedy nejde.

Dále se Mojmír Hampl vyjádřil k otázce, zda by nebyl efektivnější, kdyby ČNB posílala peníze rovnou na účty domácností, tak odpověděl, že by to bylo porušení měnového financování. Rozdávat přímo peníze lidem nebo přímo půjčovat státu nyní centrální banka nesmí.

Na otázku, zda lze na současné situaci najít něco pozitivního, odvětil, že jsme si u nás znovu uvědomili, jak velkou hodnotu má život a zdraví v západní civilizaci, jak daleko jsme to v péči o tuto hodnotu dotáhli.

V této návaznosti dodal, že se setkal s názorem, že bude nutné přehodnotit náš pohled na funkčnost ekonomického systému. To mu připomíná onu známou debatu ekonomů ve 20. letech minulého století, kdy mezi sebou diskutovali o tom, jestli se tržní hospodářství vyčerpalo a přežilo. Na otázku, zda nás nečeká něco podobného, odpověděl, že velké krize, války a podobné konflikty vždy otáčejí politicky kolo dějin doleva. Vždy, zdůraznil! „To je snad srozumitelná odpověď,“ dodal ekonom Mojmír Hampl.