Proč se nemocnice a poskytovatelé domácí péče nedohodly se zdravotními pojišťovnami? Jak tito poskytovatelé a odboráři vidí zajištění nemocniční a domácí péče v příštím roce? Hrozí pacientům horšení její kvality a dostupnosti? To byly ústřední myšlenky tiskové konference, kterou dnes v Praze uspořádaly Asociace českých a moravských nemocnic, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů.
V úvodu tiskové konference vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková, která prohlásila, že situace ve zdravotnictví je velice vážná a jeho hlavní problémy související s nedostatkem financí, které nejsou řešené. Upozornila, že Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a poskytovatelé domácí péče odmítli podepsat návrh zdravotních pojišťoven na úhrady péče v příštím roce, protože výše těchto úhrad by neumožnila poskytování této péče v dosavadním rozsahu a kvalitě.
Poté se ujal slova Lukáš Velev z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), který seznámil přítomné novináře se stanoviskem AČMN k průběhu dohodovacího řízení. Podle něho k dohodě s pojišťovnami, přes snahu AČMN, nedošlo. Hlavním důvodem je, že AČMN nemůže ohrozit dostupnost zdravotní péče a také její kvalitu. Rozhodně ale AČMN odmítá tvrzení, že si chtěla nárokovat další zatížení systému financování zdravotní péče. Jedná se čistě o nevstřícnost pojišťoven, které nyní na svých účtech disponují částkou 55 miliard korun.
V přiložené tiskové zprávě AČMN je uvedeno, že AČMN odmítla návrhy zdravotních pojišťoven, jejíž podstatou bylo zvýšení úhrad akutní péče v roce 2020 jen o 5,5 % a jen o 5 % u následné péče. Při očekávané nejméně 2,5 % inflaci by šlo o reálné zvýšení jen o 2,5 % resp. 3 %.
AČMN požadovala v akutní péči dorovnání inflace (2,5 %), zdroje na nejméně 10 % zvýšení mezd (6,5 % zvýšení úhrad) a nejméně 3 % na minimální opravy a údržbu vybavení. Celkem tedy pro rok 2020 zvýšení úhrad nejméně o 12 % proti roku 2019. Uvedené 10 % zvýšení mezd AČMN považuje za nezbytné k zabránění dalšího rozšiřování personální krize, která postupně zasahuje všechny regionální nemocnice, jejichž zájmy právě Asociace českých a moravských nemocnic hájí.
V následné péči požadovala AČMN zvýšení úhrad zdravotních pojišťoven o 1.000 Kč za jeden ošetřovací den. Požadavek vzešel z rozsáhlé analýzy nákladových dat z 61 zařízení s téměř 9.000 lůžek, která ukázala, že zdravotní pojišťovny platí za jeden ošetřovací den cca o 1 000 Kč méně, než jsou nezbytné náklady zařízení následné péče.
Regionální nemocnice nutně potřebují zvýšit přísun peněz!
Lukáš Velev dále uvedl, že dlouhodobým cílem asociace je, aby její členové poskytovali pacientům zdravotní péči na odpovídající úrovni. Za stávající situace je bohužel kvalita péče ohrožena. Pokud tak bude úhradová vyhláška zpracovaná bez přihlédnutí k návrhům AČMN, nastanou v regionálních zdravotnických zařízeních značné problémy. Odpovědnost za ně ponese Ministerstvo zdravotnictví ČR, uvádí stanovisko AČMN.
V přiložení tiskové zprávě Asociace českých a moravských nemocnic je také uvedeno, že v ČR se prodlužuje věk, což je pozitivní. Problém je, že poslední léta života tráví senioři a chroničtí pacienti v nemoci u nás o 9 let déle než ve vyspělých zemích. To nese problémy zejména následné péči, regionálnímu zdravotnictví a terénní péči. Přičemž následná péče je, podle AČMN, personálně i finančně „vytunelovaná“. Na 28,5 tis. Lůžek zde, dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), zůstalo už jen 1430 lékařů, tj. cca 1 lékař na 200 lůžek a sester jen 5886. Přitom v akutní péči je na cca 49 tis. lůžek 21,2 tis. Lékařů a 48 tis. sester, což je příkrý nepoměr.
Asociace českých a moravských nemocnic dále upozorňuje na fakt, že personální náklady těchto regionálních nemocnic dosahují až 60 % veškerých nákladů, zatímco ve fakultních nemocnicích tvoří jen kolem 40 %.
Charita ČR upozornila na problémy domácí zdravotní péče!
Koordinátorka zdravotních služeb Charity Česká republika Ludmila Kučerová uvedla, že několikaměsíční dohodovací řízení poskytovatelů domácí zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami skončilo bez výsledku. Ani jeden z návrhů na úhrady péče v příštím roce předložených poskytovateli nebyl přijat, o jednom dokonce pojišťovny odmítly i jednat. Sestry domácí zdravotní péče jsou od loňského srpna ve stávkové pohotovosti s cílem podpořit své požadavky.
Zároveň Ludmila Kučerová konstatovala, že současný způsob úhrady od zdravotních pojišťoven nepokrývá střediskům domácí zdravotní péče Charity Česká republika nezbytné náklady. Tím se Charita dostává do vážných finančních a provozních problémů s tím, že na tento problém Charita upozorňuje jak ministerstvo zdravotnictví, tak i zdravotní pojišťovny, přičemž tento problém nikdo neřeší.
Podle Ludmily Kučerové způsob úhrady domácí zdravotní péče pro rok 2020, který navrhly zdravotní pojišťovny, Charitě ČR negarantoval dodržení ústavně-právních principů, které ve svých nálezech formuloval Ústavní soud – a to pokrytí nezbytných nákladů. Proto jej Charita ČR musela odmítnout. Ve snaze o kompromisní řešení předložila tři návrhy, které vycházely ze skutečných nákladů. Od zdravotních pojišťoven nebyly přijaty s odůvodněním, že neodpovídají jejich finančním možnostem.
Z důvodu potřeby finančního krytí nákladů domácí péče požaduje Charita ČR zvýšení stávajících úhrad o 40 %, což zaručí, že neponeseme náklady na poskytování domácí zdravotní péče za zdravotní pojišťovny. Dále stanovení takových podmínek, aby pracovníci a spolupracovníci Charity dopředu věděli, kolik dostanou za péči zaplaceno. Dalším požadavkem je i zrušení regulačních mechanismů, které umožňují zdravotním pojišťovnám neuhradit část poskytnuté ošetřovatelské péče, přestože ji Charita ČR musela ze zákona poskytnout. A v neposlední řadě i vyčlenění dostatečných finančních prostředků na úhradu hrazené domácí péče ze strany státu tak, aby jednání se zdravotními pojišťovnami mohlo být do budoucna konstruktivní.
V obdobném duchu, že nedostatek peněz ohrožuje i práci terénních pracovníků domácí péče vystoupila i Hana Sklenářová z Diakonie Českobratrské církve evangelické, která hovořila o konkrétních zkušenostech z této oblasti v činnosti Diakonie.
Také odborům vadí nedostatek financí v této oblasti služeb!
Také předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel přednesli společné stanovisko obou organizací zdravotnických odborů, v němž se mj. uvádí, že v nemocnicích stále chybí zdravotničtí pracovníci všech profesí a jejich nedostatek ohrožuje pacienty. Na vykrytí nepřetržité akutní péče by mělo být v nemocnicích více o 3000 lékařů. Jejich skutečný nedostatek je ovšem zastírán faktem, že každý z přítomných lékařů je zatížen obrovským množstvím práce přesčas, která je v hrubém rozporu se zákoníkem práce a evropskou direktivou.
Všeobecných sester chybí více než 2.400, a to podle personální vyhlášky, která stanoví tak nízké počty zaměstnanců, že dochází k dlouhodobě nesnesitelnému přetěžování, k porušování zákoníku práce a dalších předpisů. Pro naplnění všech právních předpisů a zabezpečení kvalitní péče chybí 5500 sester a tisíce nižšího zdravotnického personálu (sanitáři, ošetřovatelky).
Poskytování zdravotní péče a zabezpečení jednotlivých nemocničních provozů je na úkor rodinného života zaměstnanců a mnohdy jejich zdraví. Extrémně přetížení zaměstnanci jsou potenciálně nebezpeční pro pacienty a je jen otázkou času, kdy nastane chyba. Zahraniční studie zabývající se vztahem počtu zaměstnanců a kvality poskytované zdravotní péče jsou dokladem tohoto tvrzení.
Tvrzení Ministerstva zdravotnictví, že zvyšování platových tarifů a základních mezd neřeší personální problémy nemocnic, není pravda. Ze statistických údajů ÚZIS ČR je patrné, že zvyšování platových tarifů a základních mezd zastavilo další úbytky pracovníků, zvláště všeobecných sester. Toto tvrzení je také v rozporu s výsledky dotazníkového šetření Ministerstva zdravotnictví ČR, kde více než 75 % všeobecných sester konstatuje, že jedním z hlavních důvodů jejich setrvání v nemocnicích je zvyšování platů a mezd.
Ve stanovisku zdravotnických odborů se dále uvádí, že odbory považují za paradoxní současný postoj Ministerstva zdravotnictví ČR, které po letech dohadování o výši úhrad a o tom, co pokrývají, najednou otočilo a připouští, že nárůsty úhrad za poskytnuté zdravotní služby vystačily pouze na krytí zvýšení platů a mezd. Na všech jednáních v minulých letech totiž ministerstvo tvrdilo, že nemocnice dostávají finance nejen na platy a mzdy, ale také na svůj rozvoj. Odmítalo námitky nemocnic, že zvýšení úhrad je nedostatečné. Odbory připomínají, že do letošního roku to bylo vždy Ministerstvo zdravotnictví, které vytvářelo úhradové vyhlášky a určovalo výši finančních prostředků poskytnutých za odvedenou zdravotní péči.
Za velmi důležité považují zdravotnické odbory udržet rozsah domácí péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách. Je racionální a pro pacienta lepší, když může být ošetřován doma. Zároveň konstatují, že domácí péče je nezastupitelná.
Zdravotnické odbory rovněž upozorňují, že ministerstvo zdravotnictví se svými kroky snaží proti sobě stavět zaměstnavatele a zaměstnance, jednotlivé skupiny poskytovatelů zdravotní péče i jednotlivé skupiny zaměstnanců. Jako příklad uvedli nedávné prohlášení ministra Adama Vojtěcha o tom, že lékařům a zdravotnickému personálu již nejde tolik o platy a mzdy, ale i o rozvoj nemocnic. Martin Engel v této souvislosti naznačil, že právě toto prohlášení ministra Adama Vojtěcha měla nejspíše za cíl diferencovat jednotný postoj zdravotnického personálu s tím, že lékař, kdy se mu připočítají i služby, tak může mít až 90.000 Kč, zatímco řada u zdravotních sester nedosáhne ani na oněch 33.000 Kč, jak je u sester proklamováno, že dostávají.
V závěru svého stanoviska obě odborové organizace vyzývají Ministerstvo zdravotnictví ČR, aby zajistilo dostatek financí na úhradu zdravotní péče, včetně zvýšení platových tarifů a mezd, zvýšení počtu zaměstnanců a potřebných investic.
Pro rok 2020 požadují rozdělit do všech segmentů 45 mld. Kč, přičemž 25 mld. Kč by bylo přesunuto z účtů zdravotních pojišťoven. Zároveň i zvýšit úhrady nemocnicím minimálně o 12 %, přičemž racionální zvýšení je o 15 % (srovnávání úhrad). Dále zvýšit: úhrady za následnou péči o 1000 Kč na lůžko a den, úhrady za domácí péči o 40 %, úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách o 40 % a ostatním segmentům zvýšit úhrady proporcionálně.
Poté Dagmar Žitníková uvedla, že navýšení úhrad je základním předpokladem pro udržení kvality poskytované zdravotní péče s tím, že není důvod pro hromadění peněz na účtech zdravotních pojišťoven, což je mimochodem v rozporu se zákonem, jak upozorňují zdravotnické odbory.
Současně Dagmar Žitníková prohlásila, že zdravotnické odbory vyzývají ministra zdravotnictví, aby přestal situaci bagatelizovat, a aby konal. Požadují, aby v úhradové vyhlášce, kterou bude ministerstvo zdravotnictví vydávat pro příští rok, akceptovalo požadavky poskytovatelů a odborů.