• Zveřejněno: 10.07.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

O tom, že situace v sociálních službách v České republice je velmi složitá, se v naší společnosti ví již řadu let. Každý rok se Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) snaží na tuto situaci vládu, ministerstvo zdravotnictví a další státní orgány a instituce upozornit a požaduje dostatečné navýšení objemu peněz na financování sociálních služeb, které jsou určeny pro naše starší a většinou i nemocné spoluobčany.

Je tomu tak i v letošním roce, kdy zdravotnické odbory žádají o navýšení finanční částky na sociální služby na rok 2020 přes státní rozpočet o 5 mld. Kč a přes zdravotní pojištění zvýšení úhrad za poskytovanou zdravotní péči o 40 %. O vysvětlení, proč zdravotnické odbory vznesly tento požadavek, jsme požádali předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou a také i místopředsedkyni odborového svazu Janu Hnykovou, která má na starosti oblast sociálních služeb.

„Abychom vysvětlili požadavek navýšení pro sociální služby o 5 mld. Kč pro příští rok, tak se musíme vrátit skoro o rok zpět. V září 2018, kdy se připravoval návrh státního rozpočtu na rok 2019, k němu náš odborový svaz vznesl připomínku, že je potřeba dát více peněz do sociálních služeb. V září 2018 jsme pro rok 2019 navrhovali zvýšit částku uvedenou v návrhu státního rozpočtu o 3 mld. Kč. Byla to logická částka, protože vycházela jak z našich propočtů, tak z propočtů MPSV. Nechtěli jsme, aby se letos opakovaly neblahé zkušenosti z předcházejících let, kdy nedostatek financí na sociální služby znamenal, že se musely v průběhu roku vždy najít peníze na jejich dofinancování. Bez dofinancování nebylo možné ani jeden rok sociální služby vůbec provozovat. Vloni vláda náš požadavek přešla a letos se opět naše predikce plně potvrdily,“ konstatovala v úvodu našeho rozhovoru předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková.

Podle Dagmar Žitníkové se stejná situace, to je s chybějícími financemi pro sociální služby, opakuje každý rok. Ve státním rozpočtu je částka na sociální služby podhodnocená, neodpovídá skutečným potřebám. Odborový svaz na podfinancování vládu a další státní orgány a instituce opakovaně upozorňuje a požaduje objemy financí zvýšit. Objektivně je ovšem nutné konstatovat, že částky pro sociální služby se zvyšovaly, ale toto zvýšení je v souvislosti s vývojem demografické křivky nedostatečné, potřeba péče se neustále zvyšuje. Podfinancování sociálních služeb působí také samozřejmě problémy poskytovatelům sociálních služeb, kteří s přidělenými částkami nevystačí a opakovaně upozorňují, že s nízkým objemem peněz nelze zajistit provoz sociálních služeb. Letos je situace opět stejná. Do situace se vložila v květnu Asociace krajů ČR, která má největší zodpovědnost za provoz zařízení sociálních služeb u nás, a upozornila vládu, že pro rok 2019 chybí finance pro sociální služby ve výši 1,9 mld. Kč. Po určité diskusi, která se k tomu přirozeně v naší společnosti rozvinula, vláda nakonec v červnu slíbila, že zajistí miliardu korun s tím, že dalších 0,9 mld. Kč bude zajištěno dodatečně z evropských fondů.

Dagmar Žitníková zdůraznila, že český stát se musí potřebné finanční prostředky zajistit, protože postarat se o vlastní občany v tíživé sociální situaci je jeden ze základních atributů státu!

Stát by se měl postarat také o lidi, kteří pečují o jiné. Dagmar Žitníková se dále zabývala situací zaměstnanců v sociálních službách. Znovu připomněla, že průměrný plat zaměstnanců v sociálních službách je skoro 5000 Kč pod průměrnou mzdou v národním hospodářství. Ještě horší je situace v odměňování zaměstnanců v neziskovém sektoru. Jako příklad uvedla zdravotní sestry v domácí péči. Poskytovatelé těchto potřebných služeb nedostávají ze strany českého státu dostatek financí na svoji činnost, a proto jsou i zdravotní sestry finančně podhodnocené. „Víte, tyto zdravotní sestry musí být erudované. Při svém výkonu povolání, zejména když docházejí do domácností, nemají za zády lékaře, aby jim v případě nějaké zdravotní komplikace poradil, musí se rozhodnout samy a okamžitě. Proto také mají bakalářské vzdělání, aby tuto situaci zvládly,“ vstoupila do rozhovoru Jana Hnyková, která tímto způsobem podpořila myšlenku, že zdravotní sestry v domácí péči jsou finančně podhodnocené.

„Z dat, která máme k dispozici z Charity České republiky, je zřejmé, že jednotlivé agentury domácí péče dostávají na úhradách ze zdravotního pojištění na jednu sestru v průměru na mzdové náklady částku ve výši 25.000 Kč měsíčně, což je naprosto nedostatečné. Připomínáme, že tato částka je ne hrubou, ale superhrubou mzdou. Na zaměstnance tedy v hrubém zůstává asi 19.000 Kč. To je důvod, proč požadujeme navýšit úhrady za poskytovanou péči o 40 %. Za 19.000 korun hrubého měsíčně vám dnes skoro nikdo pracovat nebude. Není možné sestry v domácí péči zneužívat. Jejich práce je nezastupitelná, o pacienty se vesměs starají 24 hodin denně. Takové finanční ohodnocení jejich práce je nedůstojné,“ uzavřela tuto část našeho rozhovoru Dagmar Žitníková.

Zdravotní pojišťovny by měly převést 25 miliard korun!

Obě odborářky poté formulovaly jasný a jednoznačný požadavek odborového svazu, dále Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, Asociace českých a moravských nemocnic a charitativních organizací, aby úhrady ze zdravotního pojištění byly pro domácí péči a sociální služby zvýšeny o 40 %. Konkrétně uvedly, že navýšení o 40 % představuje částku pro každý segment (domácí péči a sociální služby) okolo jedné miliardy. Podle Dagmar Žitníkové uvedené navýšení nebude představovat extrémní zlepšení finanční situace sester, protože část financí bude samozřejmě využita na zlepšení péče o pacienty. Nicméně aby to bylo alespoň na úrovni solidního ohodnocení jejich práce. Připomněla, že odbory spolu s dalšími institucemi požadují, aby ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pro příští rok přes úhradovou vyhlášku přidal poskytovatelům zdravotní péče navíc 45 mld. Kč. Finance na zvýšení úhrad jsou. Zdravotní pojišťovny mají na svých účtech významné přebytky, které je možné použít na zlepšení péče o pacienty a zvýšení platů a mezd personálu. Systémově ovšem využití přebytků z účtů zdravotních pojišťoven situaci nevyřeší. Zásadním problémem českého zdravotnictví je jeho extrémní podfinancovaní, dnes už to dokonce ani nikdo nepopírá. Pro srovnání - v České republice se na zdravotnictví vydává okolo 7 % HDP, přičemž průměr zemí OECD se pohybuje okolo 9 % HDP. V řadě okolních evropských zemí je objem financí vydávaných na zdravotnictví daleko vyšší – okolo 11 % HDP (Německo, Rakousko). „Jestliže 1 % HDP činí 50 mld. Kč, tak zvýšení výdajů na zdravotnictví na 9 % HDP, jako je tomu v zemích OECD, by činilo asi 100 miliard korun, které by měl český stát najít, třeba tím, že ušetří někde jinde, kde z toho má prospěch jen úzká skupina lidí,“ poznamenala Dagmar Žitníková.

Jana Hnyková k tomu dodala, že například 47 mld. Kč je v návrhu státního rozpočtu pro obnovitelné zdroje, přičemž jsou tím míněny pověstné solární elektrárny, kdy zisk jde právě do kapes jejich majitelů, tedy úzké skupině podnikatelů, a to nikoliv podstatné části našich spoluobčanů, kterými jsou právě uživatelé sociálních služeb. Nad tím by se vláda a Parlament ČR měly zamyslet.

„Stále slyšíme od zdravotních pojišťoven, že tato částka 50 mld. Kč je v podstatě rezerva na horší časy,“ pokračovala ve svém zdůvodnění potřeby navýšit finanční částku do zdravotnictví, domácí péče a na ošetřovatelskou péči v sociálních službách Jana Hnyková. Podle ní jsou ale důležitější priority pro český stát, než jsou třeba solární elektrárny. Těmito prioritami, jak si myslí čeští zdravotníci a pracovníci sociálních služeb, by měla být především péče o naše spoluobčany, kteří již ve svém věku tuto pomoc potřebují, dodala Jana Hnyková.

Vyrovnat platy zdravotních sester v následné a domácí péči!

Podle Dagmar Žitníkové by 25 miliard korun, které by zdravotní pojišťovny poskytly, pomohlo vyřešit řadu nesrovnalostí a problémů, které v českém zdravotnictví a také v sociálních službách existují. Bylo by možné použít ve prospěch pacientů nové technologie, nemusely by se sbírat na nemocné děti víčka a také by bylo možné srovnat rozdíly v základních platech zdravotních sester a dalších zaměstnanců ve všech typech nemocnic. Za odbory připomíná, že nepožadují úplně stejné platy pro všechny, to je utopie. Chtějí pouze srovnat základní platy a ty tvoří zhruba 60 % z celkového příjmu.

Jana Hnyková k tomu dodala, že odbory dlouhodobě prosazují také zrušení tabulky č. 1 a posunutí těchto zaměstnanců do vyšší tabulky. Jde totiž o to, že v tabulce č. 1 jsou zařazeni zaměstnanci stravovacího úseku, prádelny, údržby, administrativa a ti mají mnohdy základní platy pod úrovní minimální mzdy, což je podle zákona nepřípustné a zaměstnavatel těmto pracovníkům tarify dorovnává. Dnes, kdy ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda, odsouhlasí jedné skupině zaměstnanců navýšení platu o 2 % a jiné o 5 % či dokonce i o 7 %, to vytváří určité napětí v pracovních týmech, které se starají o naše spoluobčany, uvedla Jana Hnyková. „Proto je ze strany odborů vytyčován požadavek na plošné zvýšení platů a mezd, což současné vedení ministerstva zdravotnictví nevidí, když neustále prosazuje diferenciaci ve výši platů pro zdravotnický personál,“ prohlásila Jana Hnyková.

Také domácí péče je nedílnou součástí současného systému.

„Pokud jde o domácí péči, ta navazuje na akutní léčbu pacientů v nemocnicích. Mnoho pacientů může být za podpory svých příbuzných a agentur domácí péče ošetřováno doma, což je pro ně nejlepší alternativa. Jsme opět u toho, co by si český stát měl uvědomit, to je, že zajistí péči o své občany, kteří si na stáří peníze naspořili formou zdravotního pojištění nebo peníze budou ´ležet´ na účtech zdravotních pojišťoven, přičemž by měly být využity ve prospěch pacientů, to je našich spoluobčanů,“ zdůraznila opět myšlenku převodu 25 miliard korun ze zdravotních pojišťoven do zdravotnictví Jana Hnyková.

Když jsme opět hovořili o potřebě převodu 25 miliard korun z účtů zdravotních pojišťoven a jejich částečného využití pro oblast sociálních služeb a domácí péče, uvedla Dagmar Žitníková, že poskytovatelů sociálních služeb a domácí péče, je opravdu hodně. Dagmar Žitníková také připomněla historii vzniku domácí péče. Agentury domácí péče, pokud je neposkytuje Charita ČR, nebo Diakonie Českobratrské církve evangelické, se velmi často vyprofilovaly ze zdravotních sester, které dříve působily u obvodních lékařů jako geriatrické sestry. Často jde o malé skupiny sester, které práci ve prospěch pacientů vnímají jako poslání a dokáží se doma postarat o pacienty, kteří jsou opravdu ve velmi vážném zdravotním stavu. Bohužel vzhledem k podfinancování této oblasti zdravotní péče to dnes mnohdy tyto malé rodinné agentury nejsou schopné ekonomicky zvládnout. V současné době i v této oblasti vznikají silné ekonomické řetězce, které se zaměřují na poskytování domácí péče. Řetězce mají nejen potřebné finance pro svoji činnost, ale také i výborně vybavené technické zázemí, což jim umožňuje prostřednictvím nabídky nízkých cen pro koncového zákazníka úspěšně konkurovat právě těm zdravotním sestrám, které působí v malých skupinkách. Nicméně každá mince má dvě strany. Malé agentury se obávají, že pokud nastane i v oblasti domácí péče monopol řetězců, tak hrozí nebezpečí, že do budoucna právě tyto řetězce z ekonomických důvodů nebudou stát o ošetřování pacientů, kteří jsou těžce zdravotně postiženi a potřebují zvláštní osobní péči. Proto je třeba, aby se malým skupinkám zdravotních sester – malým agenturám domácí péče, dostalo podpory státu prostřednictvím zvýšených úhrad,“ zdůraznila Dagmar Žitníková.

„Cílem odborů je, aby se pro každého pacienta, pokud ho potřebuje, našlo lůžko v nemocnici. Nicméně jsme přesvědčeni, že pro každého pacienta, pokud je to možné, je mnohem lepší, když může být ošetřen doma, v kruhu rodiny. Všechny části zdravotní péče mají v systému své místo. Je nutné pečovat o lidi efektivně a podle jejich přání a možností systému,“ dodala Dagmar Žitníková.

I v domovech seniorů je co zlepšit!

Samozřejmě, že náš rozhovor se také stočil i k problematice pobytových zařízení, to je především k péči o naše spoluobčany v domovech seniorů. Podle Jany Hnykové základním požadavkem odborů je, aby v těchto pobytových zařízeních byli ve funkcích jejich ředitelů erudovaní a zkušení odborníci, kteří by dodržovali nařízení vlády či ministerstva práce a sociálních věcí, případně i ministerstva zdravotnictví, pokud jde o zdravotní péči o seniory, kteří v těchto zařízeních pobývají.

Jana Hnyková v této souvislosti upozornila, že by zdravotní sestry měly dostávat i příplatek za neuropsychickou zátěž. Přičemž v řadě konkrétních případů tento příplatek sestry od ředitelů těchto domovů seniorů nedostaly. Jednání o této záležitosti proběhlo v domově seniorů v Chocni nebo i v Královéhradeckém kraji. „Právě ředitelé by měli bojovat za své zaměstnance, aby se tyto týmy stabilizovaly. Ze své praxe vím, že když dojde tímto způsobem k oslabení pracovního týmu, odráží se to nakonec v péči o tyto naše starší občany, kteří tuto zdravotní péči potřebují,“ uvedla Jana Hnyková.

Pokud jde o finance v domovech seniorů, je třeba říci, že existují domovy seniorů a domovy seniorů se zvláštním režimem. Přitom je to obvykle v jednom objektu. Takže, když si vezmete do úvahy materiální náklady na činnost obou zařízení, které se nalézají v jednom objektu či hned vedle sebe přes dvůr, tak je logické, že ekonomicky by se vyplatilo to sjednotit, čímž by přirozeně stát ušetřil, dále konstatovala Jana Hnyková.

Výpomoc formou příplatků by pomohlo stabilizovat situaci

Podle Dagmar Žitníkové by určitým řešením složité situace personálu v sociálních službách byla i výpomoc formou benefitů, jaké mají určité profese, například policisté, hasiči či jiné obory činnosti. „Tedy dát určitou částku jako stabilizační příspěvek k jejich platu. Zvýšená částka platů by zaměstnance, kteří pečují o lidi, motivovala k tomu, že by v sociálních službách zůstali pracovat a neodcházeli by do jiných profesí,“ uzavřela Dagmar Žitníková náš rozhovor o situaci v sociálních službách.