V této složité době, kdy výskyt koronaviru omezuje náš běžný život, bychom měli přemýšlet i o tom, jak maximálně eliminovat starosti obyvatel o svou existenci ve výživě vlastních rodin. Konstatoval to ve svém zamyšlení prezident Agrární komory (AK) ČR Zdeněk Jandejsek.
Ve své úvaze o tom, do jaké míry je české zemědělství a potravinářství zárukou bezpečnosti a kvality našeho státu, uvedl, že v únoru představitelé Agrární komory ČR přesvědčovali poslance na zasedání 31. schůze zemědělského výboru PSP ČR o nezbytnosti zapracovat do novely zákona o potravinách minimální procento domácích českých potravin a každým rokem, tj. od roku 2021, zvyšovat podíl domácích českých potravin. Podle nich je důvodů pro zvýšení soběstačnosti v potravinách hned několik.
V první řadě je to zdraví obyvatel, protože pro obyvatelstvo je nejvhodnější strava, která roste tam, kde člověk žije. Strava odjinud není pro nás přirozená. Tělo se musí přizpůsobovat. Co je ještě důležitější, je fakt, že v České republice máme výrazně nižší spotřebu pesticidů a umělých hnojiv ve srovnání s jinými státy EU, které na náš trh dováži jejich potraviny. Česká republika spotřebovává 1,85 kg účinných látek na 1 ha a například Belgie 8 kg, Itálie 7,8 kg, Portugalsko 6,2 kg, Španělsko 4,8 kg, Spolková republika Německo 3,7 kg a Rakousko 3,4 kg účinných látek na hektar. U umělých hnojiv je naše spotřeba 124 kg čistých živin na hektar půdy, ale Irsko spotřebovává 510 kg, Lucembursko 420 kg, Belgie 290 kg, Velká Británie 240 kg, Spolková republika Německo 220 kg čistých živin na hektar půdy. Je nutné mít tyto skutečnosti na paměti vždy, když kupujeme potraviny pro sebe a své blízké.
Kvalitní potraviny ovlivňují zdraví obyvatel
Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek dále upozornil, že přes kvalitní potraviny ovlivňujeme zdravotní stav mladé generace, přičemž kvalitní potraviny mají zároveň příznivý vliv i na prodloužení průměrné délky života a zlepšení jeho kvality a tím mají vliv i na snížení finančních nákladů států na zdravotní péči naších obyvatel. Proto také druhým důležitým důvodem pro zvýšení podílu domácích potravin na našem trhu je zlepšení kvality životního prostředí. Zvýšení podílu českých potravin ve vertikále je ekologické opatření, nejen z důvodu snižování uhlíkové stopy, ale i z důvodu snížení spotřeby paliv (fosilních nebo alternatívních druhů), protože jen potraviny k nám vozí více než 100.000 kamionů ročně.
Se zvýšenou dopravou souvisí i škody na zvířatech, nehody (resp. střety se zvěří). Ročně je to téměř 16 tisíc srážek s lesní zvěří a domácími miláčky (co je příčinou asi 15 % nehod) a jejich počet narůstá. V roce 2019 byl nejvyšší nárůst nehod u srážek se zvěří oproti roku 2018 a to o +3.116 střetů. V případě, že snížíme přepravu potravin na dlouhé vzdálenosti, snížíme také náklady na opravy silnic. Vždyť na opravy dálnic a silnic I. až III. třídy vynakládáme ročně cca 30 mld. Kč. „Musím zdůraznit, že potraviny, které si doma vyprodukujeme, patří k nejkvalitnějším potravinám na světě. Naše potraviny splňují přísná kritéria na bezpečnost potravin, kontrola české produkce je zabezpečena na všech stupních výroby a zpracování, přičemž se začíná od kontroly a certifikace osiv a sadby, přes kontrolu krmiv, kontroly na farmě, kontroly při zpracování, přepravě a kontroly při prodeji,“ uvedl Zdeněk Jandejsek.
Je nutné zabezpečit dostatek potravin pro všechny
Prezident Agrární komory ČR dále konstatoval, že je nutné myslet na nárůst světové populace a nutnost zabezpečit dostatek potravin pro téměř 10 mld. obyvatelů světa v roce 2050. Protože si možná někteří lidé ani neuvědomují důležitost soběstačnosti v potravinách. Mnohé maloobchodní prodejny v současné době veřejně deklarují podíl až 80 % českých potravin na pultech. Proto by nemělo být, podle Agrární komory ČR, v praxi problémem schválit pozměňovací návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích podílu domácích potravin, které by měly dosáhnut minimálně 55 % v 2021 a v průběhu dalších let narůstat po 5 %, aby se na tento pozvolný růst stačili připravit naši prvovýrobci a zpracovatelé.
Podle statistických údajů je naše soběstačnost u různých komodit výrazně odlišná. Průměrná soběstačnost je na úrovni 25 % u zeleniny, 30 % u ovoce, v hovězím masu jsme soběstační na 100 % s tím, že v roce 1989 činila spotřeba 23,5 kg, oproti spotřebě v současné době, která je jen 7,8 kg na obyvatele za rok. U vepřového masa je to cca 39 %, u drůbežího masa 54 až 64 %, u vajíček 54 až 60 %, u mléka 88 až 90 %, a to včetně spotřebovávaných mléčných výrobků.
Kvalitu půdy příznivě ovlivňuje živočišná výroba
Výroba jednotlivých komodit souvisí se systémem hospodaření. Hospodaření systémem péče řádného hospodáře ovlivňuje zadržování vody v půdě, což je dáno dostatkem organické hmoty v půdě. Protože drobtovitá struktura půdy zajištuje vysokou jímavost vody v půdě. Příkladem je studie z Dánska, kdy se v ní uvádí, že v půdě je více vody jak ve všech řekách, přehradách a nádržích, pokud je půda v optimálním stavu. Zároveň to má vliv i na zlepšení vodního režimu. Když je vyváženost v zemědělských soustavách, tedy vyváženost mezi rostlinou a živočišnou výrobou, má tento stav vliv na úrodnost půdy a na předcházení půdní eroze.
Podle Zdeňka Jandejska se tedy dostáváme ke struktuře osevního postupu plodin, která souvisí přímo s chovem hospodářských zvířat. Struktura plodin se vlivem nastaveného systému bude měnit, změní se na úkor obilovin a řepky, různých trav, více se rozšíří pěstování motýlokvětých rostlin. Je nutné pěstovat jetele, vojtěšky, luskoviny a jejich směsky, které jsou delší dobu na půdě. Tedy dochází k minimální erozi, k poutání vzdušného dusíku, dochází k snížení spotřeby průmyslových hnojiv a vyvážené soustavy zajistí zlepšení zatížení půdy hospodářskými zvířaty, nebude eroze ani vodní a ani větrná. Všechny tyto kroky zároveň povedou ke zlepšení podmínek pro život na venkově a stabilizaci zaměstnanosti v sektoru zemědělství a potravinářství. To jsou všechno důvody, proč našim zemědělcům záleží, stejně jak v jiných vyspělých zemích, na posílení výroby domácích českých potravin z českých surovin.
Do ekonomického souladu dát dodavatelsko-odběratelské vztahy!
Důležitým důvodem je vyváženost v dodavatelském řetězci, tedy u producentů, u spotřebitelů a u maloobchodního prodeje. Naší domácí českou výrobu je nutné zabezpečit při jakémkoliv výkyvu na zahraničním trhu, jako jsou kalamity, hurikány, pandemie apod., kdy při závislosti na dovozu budou výkyvy znatelné. Příkladem z minulosti jsou komodity vajíček a másla.
Tyto argumenty představitelé Agrární komory ČR prezentovali na jednání poslanců zemědělského výboru, přičemž Zdeněk Jandejsek to komentoval slovy, že je „rád, že až na malé výjimky téměř všichni poslanci zemědělského výboru podpořili požadavky na zvýšení zastoupení českých potravin na domácím trhu. Je zřejmé, že většina poslanců zemědělského výboru chce zařadit do návrhu zákona výše uvedený požadavek, který se týká soběstačnosti a uvědomují si tento problém více než kdykoliv v minulosti. Uvědomují si, že budoucnost českých zemědělců, potravinářů, ale hlavně obyvatelů naší vlasti je v jejich rukou“. Současně zdůraznil, že Česká republika má vhodné podmínky pro zemědělství a díky domácím potravinám naši zemědělci a potravináři dokáží naše obyvatelé zásobit zdravými potravinami v každém období, nejen tehdy, když je potravin v Evropě dostatek, ale i v případě, že bude problém s dovozem surovin ze vzdálených zemí.
V závěru své úvahy konstatoval, že dnes o významu domácí produkce už nepochybuje nikdo. „Važme si proto českých zemědělců a potravinářů. A vás, čeští zemědělci a potravináři prosím, vytrvejte ve svém úsilí,“ zdůraznil. Načež našim zemědělcům a potravinářům poděkovala za jejich píli a práci, kterou odvádějí pro všechny obyvatele, kteří u nás žijí.