• Zveřejněno: 02.04.2019

Jízdní výhody jsou produktem, který je součástí firemní a státní politiky prakticky po celou historii národních železničních společností působících na území  dnešní České republiky. Jejich reálný význam sice měnil*₁ a mění podobu dle aktuální společenské, ekonomické a politické situace, nicméně vždy znamenal a znamená pro dotčené zaměstnance pocit sounáležitosti s firmou. Pro rodinné příslušníky jízdní výhody také slouží jako určitá kompenzace za čas (víkendy, svátky, noční dobu a tisíce hodin přesčasů), který jejich manželé(ky), nebo rodiče strávili a stále stráví, na rozdíl od většiny ostatních občanů, mimo domov.

 Pro podniky poskytující jízdní výhody tyto často pomáhají zajišťovat vysokou míru mobility jejich zaměstnanců a úspory osobních nákladů (cestovní náhrady apod.), jelikož v době modernizace a centralizace řady činností a omezování počtu pracovišť v terénu se trvale zvyšují nároky na potřebu dojíždění zaměstnanců na vzdálenější pracoviště.

 Jízdní výhody také velmi často působily jako argument pro určitou mzdovou zdrženlivost ze strany zaměstnanců. Také v současné době, kdy je na železnici citelný nedostatek provozních zaměstnanců v rozhodujících profesích (strojvedoucí, výpravčí, elektromontéři, technici údržby zabezpečovacího zařízení, atd.) a omezené ekonomické možnosti železničních společností neumožňuji výraznější nárůst mezd, který by přilákal nové zaměstnance, jsou jízdní výhody z hlediska nákladů na jeho pořízení pro zaměstnavatele  relativně velmi levný benefit, který lze zaměstnancům poskytnout.

Je třeba také zdůraznit, že náklady na zajištění možnosti poskytování jízdních výhod rozhodně nelze vyčíslit jako teoretický výpočet ušlých tržeb. Nelze totiž kvalifikovaně odhadnout, které služby ČD a v jakém rozsahu by v případě zrušení režijek jejich stávající uživatelé od ČD kupovali, jelikož mohou využívat k dopravě i jiné dopravní prostředky. Navíc je zřejmé, že zrušení režijek by ani nevedlo k žádnému významnému snížení nákladů ČD, protože na počty potřebných kolejových vozidel nebo počty potřebných zaměstnanců v železničním provozu, stejně jako např.  na výši spotřeby energií by toto nemělo žádný vliv. Celá myšlenka režijních jízdenek je založena na využívání určité přepravní nadkapacity, která z podstaty způsobu organizace železničního provozu u většiny spojů vzniká.

 Železničáře v nedávné minulosti velmi trápila nepřetržitá a populisticky vedená negativní kampaň (živená některými médii a částí politického spektra) vůči existenci jízdních výhod pro železničáře a jejich rodinné příslušníky. Tito kritici vždy zapomněli dodat, že určitou formu benefitů poskytuje téměř každý zaměstnavatel (instituce) v této zemi.

 Všechny odborové organizace působící u národních železničních podniků proto velmi přivítaly, když se počínaje rokem 2010 nakonec našel oboustranně přijatelný kompromis MD ČR zastupujícím v této problematice Vládu ČR a zástupců zaměstnanců, ohledně všeobecně přijatelné ceny jízdních výhod. Po této dohodě prakticky přestaly všechny negativní kampaně, to rovněž svědčí o její vyváženosti a společenské přijatelnosti. Pro úspěch dohody museli zástupci zaměstnanců vynaložit nemálo úsilí, aby přesvědčili držitele jízdních výhod, že relativně masivní “skokové“ zvyšování ceny, je vyváženo celospolečenským konsensem.

 V této souvislosti nepovažujeme za zcela šťastně uchopenou a znovu  diskutovanou problematiku negativních finančních dopadů ustanovení § 33 zákona 77/2002 na nositele jízdních výhod – ČD, a.s. Dovolujeme si také upozornit, že drtivá část stávajících držitelů režijních výhod byla dříve zaměstnanci ČD, a.s. (resp. ČSD, s. o.) a při všech transformačních krocích, konaných vždy z rozhodnutí Vlády ČR, byla touto ujištěna, že nebude krácena na svých mzdových, sociálních a jiných nárocích. Jsme si však vědomi, že České dráhy nemohou finanční dopady těchto rozhodnutí nést samy, proto jsme v roce 2017 navrhli dle našeho názoru přijatelné řešení, které kromě vedle základního ročního prolongačního poplatku za režijku otevírá pro ČD další možnosti příjmů. Po mnoha jednáních došlo v závěru roku 2017 k dohodě zúčastněných stran s MD ČR, Tato dohoda byla zakotvena zejména v Memorandu o udržení sociálního smíru na železnici v souvislosti s řešením problematiky jízdních výhod na obdbí 2018 – 2019, které podepsali zástupci MD ČR a odborových centrál působících na železnici dne 4.12.2017.

Dohodnuté  řešení zahrnuje nově i kompenzaci  úniku tržeb za režisty u tzv. komerčních vlaků a vlaků provozovaných na základě výsledků budoucích nabídkových řízení. Cena jízdních výhod (ročního kuponu) je nově rozdělena do tří složek:

  • základní roční poplatek (opravňuje držitele k užívání vlaků v závazku veřejné služby, které byly dopravci ČD zadány formou přímého zadání) – aktuálně ve výši 1100 Kč pro zaměstnance, 600 Kč pro děti a bývalé zaměstnance – důchodce, a 1250 Kč pro rodinné příslušníky zaměstnanců a důchodců.
  • roční příplatek za komerční vlaky a vlaky soutěžené v nabídkovém řízení (opravňuje držitele k užívání vlaků vedených na komerční riziko ČD a dále vlaků ČD, které bude provozovat v závazku veřejné služby na základě úspěchu v nabídkových řízeních MD ČR nebo krajů) – uhradí svým zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům a důchodcům – bývalým zaměstnancům zaměstnavatel (u ČD Cargo a SŽDC úhrada podléhá zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění). Aktuální výše příplatku činí u zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků 690 Kč, u dětí do 15 let a důchodců 350 Kč.
  • roční příplatek za jízdní kola (zavazadla) – aktuálně 490 Kč - hradí pouze svým zaměstnancům zaměstnavatel (u ČD Carga a SŽDC úhrada podléhá zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění)

Cenu lze u všech tří kategorií meziročně měnit v závislosti na změně situace (tj. zejména při změně počtu jednotlivých kategorií vlaků (závazkové z přímého zadání, z nabídkových řízení, vedené na komerční riziko), případně v reakci na jiné změny. Všechny strany se shodly na tom, že toto řešení umožňuje dostatečnou kompenzací pro dotčeného dopravce - ČD. Odborové organizace na železnici zároveň jednoznačně deklarovaly, že nepožadují rozšíření uplatnění § 33 pro uznávání jízdních výhod u jiných dopravců než ČD, a.s..   

Je třeba zdůraznit, že řešení zaměstnaneckých jízdních výhod jinými způsoby, o kterých hovoří v odůvodnění svého návrhu na zrušení § 33  zákona 77/2002 Sb.  poslanec Ing. Martin Kolovratník (tj. státem nařízená sleva všem dopravcům s kompenzací, nebo zaměstnanecký benefit dle příslušných kolektivních smluv), by byla výrazně nákladnější než současná podoba „režijek“:

  • V případě zavedení  systému podobnému slevám pro důchodce a studenty, tj.  státem nařízené slevy všem dopravcům s kompenzací ze státního rozpočtu rozdílu mezi občanským a zvýhodněným jízdným,  by toto samozřejmě znamenalo další nároky vůči státnímu rozpočtu.
  • V případě řešení formou zaměstnaneckého benefitu dle kolektivní smlouvy (například nákupem obdoby slevových IN karet ČD, by tento u SŽDC a dceřiných společností ČD podléhal dani z příjmu a povinnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění, což by zase výrazně zvýšilo náklady těchto zaměstnavatelů

*₁ Počet aktivních držitelů jízdních výhod každý rok významně ubývá. Prakticky každý rok klesá počet        aktivních držitelů o 10% (úmrtí bývalých zaměstnanců, úbytek dětí, změna dopravy, úbytek zaměstnanců a dopady transformací). V roce 2017 bylo uplatněno 125 504 „režijek“ (z toho 64222 důchodců), což je zhruba necelá ⅕  počtu vydaných jízdních výhod v roce 1993). Z toho je patrné, že se jedná spíše o uměle vytvářený problém, než reálný popis věcí. Navíc na konci roku 2018 došlo k zavedení tzv. „státní slevy“  ve výši 75%  ceny jízdného pro důchodce  děti a studenty do 26 let, což přispělo k dalšímu snížení zájmu o režijky u těchto kategorií držitelů.

Dne 1. 4. 2019 zpracovali: Mgr. Martin Malý, předseda OSŽ, Vladislav Vokoun, 1. místopředseda OSŽ

  • Zdroj: OSŽ