• Zveřejněno: 29.01.2017

CO2 - kysličník uhličitý - vzniká při nedokonalém kvašení senáže, siláže, při spaření obilí, při nekvalitní konzervaci pícnin. Jeho přítomnost se zjišťuje otevřeným ohněm, to znamená, že se po otevření zásobníku, senážní věže (dvířek) spustí se do věže např. zapálená svíčka v ochranném pouzdře. Když tato svíce zhasne, je zde přítomen CO2, kysličník uhličitý.

Takovýto prostor se musí před vstupem pověřené osoby řádně odvětrat a to dle návodu výrobce k obsluze. Například návod k obsluze senážních věží od výrobce st. p. Vítkovice. Tento návod k obsluze musí být k dispozici na každém takovémto pracovišti a musí s ním být prokazatelně seznámeny všechny pověřené osoby obsluhou a údržbou tohoto zařízení.

 

Pro bezpečný provoz zásobníků sypkých hmot platí n. v. č. 378/01 Sb. a tyto zásobníky mohou obsluhovat pouze osoby starší - 18 - let seznámené

s návodem a musí jim být prokazatelně ověřeny znalosti.

Provozovatel je povinen vést předepsanou dokumentaci dle výše uvedeného n. v. č. 378/01 Sb.  Sb.

 

Příklady některých vážných a smrtelných pracovních úrazů.:

 

Nejčastější příčinou vážných a smrtelných pracovních úrazů u zásobníků na sypké hmoty je neobeznámení obsluhy s návodem k obsluze od výrobce!!! Dále přijímání na tyto práce sezonních brigádníků. V mnoha případech jsou zaznamenány smrtelné úrazy při práci v zásobnících sypkých hmot u mladistvých pracovníků. Ve všech případech jde o hrubé porušení předpisů BOZP ze strany zaměstnavatelů.

 

V jednom Zem. podniku zaměstnali dva mladistvé pracovníky v rámci letní aktivity mládeže (13 a 14 let) a sepsali s nimi dohodu o pracovních a platových podmínkách (rozpor se ZP č.262/06 Sb.) a přidělili je na práci na posklizňovou linku. Vedoucí linky jim přidělil práci v rozporu s n. v. č. 378/01 Sb. a to tak, že je poslal do nadzemního zásobníku obilí, aby tam pomocí hliníkových lopat rozhrnovali nasypávané obilí, aby ho tam více vlezlo, jelikož násypka byla upravena k jedné straně. Nic netušící odvozce (který byl s provozem dokonale seznámen), věděl, že při provozu se nesmí nikdo zdržovat uvnitř zásobníků, najel pod osudný zásobník, otevřel násypku a nastala hrůza. Děti zpozorovali, že se jim hýbe obilí pod nohama a tak ihned vyskočily ven na lávku. Starší chlapec zpozoroval, že tam zapomněl lopatu a proto pro ni skočil zpět, v tom okamžiku však zmizel ve šroubovitém pohybu zrní v zásobníku.

 

Přivolaný vedoucí linky okamžitě skočil za chlapcem, ale byl rovněž šroubovitým trychtýřem vcucnutý do hlubin zásobníku. Přivolaný topič ze sušárny rovněž skočil do sila ale rovněž byl pohlcen šroubovitým pohybem zrní - v tom už však byl otvor pro výpust ucpaný a druhý chlapec se pověsil za ruku na hranu sila a odhrnoval topičovi zrní od pusy a tím ho zachránil.

            Výsledek tragédie - dva smrtelné úrazy a jeden těžký.).

            Toto byl příklad hrubého porušení ze strany zaměstnavatele. Jsou však případy, že zaměstnavatel učiní vše pro bezpečnost práce a ochranu zdraví a přece se přihodí smrtelný úraz.

V jednom zem. podniku byli už po řadu let přijímáni pro plnění senážních věží dva brigádníci, kteří do detailu znali technologii zařízení, dokonce byli u toho, když se senážní věže montovaly a oba byli u zkušebního provozu.

 

Před sezonou senážování je příslušný agronom proškolil o bezpečnosti práce a opětovně seznámil s návodem k obsluze, což pracovníci stvrdili podpisem do deníku bezpečnosti práce. Po čtyřech dnech, kdy byla naplněna jedna z věží jim byl dán příkaz k tomu,

aby věž zakonzervovali. Předtím, než tuto práci začali vykonávat byli znovu poučeni o vstupu do věže a opět to stvrdili podpisem. V kritický okamžik, když vylezli na věž zjistili, že větrací okna nejdou otevřít. Starší (77 let) rozhodl, aby mladší slezl dolů pro kladívko, on že počká nahoře .Nikdo neví jak se staršímu podařilo otevřít větrací okno, zřejmě seskočil do věže, aniž by vyčkal odvětrání a zkoušce na CO2 a mladší když vylezl zpět nahoru jej našel bez známek života ležet na senážní hmotě. Později bylo zjištěno, že nad senážní hmotou byla vrstva 1,2 m CO2, čili bez kyslíku.

 

U zásobníků na sypké hmoty ještě zůstaneme a to u problematiky jejich vyprazdňování v zimním období, kdy při této činnosti vzniká spoustu těžkých pracovních úrazů.

 

V jednom zem. podniku v zimním období byli pověřeni dva pracovníci krmením dobytka přímo ze senážních věží - technologií přes drtič, míchárnu a visuté žlaby.

 

Jednou v sobotu dopoledne po odkrmení se dohodli, že na odpolední směnu se sejdou ve 13 hodin. Jeden přišel o něco dříve a ve snaze rozjet krmnou linku zjistil, že vybírač ve věži je zamrzlý. Nechal otevřený ovládací velín a vylezl nahoru do věže uvolňovat vybírač.

mezitím přišel na směnu jeho druh a viděl, že velín je otevřený, kolegu neviděl, domníval se, že ještě nepřišel. Rozhodl se , že začne krmit sám. Zapnul vybírač, ten se rozjel. Nic netušící první pracovník, který byl ve věži byl strhnut vybíračem a společně se senáží propadl z výšky 17 m  dolů na pás k drtiči. Naštěstí se v bolesti probral a těsně před drtičem spadl z pásu na zem.

Výsledek - 24 zlomenin po celém těle, ale přežil - opět hrubé porušení návodu k obsluze samotnými pracovníky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO - kysličník uhelnatý

 

Kysličník uhelnatý vzniká nejčastěji při nedokonalém spalování uhlí, koksu, uhelného kalu a podobně. V zemědělské praxi registrujeme těžké a smrtelné úrazy zejména v nízkotlakých kotelnách, kterých je bezpočet.

 

Nejčastější závady v nízkotlakých kotelnách:

n.v.č. 101/05 Sb.pro BOZP v nízkotlakých kotelnách jasně a zřetelně vymezuje povinnosti provozovatelů i povinnosti obsluhy:

 

- kotelny nejsou vybaveny indikátory na měření intenzity CO

            - v kotelnách nejsou provozní řády, návody k obsluze kotlů

            - nejsou zde lékárničky první pomoci a ruční hasicí přístroje

            - v kotelnách pod úrovní terénu není nucené větrání

            - nevedou se provozní deníky

            - obsluha nevlastní topičský průkaz a není často obeznámena s návodem k obsluze

            - v kotelnách je značný nepořádek, není zde několik let bíleno a chybí bezpečnostní

              výstražné tabulky.

 

Příklady úrazů v kotelnách

           

Kotelna je místo buďto málo a nebo vůbec navštěvované odpovědnými vedoucími pracovníky a proto to svádí pracovníky k požívání alkoholu) V jednom zem. podniku došlo k závažnému SÚ pod vlivem alkoholu. Kotelník, který měl obsluhovat kotle se nabídl malířům, kteří v sobotu a neděli malovali správní budovu, že jim bude chodit na pivo. Když šel s pátou várkou piva, v každé ruce měl čtyři krigle, po projití první schodišťové větve zavrávoral, spadl naznak a rozpůlil si hlavu o schod. Výsledek soudní pitvy byl 4,2 promile alkoholu v krvi v době úrazu. Samozřejmě, že všichni kdo byli přítomni v době úrazu na středisku podniku tvrdili, že ho viděli a že nejevil známky opilství.

 

Po zásahu svazového inspektora byl však výsledek šetření úplně jiný - rodina ( manželka a čtyři děti dostali plné odškodnění, jelikož bylo prokázáno, že se jedná o trpěný způsob práce. Nikdo ho nekontroloval a nikdo z jeho denního opilství nevyvozoval závěry.

 

Stávají se případy, že je v zem. podnicích vzhledem k vážné finanční situaci spalováno podřadné palivo a zejména prachové hnědé uhlí.

 

Stalo se v jednom zem. podniku, že na porodně prasnic obsluhovala kotelnu mladá žena (26 let). Od zootechničky dostala vyhubováno, že je selatům zima a ať si zajde do garáže pro konev nafty a pořádně to roztopí. Samozřejmě se topilo prachovým hnědým uhlím. Jakmile topička otevřela popelníková dvířka a z konve tam šplíchla naftu, došlo k výbuchu a ke vznícení celé podlahy a šatů na postižené - podařilo se jí vylézt z kotelny ven a náhodně projíždějící traktorista ji uhasil svým kabátem. Výsledek - popáleniny třetího stupně na dvou třetinách celého těla a následná smrt.

 

 

            - vyhl. ČÚBP č.91/93 Sb. přísně zakazuje přitápět hořlavinami I., II. a III. třídy

            - kdo je v tomto případě vinen - samozřejmě zaměstnavatel.

           

        

CH/4  METAN - vzniká při kvašení KEJDY - !

 

Tento plyn je obzvláště nebezpečný, jelikož je výbušný již od 4,5 % koncentrace v ovzduší a největší výbušnost je při 9 % koncentrace. Pro nezávadnost je povoleno maximálně O,5 až    1 % koncentrace.

 

         Příklad závažného pracovního úrazu způsobeného výbuchem CH/4

 

V jednom zemědělském podniku prováděli opraváři svařování zábran ve výkrmně býků. Vedoucí, který jim tuto práci přidělil vůbec neznal zásady BOZP při svařování a rovněž svářeči nevěděli o tom, že pod rošty je rozkvasená kejda, která tento výbušný plyn produkuje.

 

Nebylo provedeno vypuštění kejdy a odvětrání spodních kanálových šachet a bylo ihned započato s opravy. Po chvilce svařování došlo k výbuchu pod rošty, rozházení celého stání a výsledek - dva těžce zranění pracovníci a několik dalších utrpělo zranění lehká.

 

Další zdraví nebezpečné plyny se uvolňují při čistění trubkového dojení, které je čištěno pomocí kyseliny dusiční a různých Desponů. Rovněž jsou pracovníci vystaveni výparům při chemickém ošetřování rostlin, při provádění různých desinfekcí a deratizací.

 

POUČENÍ

        

  1. Každý zaměstnavatel musí být vybaven zařízením na měření zdraví škodlivých plynů, musí poučit odpovědné osoby, jak se s tímto zařízením pracuje a jak se používá.
  2. Přítomnost CO/2 a CO se zjišťuje indikátorem pomocí detekčních trubiček, přítomnost CO/2 se zkouší rovněž otevřeným ohněm. Přítomnost CH - 4, se zkouší interferometrem, který je velmi citlivý.
  3. Při žádném školení odpovědných vedoucích a rovněž řadových pracovníků by poučení o nebezpečných plynech v zemědělství nemělo chybět.
  4. Pracoviště, kde se výše uvedené plyny vyskytují, musí být vybavena rovněž příslušnými předepsanými osobními ochrannými pracovními prostředky (respirátory, masky, dýchací přístroje).
  5. Odpovědní pracovníci za provoz musí tato pracoviště častěji kontrolovat a zabezpečit zdraví nezávadné pracovní podmínky.                                                                       

 

Bohumír Velčovský

Svazový inspektor BOZP pro severní Moravu a Slezsko

Odborně způsobilá osoba BOZP

Č. osv. 311/93