Mezinárodní organizace práce - MOP (International Labour Organisation - ILO) vydala zprávu „Světová zaměstnanost a sociální outlook – trendy v roce 2017“.

Letošní report obsahuje odhad globální úrovně nezaměstnanosti ve vyspělých, rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách s detailními grafy a čísly. Zpráva se také zaměřuje na kvalitu pracovních míst, jakož i ohrožené formy zaměstnávání a na možné dopady na sociální nespokojenost a tendenci migrovat.

Dle reportu MOP bude i nadále hospodářský růst nejistý a bude pokračovat deficit důstojné práce. Globální růst HDP dosáhl v roce 2016 šestiletého minima, kdy se pohyboval okolo 3,1 %. Očekává se, že celosvětový hospodářský růst se v roce 2017 mírně  zvýší ( na  3,4 %), taktéž  v roce 2018 (na 3,6 %).  V roce 2016 byla poněkud neuspokojivá ekonomická výkonnost, jakož i výhled pro rok 2017 pokud jde o schopnosti ekonomiky vytvářet dostatečný počet pracovních míst, zlepšovat kvalitu zaměstnání pro ty, kteří práci mají  a pokud jde o zajištění sdílení zisků komplexním způsobem. Země po celém světě čelí dvojí výzvě: jednak k nápravám škod způsobených krizí a jednak k vytváření kvalitních pracovních příležitostí pro nové subjekty vstupující na trh práce.

Globální míra nezaměstnanosti by měla zůstat v krátkodobém horizontu vysoká, protože stále ve světě roste počet pracovních sil. Zejména se očekává, že celková míra nezaměstnanosti bude v roce 2017 mírně stoupat (na 5,8 % z 5,7 %), což představuje o 3,4 mil. nezaměstnaných lidí na celém světě více. Zvýšení míry globální nezaměstnanosti v roce 2017 bude dáno zhoršujícím se pracovním trhem a podmínkami v rozvíjejících se zemích (i dopady několika hlubokých recesí v roce 2016, které budou i nadále ovlivňovat pracovní trhy v roce 2017).

Oproti tomu míra nezaměstnanosti by měla klesat v roce 2017 ve vyspělých zemích

(na 6,2 % z 6,3 %). Zejména v severní, jižní a západní Evropě se očekává, že míra nezaměstnanosti bude i nadále klesat, ale existují náznaky, že strukturální nezaměstnanost se bude zhoršovat. Stejný příklad se vztahuje na Kanadu a Spojené státy. Například v Evropě a Severní Americe dlouhodobá nezaměstnanost zůstává zvýšená ve srovnání s úrovní před krizí, v případě Evropy se v poslední době zvýšila, a to navzdory snížení míry nezaměstnanosti. Ve skutečnosti, v zemích osmadvacítky EU  podíl nezaměstnaných, kteří hledají zaměstnání po dobu 12 měsíců nebo déle, dosáhl 47,8 % ve druhém čtvrtletí roku 2016, oproti 44,5 % ve stejném čtvrtletí roku 2012. Kromě toho, ve druhém čtvrtletí roku 2016  více než dvě třetiny této skupiny - celkem 6 milionů lidí – byli nezaměstnaní déle než dva roky.

V roce 2017 se očekává zvýšení hladiny nezaměstnanosti také v rozvojových zemích, kde se míra nezaměstnanosti bude pohybovat okolo 5,5 %.  Pro mnohé rozvojové a rozvíjející se země se stává chronickým jevem tzv. nekvalitní zaměstnanost,  zastoupená vysokým podílem osob samostatně výdělečně činných a pomáhajících rodinných příslušníků (klasifikovaných jako pracovníci v ohrožené formě zaměstnání). Ohrožená forma zaměstnání se týká 1,4 miliardy  lidí na světě, zaměstnanci v ohrožené formě zaměstnání obvykle podléhají vysokému stupni nejistoty, např.  často mají omezený přístup ke příspěvkovým systémům sociální ochrany.

Politické úsilí se musí zaměřit na to, jak překonat strukturální překážky růstu, včetně nerovností. Mnohé z nedávných dynamik trhu práce odrážejí jak cyklické faktory, tak i strukturální faktory - např. nízký růst produktivity a rostoucí nerovnost v příjmech, což může vést k dlouhotrvající stagnaci. Mezinárodní organizace práce odhaduje, že v případě scénáře dlouhodobé stagnace by globální nezaměstnanost v průběhu příštích dvou let mohla vzrůst o další milión osob. Rozvinuté ekonomiky by mohly být nejvíce postiženy, zatímco rozvíjející se a rozvojové země by zpočátku těžily z vyššího přílivu kapitálu, ale následně by také trpěly negativními efekty v důsledku snížení obchodu a investic.

Dosažení správné kombinace politik je zásadní. Politiky, které řeší jak základní příčiny dlouhotrvající stagnace, tak strukturální překážky růstu je třeba začlenit do makroekonomických politik a do priorit politických programů. MOP odhaduje, že koordinované úsilí poskytnout fiskální stimul - zvýšení veřejných investic, který by vzala v úvahu každá země ve svém fiskálním prostoru, by umožnil okamžitý start do globální ekonomiky. Dlouhodobé trendy vztahující se k technologickému rozvoji a doprovodným strukturálním změnám také ovlivní povahu ekonomického růstu a budoucnosti práce.

Celý obsah zprávy MOP je možné stáhnout na webové stránce MOP: www.ilo.org.